Až čtvrtinu rozpočtu mohou spolknout výdaje za provoz kanalizace a rostou také provozní výdaje. I proto starosta Vřesiny (té u Poruby, neboť další je hned za Hlučínem) začal střádat plány, jak se stát čtyřiadvacátým městským obvodem Ostravy!

Jeden s PRO, druhý s PROTI. Patrně tyto dva sloupečky si možná brzy budou muset na papír načrtnout obyvatelé téměř třítisícové Vřesiny, aby vyjádřili svůj názor, zda se chtějí, či nechtějí připojit k Ostravě. Opakovaně si je už načrtl jejich starosta Jiří Kopeň, příznivec spojení s velkým městem. Ten je přesvědčen, že výhody výrazně převyšují nad nevýhodami!

„Samostatná obec se sice může bušit do hrudi, že je samostatná a nikdo jí nemluví do řízení, ale pro náš malinký úřad je to jen hromada starostí. Na větší investice nejsou peníze, protože si musíme vše platit ze svého,“ říká Jiří Kopeň, jenž už léta plánuje rozjet veřejnou diskuzi o připojení Vřesiny k Ostravě.

„Podívám-li se do budoucna, vidím, že budeme jen s obtížemi hledat zdroje financování na některé projekty, které nás čekají – zejména modernizaci kanalizace.“ Dříve osobní úvahy a diskuze by se měly začít řešit veřejně.

Politická diskuze a hlas lidu

Koncem května radní starostovi unisono řekli, že si podobné úvahy nepřejí rozvíjet, ale starosta je přesvědčen, že o tak závažné věci by se mělo veřejně a otevřeně diskutovat, a až pak by měli zastupitelé rozhodnout. A stejný proces by měl proběhnout i na straně města.

„Zatím je vše neoficiální. Několikrát jsem na to téma hovořil s ostravským primátorem, ale od té doby uplynulo dost času. Možná už v krátké době se sejdeme znovu a chci to téma znovu otevřít. Domnívám se, že i pro ně by bylo zajímavé, kdyby Ostravě přibyly tři tisíce lidí,“ říká starosta, který je přesvědčen, že bít se do hrudi s pokřikem Já jsem Vřesiňák je sice fajn, ale že je to drahý pokřik.

„Aktuálně řeším hrozbu, že by nás jenom likvidace odpadních vod mohla vyjít až na deset milionů korun ročně. Kdyby to nastalo, museli bychom přehodnotit plány rozvoje obce. Proto si myslím, že by se nám žilo líp, kdybychom byli součástí Ostravy,“ nepochybuje první muž Vřesiny.

Co konkrétně by to pro místní obyvatele mohlo znamenat? Například flexibilnější a levnější dopravu. Krásné Pole je na trati tramvaje č. 5 až za Vřesinou, ale má levnější měsíčníky, protože obvod městu, potažmo jeho dopravnímu podniku, nic nehradí.

Vřesina, přes kterou z Krásného Pole zpět do Ostravy tramvaj č. 5 paradoxně projíždí, jen poslouchá stále se opakující dotazy obyvatel, proč tomu tak je.

„No prostě proto, že nejsme součástí Ostravy a výhodnější jízdné by stálo nemalé peníze z rozpočtu obce,“ odpovídá pravidelně starosta.

Komparace se sousedy

Starosta Jiří Kopeň nabízí srovnání právě s vedlejším Krásným Polem, které si v minulosti s dalšími obvody na městě vydupalo více peněz. Do té doby se podle tamního starosty Tomáše Výtiska měla prý lépe právě Vřesina.

„Obě obce přistavovaly školu řádově za 25 milionů. My jsme si peníze půjčili, jim to zaplatil magistrát. O sportovní hale, jakou mají v Krásném Poli, Vřesina nemůže ani snít, Krásnému Poli ji financoval magistrát. Když se podíváte na místní komunikace ve Vřesině a Krásném Poli, vidíte jasný rozdíl. A tak by se dalo pokračovat dál a dál, o veřejném osvětlení, o údržbě čehokoliv, o dalších věcech,“ vyjmenovává starosta. Nejdražší ze všeho je ale podle něj řešení kanalizace – provoz i obnova.

Hrozí, že jen likvidace splašků by mohla spolknout i čtvrtinu ročního rozpočtu obce. Anebo promítnout všechny náklady do ceny stočného, ale to by se občanům určitě nelíbilo. Vřesiňákům by se více líbilo mít zdroje například na kulturní stánek, který obci chybí. Ve Vřesině už vědí, kde by měl stát, ale neví, kde na něj vzít - CELÝ ROZHOVOR SE STAROSTOU VŘESINY NAJDETE ZDE.

ZAJÍMAVOST K TÉMATU

Svatby „přespolňáků“ jsou pro Vřesinu jenom nemilá povinnost
Nepříjemná záležitost, kvůli které malý úřad o pár lidech musel zaměstnat dokonce i druhou matrikářku. Tak ve Vřesině vnímají nový trend, který se rozmohl ve Skalka Family Parku, jenž patří do jejího katastru.

Z jednoho úhlu pohledu krásný svatební obřad se zamykáním zámečků na klíček do větví svatebního stromu, z druhého vidina zisku z hromadné hostiny a ze třetího pohledu nezábavná činnost v obleku pro naprosto cizí lidi, kterým ani nelze udělat proslov na míru.

„Jeden víkend za druhým jsem jezdil oddávat na Skalku lidi, které jsem v životě neviděl a ani už je neuvidím.,“ říká starosta Vřesiny Jiří Kopeň, který proto do řešení tohoto danajského daru přibral také místostarostu a některé radní. A matrikářce – tedy nyní už matrikářkám – říká, aby zájemce raději odrazovaly, jak jen to jde!

„Ve Vřesině bývalo pět až šest svateb ročně a za první volební období jsem jich měl asi dvacet. Nyní jen letos už je jich v kalendáři 23!. Na jednu stranu chápu, že pro svatebčany je to zajímavé místo, pro majitele dobrý příjem. Pro nás – pokud se nejedná o naše spoluobčany – je to nepříjemná povinnost. Kvůli hodince v sobotu v poledne si rozbijete celý víkend. Už jsme to omezili na dva víkendy v měsíci, ale kvůli covidu jsme letos zase trochu vyměkli. Některé termíny se rušily nebo odkládaly, takže se snažíme to nehrotit. Nějak se u toho s ostatními členy rady obce vystřídáme, ale matrikářky jsou jenom dvě. Takže každá má více než deset víkendů ročně rozbitých. Hlavně na jaře a v létě, kdy je lépe u vody nebo v přírodě… Svatebních obřadů je prostě mnohem více, než by odpovídalo velikosti obce,“ říká starosta.