„Překvapivě se nejedná o lidi rekrutující se ze sociálně slabých skupin, ale o intelektuály inklinující například k alternativní medicíně. Každý rok si rodiče zhruba tří procent dětí nepřejí, aby jejich potomci byli očkováni. Počet nenaočkovaných jedinců tak narůstá a společně s tím i nebezpečí návratu některých onemocnění," varuje Lenka Petroušová z Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.

Spalničky prakticky nejsou

„Například v Česku se díky zavedenému očkování prakticky nesetkáváme se spalničkami. Evropu ale nyní zahltila epidemie tohoto onemocnění a velké množství dětí bojuje se spalničkovou encefalitidou. Pokud u nás klesne proočkování proti spalničkám pod 98 procent, hrozí, že se začnou šířit i v naší populaci. Podobné je to i s jinými nemocemi," doplnila lékařka.

Na klinice například letos léčili tři velmi těžké případy černého kašle u kojenců. Proti nemoci přitom chrání očkování. Navíc na kojence ji přenesou většinou nakažení dospělí.

Malé děti dostanou potřebnou vakcínu v rámci povinného očkování s takzvanou hexavakcínou v prvních týdnech života. Do této doby by se jim měli kašlající dospělí raději vyhnout. „Protilátky nevydrží celý život a dospělý nemusí ani vědět, že má černý kašel," vysvětluje lékařka. Nemoc se totiž šíří kapénkovou infekcí a pro malé dítě může mít až smrtelné následky.

Pětadvacet nových případů týdně

Podle údajů Státního zdravotního ústavu jen letos onemocnělo černým kašlem rekordních 880 lidí a týdně přibývá až 25 nových případů. Kromě kojenců jsou na životě ohroženi také senioři. „Lidé by se měli nechat přeočkovat proti černému kašli zároveň s tetanem," doporučuje Lenka Petroušová.

Černý kašel však není podle jejích slov jediné onemocnění, kterému se dá předejít vakcinací. Loni u nás například onemocnělo 335 lidí pneumokokovou infekcí, 61 z nich tomuto onemocnění podlehlo. „Více než osmdesát procent nakažených by přitom mohlo očkování ochránit," říká lékařka.

Jako další uvádí například odmítání očkování proti žloutence typu B, kterou letos prodělala stovka lidí.

Žloutenka a další…

Osoby starší dvaceti let nejsou proti ní chráněny, protože děti jsou očkovány v rámci hexavakcíny teprve od devadesátých let minulého století. Má závažnější průběh než žloutenka typu A, přezdívaná nemoc nemytých rukou. Může přejít až do chronického stadia či vést k cirhóze nebo nádoru jater.

V tomto ročním období lékařka doporučuje i očkování proti chřipce. Zejména těm, kteří jsou oslabení, kuřákům, chronicky nemocným, seniorům. A zapomínat by lidé neměli ani na přeočkování proti tetanu. „Interval se, mimochodem, posunul z původních deseti let na patnáct," dodává Petroušová.