"Ostrava je v naší publikaci nejobsáhlejší heslo,“ říká Roman Živor. Ten bedekr s názvem Hornické památky České republiky, vydávaný v nakladatelství Academia v „průvodcovské“ edici, sestavuje s Jaromírem Zelenkou. Kamarádem a spolužákem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Michal, Jindřich, Karolina, Jeremenko, Zárubek, Oskar, Alexander, Heřmanice, Trojice, Hubert, Ignát, Vrbice, Terezie, Jan-Maria, Odra… Kromě těchto ostravských šachet se autoři zmiňují samozřejmě také o areálech Landeku s Dolem Anselm či Dolní oblasti Vítkovice s Dolem Hlubina. Pamatují i na haldu Ema.

„Ostravu pamatuji ještě jako hornickou. Když jsem dříve působil na Dole Slaný v kladenském uhelném revíru, jezdívali jsme například na Důl Paskov na školení o důlním vrtání,“ líčí Živor (60).

Sám má na rozdíl od spoluautora a vrstevníka osobní zkušenosti s fáráním i měřičstvím přímo v důlních podmínkách.

Na jih od Ostravy se vydává do Staříče (zaznamenává také zdejší cvičnou štolu) i Frenštátu. „Těžní věže pod Beskydami jsem nemohl kvůli husté mlze vyfotit,“ konstatuje Živor. A přiznává, že průvodce není neomylný opomenuli v něm například kulatou těžní věž ve Sviadnově vyhlášenou za kulturní památku. Karvinsko Živor se Zelenkou přibližují prostřednictvím dolů Pokrok, Žofie, František, Barbora či Gabriela. Pátrání je zavádí i západním směrem na Bruntálsku jsou štoly, muzea a naučné stezky v Malé Morávce, Budišově nad Budišovkou, Vrbně pod Pradědem, Horním Městě, Dolní Moravici, Rýžovišti, Rýmařově. „Původně jsme měli vybrány jen zpřístupněné lokality, ale později se nabalovaly další a další industriální areály, budovy, těžní věže, odvaly, pinky, výstupy slojí, naučné stezky,“ uvádí Živor. Celkem je v knize 108 míst ze všech regionů Česka. Tedy až na Zlínsko, kde nic spojeného s báňskou historií neobjevují!

Zato v domovské Praze úspěch mají. „Národní technické muzeum s expozicí hornictví, podzemní pískovny v Hloubětíně i na Proseku či staré štoly na Petříně. Ty nám v průběhu tvorby zavřeli po úmrtí správce,“ dodává Živor. Průvodce ukazuje, že i „destruktivní“ obor, jako je havířina, po sobě něco zanechává.