„Pod kopečkem na Skalce…," spustí sborově skupinka dětí složená převážně z chlapců svou táborovou říkanku. „My jsme zlodějíčci malí…," jednohlasně odpovídá první skupince druhá parta dětí.

Venku mrholí, ale dětem to očividně nevadí. Rozjíveně pobíhají a pokřikují na sebe schované pod střechou terasy ve Ski areálu Skalka, kde se zrovna konají dva táborové turnusy. Dole v budově se pětadvacet dětí, které přijely na tábor Loupežníci ze Skalky, připravuje na hru, v horním patře si dvacet děvčat a dva chlapci z Tanečního tábora chystají choreografii. Jsou zde táborníci ve věku od pěti do třinácti let. „Loupežníci mají dopoledne sportovní hry nebo vědomostní disciplíny. Odpoledne se oba tábory spojí. Chodíme do lesa, děláme bojovky a máme celotáborovou hru," vysvětluje vedoucí tábora Lenka Němcová.

Na loupežníky si sice obvykle hrají chlapci, ale najde se zde i pár děvčat. „Ráda plním všechny úkoly, ale nejvíc se mi líbila stezka odvahy. Vůbec jsem se na ní nebála," hrdě prohlašuje sedmiletá Terezka. „Mně se nejvíc líbí lanáček," vykřikují hoši jeden přes druhého. Horolezecké hřiště u kluků jednoznačně vede. Oblíbený je u dětí i indiánský stan, kde mohou jednu noc přespat, a samozřejmě zvířátka. Jeden z chlapců nadšeně hlásí, že zde mají kozičky, ovečku, prasátko i králíky. „Koza mě jednou málem nabrala na rohy. Myslela si, že mám něco k jídlu a rozběhla se za mnou," směje se šestiletý Kuba a utíká za svými kamarády, kteří už na něj netrpělivě čekají, aby mohli začít hrát táborovou hru.

KAROLÍNA PEŘINOVÁ