Je to přesně dva roky, co se v centru Klimkovic postavil kruhový objezd, a i přes covidem sníženou mobilitu si nyní v ne úplně tradičním lázeňském městě mohou říct, že těch šest a půl milionu stálo za to. Když se zavře dálniční tunel, je město coby jediná objízdná trasa lépe schopno absorbovat dříve likvidační nával automobilů.

„Dálnicí jich denně projede padesát tisíc a část z nich se v případě nehody v tunelu přesune k nám,“ zmiňuje dobře známý fakt starosta Jaroslav Varga, jehož těší dohoda s ŘSD, že alespoň při údržbě tunelu se uzavírá střídavě vždy jen jeden tubus a doprava po dálnici je zachována.

Zatímco když v centru Klimkovic stála křižovatka a auta se v ulicích jen kupila, po vybudování objezdu doprava přeci jen o něco více „odsýpá“. „Dopravní špička, do toho zaměstnanci a klienti sanatorií, to je nebezpečný potenciální mix, který když nastal, desítky minut doprava v centru stála. A auta se začala rozjíždět po bočních účelových komunikacích, které na to nebyly připravené,“ těší starostu, jaký problém na první pohled nenápadná dopravní stavba částečně vyřešila.

Hluk z dálnice

Přesto se v Klimkovicích neobejdou bez značky zákaz vjezdu automobilům nad 12 tun, která neplatí při uzavření tunelu, či bez dvou zpomalovacích semaforů. Na Klimkovice však má přímý dopad i doprava, která zrovna nemíří centrem obce. Už před více než deseti lety město uplatnilo nároky vůči nesplněným závazkům Ředitelství silnic a dálnic.

Řešení problému spočívajícího v překračování nočních hlukových limitů z dálnice v oblasti Václavovic už se projektuje a zhruba za tři roky by obyvatelé konečně měli opět „uslyšet“ na zahradách klid.

„Vlastníci domů byli státem nejprve osloveni, jestli kvůli hluku nechtějí své nemovitosti prodat,“ směje se českému uvažování Varga. Po zamítavé reakci majitelů však stát postupně přešel k přípravě prací, které mají stát kolem 300 milionů korun a odhlučnit lokality Václavovic, tunelu a Olbramic.

Jedinou cestou byl spolek

Klimkovic se bytostně dotýká také rozvoj průmyslu v okolí dálnice, a to jak dál směrem na západ, tak i na východ. A aby mohly být účastníky stavebních řízení těchto – či jiných – projektů, rozhodly se spolu s dalšími obcemi založit v prosinci minulého roku Spolek pro přijatelný život kolem dálnic v MSK.

„V Porubě staví obrovskou průmyslovou zónu CTPark, v Bravanticích zase bude Lidl stavět obrovské čtrnáctihektarové překladiště a Marcedes továrnu na světla. Celkově se kolem bude průmysl rozvíjet, což nás jako Klimkovice strašně ovlivňuje a ovlivní,“ popisuje Varga impulzy vedoucí k založení spolku.

„Nerozporujeme nutnost dálnice, kraj ji potřebuje a je velmi důležitá, ale říkáme, že kolem ní jsou obce a lidé v nich chtějí žít plnohodnotný život. Chtějí proto řešit hluk, smog, světelný smog, průmyslové zóny. Chceme být seriozním partnerem pro ŘSD, Centrum dopravního výzkumu v Brně, krajskou hygienu i Povodí Odry. Chceme říkat, kde nás co pálí, ale i navrhovat řešení,“ dodává Varga, podle něhož nyní „hoří“ zejména některé mostní dilatace.

ZAJÍMAVOSTI Z KLIMKOVIC

Náměstí: prosperita versus parkování

Parkoviště mezi Hruškou a městským úřadem.Parkoviště mezi Hruškou a městským úřadem.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Zamíříte-li na klimkovické náměstí, navzdory malebným podloubím, kašně, cukrárnám či vyhlášenému hostinci můžete dostat také dojem, že jste se ocitli na jednom velkém parkovišti. Klimkovice však statickou dopravu v srdci obce akceptují zcela záměrně. „Jak obvykle poslouchám starosty okolních obcí, ať už je to Příbor nebo třeba Bílovec, všichni mají problém s tím, že se jim vylidňují náměstí a tamní služby a obchůdky neprosperují. My v Klimkovicích nemáme placené náměstí k parkování a lidé zde jezdí rádi,“ vysvětluje starosta Jaroslav Varga pozitivní dopady. Daří se podle něj vyhlášené restauraci U Feldů, drogerii, textilu, cukrárně s lahodnou zmrzlinou i novému květinářství. A přestože přiznává, že „zlehka“ se otázka parkování na náměstí výhledově přeci jen bude muset řešit, nyní s radostí konstatuje: „Náměstí žije svým životem, funguje a lidí je na něm poměrně dost!“ 

Obnovené studánky

Písečný rybník na hranici Klimkovic.Písečný rybník na hranici Klimkovic.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

V Klimkovicích se nedbá jen o prameny s jodobromovou vodou pro tamní sanatoria, na území města se nachází také spousta studánek. V minulosti se na nich znatelně projevil zub času, proto je tamní skauti ve spolupráci s hasiči, centrem volného času Mozaikou a dalšími zájemci uvedli zpět do důstojného stavu. „Obnovili Studánku Habrová, Lihovarskou studánku, Studánku Pod Chmelníkem, Liduščiny studánky, Kouzelnou studánku, Studánku v Pekelném dole. Jsou u nich také sochy a určitě stojí za to se k nim projít,“ radí lidem mluvčí města Ivana Gračková. 

Muzeum v Klimkovicích

Muzeum v Klimkovicích.Muzeum v Klimkovicích.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Známé muzeum v Klimkovicích, které spadá pod Muzeum Novojičínska, vzniklo již v roce 1953. V muzeu jsou instalovány expozice příroda Poodří, historie města a pamětní síň Heleny Salichové. Dále zde návštěvníci naleznou upomínku na básníka Petra Bezruče a spisovatelku Jarmilu Glazarovou, kteří oba ve městě pobývali.

Tip na výlet: Sanatoria Klimkovice

Sanatoria Klimkovice.Sanatoria Klimkovice.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Známé lázně se nacházejí 10 kilometrů od města Ostravy a 3 kilometry od města Klimkovice. Lázeňský areál stojí přímo na úpatí Nízkého Jeseníku v zalesněné krajině. Přírodním léčivým zdrojem, který využívají Sanatoria Klimkovice, je jodobromová solanka. Kromě dospělých zde na rehabilitační pobyty jezdí notně i rodiče s jejich dětmi. Kromě nemocí pohybového ústrojí se zde léčí také nemoci neurologické, gynekologické nebo oběhového systému. Návštěvníci „zvenčí“ si zde užijí skvělé wellness.