„Dna se v Hranické propasti stále nedosáhlo. Původní světový rekord z roku 2016 v podobě 404 metrů byl však překonán, na přelomu července a srpna 2022 se podařilo naměřit 450 metrů, což dělalo o šestačtyřicet více,“ uvedl Martin Heligman z Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS) Ostrava, odštěpného závodu státního podniku DIAMO.

Tento četař, potápěč a lezecký instruktor byl v Hranickém krasu se čtyřmi kolegy obdobných odborností Radimem Zuczkem, Patrikem Rakošanem, Milanem Sabo a Ondřejem Latou. „Náš tým se staral o veškerou lezeckou činnost při pohybu osob mezinárodní skupiny vědců z Česka, Maďarska a Potrugalska,“ popisoval.

Výzkumníci pomocí speciálního robota mapují Hranickou propast - léto 2022
Nový světový rekord Hranické propasti! Speleologové naměřili hloubku 450 metrů

Důlní záchranáři pomohli slézat vědcům po obou stranách stěny suché části k jezírku pro natáčení kamerových záznamů. A především jim takzvaným „Alpským traverzem“ z jedné strany propasti na druhou zařídili bezpečnou manipulaci na laně s jejich speciálním robotem Unexmin Georobotics vyvinutým maďarskými jeskyňáři.

„Ve vodě si to už řídili Portugalci s Maďary, kteří ovšem nebyli lezci a neměli k tomu příslušné vybavení,“ upřesnil četař HBZS Ostrava. Její členové, jak podotkl, mají techniku i zkušenosti pro práce „nad volnou hloubkou“. Vždyť jámy v šachtách na Ostravsku i Karvinsku byly vyraženy někde až tisíc metrů pod zemský povrch.

Výzkum, jehož cílem bylo trojrozměrné (3D) mapování zatopených oblastí Hranické propasti s označením Severozápadní kanál, Lift I, Jezírko a Mokrá rotunda, zajišťovali i hasiči-záchranáři z Hlučína s mobilní hyperbarikou komorou „Dosažení světového hloubkového rekordu byl příjemný bonus,“ poznamenal Heligman.

Techniku využitou při pátrání v Orlické přehradě dnes HBZS vystavuje na akcích pro veřejnost.
Sudy z Orlíku vytáhli báňští záchranáři z Ostravy. Takto vzpomínají na nález těl

Ten stejně jako ostatní účastníci akce odjížděl z Hranického krasu v Národní přírodní rezervaci Hůrka s přesvědčením, že propast je mnohem hlubší. „Našly se tam biotopy, které to potvrzovaly. Třeba přítomnost vzácného plynu hélium ve vodě, to může vycházet i ze čtyřicetikilometrové hloubky,“ vysvětlil báňský záchranář.

Česká speleologická společost vedená Michalem Gubou teď podle jeho slov začala shánět dokonalejšího podvodního robota, který by se sonarem dokázal „jít“ až do hloubky půldruhého kilometrů. „Pro nás byla i tato akce obrovským přínosem. Hlavně při manipulacích s technikou výzkumníků a instalací lan,“ dodal Heligman.