Ačkoliv se zde oproti období před listopadem 1989 situace výrazně zlepšila, stále ji nelze považovat za dobrou.
Vinu na tom má především velká kumulace průmyslu v regionu. Čistotu vzduchu však nevylepšuje ani rostoucí doprava a v neposlední řadě samotní lidé, kteří si své domky nevytápějí právě ekologickým způsobem.
Ovzduší se bude zhoršovat i nadále
„Setrvale nejhorší je kvalita ovzduší v trojúhelníku Ostrava - Třinec - Bohumín, zatímco západní část kraje v podhůří Jeseníků a v Jeseníkách patří k nejčistším. Horší kvalita ovzduší je ještě v Opavě, pokud to bereme z hlediska limitů pro prach,“ vysvětlil Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika.
Tato organizace sestavila v závěru loňského roku žebříčky největších znečišťovatelů podle dat z Integrovaného registru znečišťování nahlášených do něj za rok 2005. Na prvních třech místech mezi společnostmi vypouštějícími nebezpečné dioxiny figurují hutnické provozy, konkrétně Třinecké železárny, Vysoké pece Ostrava a Mittal Steel Ostrava.
„Lékem na ovzduší v ostravsko- karvinské aglomeraci je především snížení emisí z hutí a z koksáren. Hutě by měly být při vydávání integrovaných povolení daleko více tlačeny krajským úřadem, případně Ministerstvem životního prostředí ČR ke snižování množství vypouštěných dioxinů či těžkých kovů,“ nastínil ještě Petrlík možnou cestu ke zlepšení. Vede k ní podle něj řada opatření. Od kontroly surovin vstupujících do výroby až po instalaci účinných filtrů.
Zhoršování ovzduší v kraji pozoruje také Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava.
„Podle údajů z monitorovacích stanic dochází k mírnému, ale neustálému zhoršování od roku 1999. Příčinou je to, že se začaly znovu lehce zvyšovat emise tuhých znečisťujících látek z velkých zdrojů, jako je Mittal Steel,“ uvedl Jančík a pokračoval: „Dokud se nezmění postoj samosprávy, tak se to bude zhoršovat dále. Pomohlo by, kdyby se zavedly emisní stropy pro jednotlivé lokality.“
Co na tyto argumenty říkají samotné hutní kolosy? Brání se tím, že ekologie je v popředí jejich zájmů, a tak investují do ochrany životního prostředí miliardy korun.
K hutnictví škodliviny patří
„Je logické, že Mittal Steel Ostrava figuruje na čelných místech v žebříčku integrovaného registru znečišťovatelů, protože je největší hutní firmou v České republice a vyrábí kolem tří milionů tun oceli ročně. Hutnictví i přes razantní zlepšení v minulých letech je a vždy bude oborem, ke kterému bohužel škodliviny patří,“ vyjádřila se ke statistikám mluvčí hutního kolosu Jana Dronská a pro srovnání doplnila, že Mittal Steel vede i jiné žebříčky. „Například patří mezi pět největších plátců daní či pět největších firemních dárců v České republice. Je také osmým největším zaměstnavatelem v zemi,“ řekla Dronská.
Společnost navíc podle ní plní všechny limity legislativy ochrany ovzduší ČR i EU a také výrazně zpřísněné emisní limity a stropy stanovené krajským úřadem. „Oproti roku 1990 huť vypouští do ovzduší pouze desetinu tuhých znečišťujících látek. Pomocí modernizace výrobních zařízení a ekologických investic v celkové hodnotě 27 miliard korun firma snížila během 17 let množství emisí tuhých znečišťujících látek o devadesát procent. Letos a v následujících třech letech pak budeme dále investovat více než 5,5 miliardy korun do modernizace a ekologických projektů,“ doplnila ještě Dronská.
Ocel nelze vyrábět v rukavičkách
Třinecké železárny podle slov jejich mluvčího Tomáše Želazka samozřejmě netěší to, že se objevují na předních místech mezi znečišťovateli životního prostředí. Je však podle něj třeba přijmout fakt, že firma je druhým největším hutním podnikem v republice a že předmětem jejího podnikání je už více než jedno a půl století výroba a zpracování železa a oceli. „Toto odvětví bohužel nelze provozovat v ,bílých rukavicích‘, a vždy bude spojeno s určitým negativním dopadem. Snažíme se však dělat maximum pro snížení tohoto nepříznivého vlivu,“ uvedl k tématu Želazko.
Třinecké železárny věnují stálou pozornost ochraně životního prostředí. Za posledních deset let do akcí ke zlepšení životního prostředí investovaly čtyři miliardy korun. „Navíc máme do roku 2011 připraveny další ekologické projekty za 1,4 miliardy korun, které dále výrazně přispějí ke snížení zátěže, a to zejména do ovzduší,“ vysvětlil dále mluvčí železáren.
Jako velký problém nejen hutních firem však vidí i stále se zvyšující podíl kamionové dopravy na úkor dopravy železniční. „Na imisní situaci v našem regionu se též negativně projevuje opětovný nárůst spalování neekologických paliv v lokálních topeništích vlivem růstu cen plynu a energií. Zkuste si někdy od podzimu do jara zajít do vesnic a měst - a uvidíte, co vše vychází z komínů různých domů,“ sdělil závěrem Želazko.
Škodí zdraví i výrobce léčiv?
Čelná místa v integrovaném registru znečišťovatelů však nezaujímají pouze hutě. V jedné z kategorií získala první příčku i opavská společnost IVAX Pharmaceuticals. Zdraví tak, zdá se, paradoxně škodí dokonce i výrobce léčiv. Jednou ze zmíněných škodlivých látek, které firma vypouští, je dichlormetan.
„Dichlormetan se jako rozpouštědlo používá historicky, nebyl však klasifikován jako látka s nebezpečnými vlastnostmi. V minulosti chemický průmysl používal ve svých procesech řadu látek, které se postupně nahrazovaly jinými, méně nebezpečnými. Tento proces je trvalého charakteru a bude pokračovat i do budoucna,“ přidal stanovisko firmy Roman Voříšek, vedoucí oddělení ochrany životního prostředí.
Podle jeho slov dosáhl IVAX snížení emisí dichlormetanu do ovzduší na méně než třetinu původního množství emitovaného v roce 2004. „Tohoto stavu jsme dosáhli zavedením technologických změn, kdy jsme dichlormetan nahradili jiným rozpouštědlem nebo jsme snížili jeho měrnou spotřebu na výrobní jednotku. Ke konci minulého roku jsme rovněž dokončili úpravu stáčecího místa dichlormetanu z mobilních cisteren. Stáčecí místo bylo vybaveno ramenem, na kterém je umístěno potrubí, které umožňuje současné zpětné vracení par při přečerpávání kapaliny z cisteren do zásobních nádrží. Tato technická úprava eliminovala vznik emisí souvisejících s tímto logistickým procesem,“ doplnil Voříšek.
