„Pravdaže o nich víme. Vždyť nás kvůli nim vyšetřovali v posledních dvou třech letech dobře šestkrát,“ nechává se slyšet Maxmilián Šimek, provozovatel Hotelu Corrado. Místa, kde mají v knize ubytovaných z podzimu 2014 jména Alexandra Petrova a Ruslana Boširova.

Neboli mužů označovaných představiteli české vlády jako agenty – diverzanty ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Zapletených údajně do dvou výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku se dvěma oběťmi i do atentátu na dvojitého agenta jedem novičok v Salisbury v Anglii.

„Poprvé se tady o ně cizinecká policie zajímala po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie z jara 2018,“ pokračuje ostravský hoteliér. Paradoxně ne zrovna fanoušek praktik ruského režimu a vůbec ne jeho dřívější komunistické formy; kvůli ní má za sebou i emigraci!

Alexander Petrov a Ruslan BoširovAlexander Petrov a Ruslan Boširov.Zdroj: Repro RT

Petrov a Boširov s ruskými pasy jsou hosté Corrada na tři noci od pondělí 13. do čtvrtka 16. října 2014 (muniční sklad vybuchuje 16. 10. asi pět minut před půl desátou dopoledne). V evidenční knize návštěv k hotelu přilehlé střelnice jsou pak zanesena jména Nikolaj Popa a Ruslan Tabarov.

„Asi nikde jinde se neubytovali oba společně a u nás taky uváděli oba své dvě různé identity,“ prozrazuje hoteliér. Střelnici si údajní agenti – diverzanti vybírají zřejmě jako bonus k ubytování, každý host totiž má nárok na patnáct minut gratis. 

Z čeho tehdy střílejí, se však dnes dohledat nedá… Stejně tak, v jakém ze sedmi pokojů v nabídce Hotelu Corrado spí. „Pamatovali bychom si je, kdyby byl nějaký průser. Což neudělali,“ poznamenává Šimek. Ten má za sebou návštěvy české cizinecké i kriminální policie, detektivů bojujících s organizovaným zločinem i tajné služby.

Kamery sice v hotelu jsou, ovšem záznamy – a navíc z normálního provozu bez incidentů – se přemazávají v řádech měsíců. Nikdo si taktéž nevybavuje, že by si dnes ze sabotáže a atentátu podezřelí a celosvětově hledaní ruští hosté objednávali dámskou společnost na své pokoje.

„Snídaně jsem jim připravoval určitě, chystám je totiž běžně,“ míní Šimek provozující hotel s dvaceti lůžky v různě vyvedených pokojích asi deset let. Z dob emigrace na americkém kontinentě má jisté ponětí o reklamě, kterou může být v tomto případě i ubytování takových „celebrit“.