Ideální dostupnost z dálnice, blízkost centra Ostravy. To jsou dobré předpoklady pro to, aby mohla v Hrušově vzniknout pro investory nová a zajímavá průmyslová zóna. S pomocí dotací chce pro takovéto využití připravit zhruba čtyřicetihektarové území ostravský magistrát. Nejprve však musí všechny pozemky scelit.

„Projekt už je před územním rozhodnutím, brzdí nás však nevyřešené pozemky, které stále vlastní několik fyzických a právnických osob. Většina pozemků už je ale města. Pokud se se zbývajícími majiteli nedohodneme, zkusili bychom zřejmě využít možnosti jejich vyvlastnění,“ říká ostravský primátor Petr Kajnar.

Rezerva v Hrabové

V zóně Hrabová je podle něj rezerva pro nové investory ještě na dva roky, proto by byl rád, kdyby co nejdříve vznikla ve městě další podobná zóna. Projekt na rekultivaci hrušovského území, v rámci kterého by se terén navýšil o zhruba tři metry, protože se v minulosti propadl v důsledku poddolování, by přišel zhruba na dvě miliardy korun.

„Mohlo by to být nakonec i méně. Důležité je, že by to však neplatilo město, ale pokryly by to dotace, které jsou určeny na projekty týkající se nápravy starých ekologických zátěží. Chtěli bychom, aby kolem roku 2014 byla hrušovská zóna připravena pro investory,“ vysvětluje dále primátor Kajnar.

Rekultivované území by ale nakonec nemuselo být určeno jen pro lehký průmysl. „Dovedu si představit, že kdyby skončila ekonomická recese, tak by tam klidně mohl vzniknout i nějaký zábavní park, kdyby ho chtěl někdo postavit. Každopádně tam své projekty bude muset realizovat soukromý investor, město nemá peníze na to, aby tam samo něco stavělo,“ dodává primátor.

K TÉMATU

Mapy ostravských brownfieldůjsou na webu

Zajímá vás, jaké jsou v Ostravě brownfieldy? Pak navštivte internetové stránky města www.dychamproostravu.cz, na kterých je nově umístěna interaktivní mapa těchto ploch, jež jsou poznamenané průmyslovou minulostí a hledají nové využití.

„Na interaktivní mapě lidé nalezenou barevně rozlišené pozemky jednotlivých brownfieldů označené čísly. Po najetí myší a kliknutí na jednotlivé zvýrazněné pozemky se zobrazí přehledná tabulka s názvem daného území, lokalizací plochy, výměrou pozemku, vlastníkem, typem brownfieldu a druhem ekologické zátěže,“ přibližuje mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

V Ostravě je podle jejích dalších slov celkem 79 brownfieldů. Zabírají plochu zhruba 19 kilometrů čtverečních, což je necelá desetina rozlohy města. Největšími brownfieldy jsou Karolina a Dolní oblast Vítkovic. Oba mají soukromé vlastníky, kteří zde postupně investují a rozvíjí život.
Co je hrušovská zóna?

Zóna Hrušov se nachází v blízkosti řeky Odry a dálnice D1, podél ulice Bohumínské. V jižním sousedství s tímto územím se nachází bývalý chemický závod (MCHZ), který je v současnosti v rukou soukromého investora a chystá se jeho transformace pro komerční využití. Oblast zóny má charakter „sociálního brownfieldu“. Nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků. Tyto objekty fungovaly až do roku 1989, kdy dochází k částečnému vysídlení lokality. Tento jev poté vygradoval po povodních v roce 1997, kdy se tato oblast mění ve výše uvedený sociální brownfield. Vybudováním ochranných protipovodňových hrází v lokalitě Hrušov pominul důvod pro trvání stavební uzávěry, která byla zrušena v dubnu 2009.

Zdroj: www.dychamproostravu.cz