Pokud nemají v práci klimatizaci, osmihodinová pracovní doba se pro ně stává utrpením. Při práci v horku totiž v organismu dochází ke ztrátám tekutin a solí zejména pocením. Tyto ztráty jsou závislé na výši fyzické námahy, na použitém oděvu a na klimatických podmínkách.

„Zvýšená koncentrace solí v těle se projevuje pocitem žízně. Minimální množství ochranného nápoje v současném počasí je jeden a půl litru za směnu, při extrémních teplotách až dva a půl litru,“ vysvětlila ředitelka krajské hygienické stanice Helena Šebáková.

Nedostatečná náhrada tekutin v průběhu pracovního výkonu může totiž způsobit zdravotní problémy, které vedou k celkovému poklesu duševní i fyzické výkonnosti člověka. Tekutiny je třeba doplňovat i po skončení směny. Dospělý by měl vypít za den alespoň tři litry tekutin. I proto jsou zaměstnavatelé povinni svým zaměstnancům zajistit při nadměrné tepelné zátěži taková opatření, která ji odstraní: dostatečné větrání, stínění proti slunci, instalaci chladicích panelů a podobně. Teplota na pracovišti by neměla překročit 28 stupňů Celsia. Pokud ani tato opatření nestačí, jsou zaměstnavatelé povinni činit další – stanovit vhodný režim práce a odpočinku nebo poskytnout nápoje.

Největší zátěži jsou v horku vystaveni mechanici, dělnice v potravinářství, řidiči náklaďáků, autobusů, prodavači, lakýrníci, svářeči, skladníci, malíři, pekaři a další. Pokud venkovní teplota překročí v době od 10 do 17 hodin 26 až 27 stupňů Celsia, musejí mít zaměstnanci k dispozici snadno a bezpečně dostupné a zdravotně nezávadné nápoje s teplotou kolem šestnácti stupňů. „Nevhodné jsou sladké nápoje, káva a nápoje obsahující alkohol. Za vhodné nápoje se považují stolní voda bez bublinek, ovocné a bylinkové čaje, ředěné džusy a ovocné šťávy,“ vyjmenovala Šebáková.