Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budova dolu se opravuje, kostel čeká na peníze

Ostrava -Rekonstrukce se dočkaly mnohé technické památky v Ostravě. Třeba strojovna v areálu bývalého dolu Bezruč ve Slezské Ostravě. Naopak hrušovský kostel, který je dnes kulturní památka, se po povodních v roce 1997 opravuje jen pomalu.

28.8.2011 1
SDÍLEJ:

Tahle památka bude zachována. Miliony na její opravu se podařilo sehnat. Na snímku je Věnomír Merta z Charity svatého Alexandra.Foto: Deník/Miroslav Kucej

DENÍK SLEDUJE

Charita svatého Alexandra odstartovala rozsáhlou rekonstrukci budovy, kde kdysi sídlilo vedení dolu Alexandr v Ostravě-Kunčičkách. Zchátralá technická památka je už třetí v tomto areálu, kterou Charita opravila a našla jí nové využití. Oprava má být hotova příští rok na jaře. „To už by se tu mělo stěhovat do chráněného bydlení devět klientů,“ říká Věnomír Merta z Charity svatého Alexandra.

Stavební firma má ale před sebou ještě hodně práce. Tu jí navíc komplikují zloději. Berou nářadí, trubky, vytrhli i překlady nad okny. „Už to tu vykradli čtyřikrát od začátku oprav. Dělníci proto například musejí odpoledne lešení vždy rozebrat a schovat a ráno ho znovu stavět,“ posteskl si Merta.

Areál bývalého dolu v Ostravě-Kunčičkách je od roku 2001 kulturní památkou. Na opravy proto dohlížejí památkáři. „Charita má v tomto areálu už tři objekty a je velmi korektním vlastníkem. Opravuje to moc pěkně, máme z toho radost,“ říká Jana Kynclová z Národního památkového ústavu v Ostravě.
Administrativní budovu odprodala v roce 2008 za symbolickou jednu korunu společnost Diamo městu Ostravě. To ji později převedlo na Charitu. A ta na její opravu sehnala osmimilionovou dotaci z Evropské unie. Finančně jí pomáhá také Nadace OKD. „Přebrali jsme to v hrozném stavu. V minulosti se to navíc opravovalo všelijak, není jednoduché dát to do původního stavu. Pátrali jsme, jak to vypadalo před devastací, ale našli jsme jen jednoho člověka, který tady v sedmdesátých letech pracoval. Ten nám řekl, co tu dříve bylo,“ podotkl Merta.

Památkáři chválí také stav těžních věží v areálu dolu Alexandr, které nechalo Diamo opravit. Z další opravené budovy, kterou koupil jiný podnikatel, jsou ale rozpačití. „Jde o budovu kompresorovny, kterou opravil její vlastník k obrazu svému. A je to paskvil,“ konstatovala Kynclová.

I další technické památky v Ostravě se v současné době opravují, případně tam v dohledné době práce propuknou. Kromě těch známějších, a to v areálu Dolní oblasti či Trojhalí na Karolině, jde například o strojovnu pomocného těžního stroje v areálu bývalého dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě. Tu má na starosti společnost Diamo.

„To je moc pěkná budova, zaslouží si to. A pokračují také opravy Větrné jámy Vrbice v Ostravě-Hrušově. Dokončuje se tam oprava interiéru strojovny, našli jsme tam původní malbu. Nepředstavujte si to jako nějakou fresku, je to původní váleček, který ale pěkně podtrhuje původní ráz,“ řekla Kynclová. A dodala: „Myslím, že v Ostravě je přístup vlastníků k těmto technickým památkám celkem solidní, na Karvinsku je to horší.“

Hrušovský kostel v roli božího prosebníka

Kostely se stavěly a stále ještě staví z nejvnitřnějších potřeb lidí; osudy tvůrců i staveb se prolínají. Zvlášť patrné je to u chrámu svatých Františka a Viktora v Hrušově (vpravo ilustrační snímek z doby, kdyprobíhala oprava věže, která byla v havarijním stavuoprav). Ač historicky stejně cenný jako kostel ve Vítkovicích, Mariánských Horách, Přívoze či v Moravské Ostravě, zůstává opomíjen.

Tvůrci chrámu

Koncem 19. století, v důsledku rozvoje těžby uhlí a chemického průmyslu, prudce narůstal počet obyvatel vesničky Hrušov, která měla v roce 1900 čtyři a půl tisíce obyvatel. Dřevěný filiální kostelík svaté Máří Magdaleny již nestačil. Bylo rozhodnuto postavit kostel nový, přičemž v čele těchto snah byl majitel místní chemické továrny, svobodný pán Viktor rytíř von Miller z Aicholzu.

Původní skicu nakreslil architekt Heinrich von Ferstel, jeden z tvůrců katedrály Božského Spasitele v Moravské Ostravě, ale hlavním autorem projektu byl vídeňský architekt Max Schweda. Architekt Leopold Theyer vypracoval celou projektovou dokumentaci zdarma, čímž na stavbu kostela přispěl částkou osmnácti tisíc zlatých. Největší finanční příspěvek na stavbu chrámu ale poskytl továrník Viktor Miller z Aicholzu. Stavba kostela začala v roce 1886, přičemž projekt musel brát ohled na poddolování.

Kostel byl dokončen za jediný rok, ale kvůli epidemii cholery byl vysvěcen až v roce 1893. Interiér se může pochlubit jedinečným oltářem Raiumunda Jeblingera z Lince, skvělou ukázkou řezbářské práce je zpovědnice, kazatelna a křížová cesta. Původní šlapací varhany byly v roce 1954 nahrazeny novými z krnovské firmy Rieger-Kloss, podobné hudební nástroje vysoké kvality jsou jen ve vítkovickém kostele a v Domě kultury města Ostravy.

Umírání Hrušova

Podle prvních písemných záznamů je Hrušov o pár let starší než Moravská Ostrava, v roce 1908 byl povýšen na městys a krátce po okupaci Německem připojen k Moravské Ostravě. Když zde skončila těžba uhlí a byly vystavěny známé hrušovské mosty a později dálnice, začala tato část města odumírat. Pro zajímavost: v roce 1983 zemřel legendární farář P. František Bijok, který hrušovskou farnost řídil celých třicet osm let, načež přestaly bít zvony a zastavily se také věžní hodiny. Čas začaly opět ukazovat a odbíjet až za čtvrt století v roce 2008.

Do osudu hrušovského kostela zasáhla katastrofální povodeň v roce 1997, voda dosahovala v chrámové lodi do výše tři a půl metru. Farníci potvrzují, že i toto neštěstí provázely nevysvětlitelné jevy. Například sádrová socha Panny Marie se rozpadla, neporušeny zůstaly jen její ruce, které dnes tvoří součást znaku na zdi, kam až v té době voda sahala. Váza s růžemi, která stála na oltáři, obeplula chrámovou loď a po opadnutí vody dosedla na stejné místo, kde původně stála.

Čekání na peníze

Kostel se celkově podařilo zachránit, také zvony opět zvoní a hodiny jdou. Opravena byla věž včetně kopie původního kříže, vitrážová okna jsou již částečně rekonstruována, novou podobu dostala farní zahrada, obyvatelná je také fara. Hodně práce vykonalo Sdružení pro památkovou obnovu hrušovského kostela, které se snaží pro chrám získat finanční prostředky pořádáním benefičních koncertů – například Marie Rottrové –, přednášek, ale také různých sbírek od farníků, aby se alespoň pokryly náklady na chod farnosti.

Peníze na obnovu chrámu poskytují ostravský magistrát, Nadace OKD a také ostravsko-opavské biskupství. I když by samozřejmě bylo těchto prostředků potřeba mnohem víc. Stačila by nepatrná, ba skoro nicotná část miliard věnovaných na stavbu dálnice nebo nadjezdů a mostů v Bohumínské ulici, a kostel by se zaskvěl v původní kráse. Když se dálnice stavěla, parkovala u zdi kostela nákladní auta, která rozjezdila a zničila dlažbu na kostelním nádvoří, aniž kdo za to poskytl kompenzaci. Loni v únoru byl hrušovský kostel prohlášen za kulturní památku.

BOLESLAV NAVRÁTIL

Související články:Kauzy spojené s proměnou Ostravy

Seriál Deníku: Proměna Ostravy a jejích památek

Každé úterý v Deníku pravidelná příloha Stav po roce. Sledujeme aktuální stav události, o kterých jsme psali před rokem.

#flash|https://g.denik.cz/73/d2/denikflash.swf|340|80|denikflash#

Autor: Iva Havlíčková

28.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby 2017 v Orlové

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

UŽ JE DOMA! Fotbalista Jan Švábík opustil v minulých dnech nemocnici a vrátil se zase mezi své nejbližší, včetně sestry Terezy. Jeho fotbalová dráha však zřejmě skončila.

Útočník Švábík je po kolapsu doma a řekl: Fotbal? Pravděpodobně už hrát nebudu

Staronový trenér Petřkovic Smékal: Moje role byla přinést do týmu impuls

/ROZHOVOR/ Malé déjà vu prožívá v těchto dnech Filip Smékal. Fotbalový kouč, který v závěru minulého roku skončil s trénováním v Petřkovicích z rodinných důvodů, se po deseti měsících vrátil, aby Odru opět pozvedl a dostal zpět do horních pater MSFL. Jako před pěti lety, kdy začínal ještě v krajském přeboru. „Chci mančaft nastartovat,“ prohlásil Smékal.

Opavsko je pro archeology zemí zaslíbenou

Svá tajemství odhalil poslední pozůstatek opavského hradu – Müllerův dům. Objeveno bylo třeba také pravěké sídliště a pohřebiště v Loděnici.

Zase jen plichta. Baník nedokázal doma vyhrát ani popáté

/FOTOGALERIE/ Ani na pátý pokus doma nedokázali naplno bodovat. Fotbalisté Baníku Ostrava remizovali v 11. kole HET ligy s Olomoucí 1:1 a už deset zápasů čekají na výhru. Ostravané šli do vedení zásluhou Hrubého, Sigma vyrovnala díky střídajícímu Moulisovi.

OBRAZEM: Lídři krajské kandidátky ANO a ČSSD odvolili v pátek

/FOTOGALERIE/ Lídři moravskoslezské krajské kandidátky ANO a ČSSD v pátek volili skoro ve stejný čas asi deset kilometrů vzdušnou čarou od sebe.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení