Náměstek ostravského primátora pro finance Tomáš Petřík (ODS) upřesnil, že příjmy města v loňském roce činily 7,484 miliardy a výdaje 8,4 miliardy korun.

„Vzniklý rozdíl v hospodaření město pokrylo úsporami z předešlého roku a také finančními prostředky z úvěru. Konkrétně jde o uspořené peníze z investičního rozpočtu z roku 2009 a o prostředky z úvěrového rámce Evropské investiční banky,“ informoval Tomáš Petřík, náměstek primátora pro finance.
Vedení Ostravy nyní připravuje rozpočet pro rok 2012. Obává se připravované změny v rozpočtovém určení daní. Kvůli ní by město ročně přišlo na příjmech o 900 milionů korun.

„Na hospodaření města by to mělo drastický dopad. Vždyť jen devíti sty miliony korun dotujeme dopravní podnik, stejná částka je využívána na sport a kulturu dohromady,“ tvrdí dále náměstek Petřík.

Ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD) míní, že příjem obcí není rovnoměrný a bezesporu zasluhuje nějakou korekci, ale nemělo by to být na úkor velkých měst.

„Rozpočet Ostravy totiž neslouží jen občanům tohoto města, ale využívají ho lidé z celého regionu,“ tvrdí Kajnar s tím, že město zatím nechystá variantu rozpočtu, která by počítala s o tolik nižšími příjmy.

„Budeme to řešit až ve chvíli, kdy nám tu pomyslnou díru do lodi udělají. Pak se budeme snažit co nejrychleji zabránit tomu, aby se nám rozpočet nepotopil,“ konstatoval ostravský primátor Petr Kajnar.

Náměstek primátora: Rozvoj Ostravy se zastaví, pokud poslanci přijmou nový zákon o rozpočtovém určení daní

Představitelé Ostravy nyní intenzivně pracují na přípravě rozpočtu na příští rok. Pokud by uspěl chystaný návrh zákona o změně rozpočtového určení daní, mělo by to podle náměstka primátora pro finance Tomáše Petříka (ODS) na hospodaření Ostravy drastický dopad.

Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Co je jeho podstatou?

Tento zákon je určující pro každoroční výši daňových příjmů všech obcí. Stanoví totiž každé obci podíl, který získá na celostátním výnosu sdílených daní, což je nejvýznamnější položka na příjmové straně rozpočtu všech obcí. Chystaná novela zákona by měla zmírnit rozdíl v těchto příjmech mezi malými obcemi a velkými městy, tedy Ostravou, Brnem, Plzní a Prahou, které ovšem plní roli spádových regionálních metropolí, zajišťujících celou řadu služeb a činností prakticky pro celé regiony.


Pokud bude novela zákona o rozpočtovém určení daní přijata, co to bude znamenat pro Ostravu?

V předkládané podobě by tento zákon znamenal snížení příjmů Ostravy o devět set milionů korun. Je třeba si uvědomit, že Ostrava má v posledních letech na investice, tedy na rozvoj města, k dispozici zhruba jednu miliardu sto milionů korun. Přijetím takového zákona by se rozvoj města prakticky zastavil. Celá záležitost je v tuto chvíli v úrovni návrhu novely, která je diskutována jak v odborných, tak politických kruzích. Po absolvování celé řady jednání na úrovni ministerstva financí, Svazu měst a obcí, diskusích s představiteli samospráv a poslanci a dalšími jsem přesvědčen, že tento zákon ve stávající podobě nemůže být přijat.


Poslanec a starosta Čeladné Pavol Lukša (TOP 09) před časem Deníku řekl, že Ostrava má nyní neoprávněně vysoké příjmy na úkor všech ostatních měst a obcí z našeho kraje. Žije si Ostrava nad poměry na úkor ostatních?

Zdá se mi, že vyjádření pana poslance a starosty Lukši v uvedeném článku poněkud zavánějí populismem. Nemají nic společného se seriózní analýzou role a úlohy Ostravy jako spádové regionální metropole. Ostrava zcela jistě neobsluhuje jen tři sta tisíc svých obyvatel, ale samozřejmě mnohem více. Postavte se ráno na kteroukoliv významnou komunikaci ze směru od Opavy, Karviné či Frýdku-Místku a uvidíte souvislou kolonu automobilů směřujících do našeho města. Tato obslužnost je samozřejmě finančně náročná ve všech směrech. Ať už se jedná o komunikace, městskou hromadnou dopravu, životní prostředí, služby zabezpečované pro studenty středních a vysokých škol, podporu univerzit, kulturních a sportovních zařízení. Zkrátka uplatnění novely tohoto zákona by mělo fatální dopad pro obyvatele celého regionu. A to nesmíme připustit.


Lukša také tvrdí, že Ostrava prohýřila miliardy, které dostala neprávem. Co vy na to?

Veškeré prostředky, které Ostrava obdržela ze státního rozpočtu, získala na základě platných zákonů této země. Nechápu úroveň právního vnímání pana poslance, hovoří-li o prostředcích získaných neprávem. A pokud nás chce pan starosta učit hospodařit, tak já osobně takové školení nepodstoupím, už třeba z jednoho prostého důvodu, který uvedu: zadluženost Ostravy na obyvatele činí dvanáct tisíc korun, zadluženost Čeladné, kde je starostou, čtyřiačtyřicet tisíc korun.


Pokud vaše argumenty a námitky nebudou vyslyšeny, co čeká Ostravu a Ostravany?

Takovýto dopad do příjmové stránky rozpočtu by znamenal útlum investic a snížení úrovně služeb, které město občanům města i regionu poskytuje. A zároveň by samozřejmě musel vést ke zdražení poskytovaných služeb.


Kde chybějící peníze najdete?

Na otázku, kde budeme škrtat, vám neodpovím, protože bych připouštěl realizaci novely tohoto zákona v předložené verzi. Diskuse na téma této novely zákona o rozpočtovém určení daní, která proběhla před dvěma týdny za přítomnosti pana ministra financí Kalouska, primátorů a resortně příslušných náměstků třiadvaceti statutárních měst, mě však vede k přesvědčení, že musí dojít k zásadním změnám v předložené novele, má-li být přijata vládou a schválena Poslaneckou sněmovnou.