Na zimu se připravují nejen lidé tím, že utěsňují okna, začínají topit a nakupují teplé oblečení. Stejně tak i živočichům rostou zimní kožíšky a zazimovávají svá obydlí. Na to, jestli se podle chování zvířat dá určit, jak krutá a dlouhá zima opravdu bude, jsme se ptali několika odborníků.

„Včely skutečně své chování mění podle teploty. Když klesne, tvoří takzvaný chomáč, kdy se nakupí na jednu hromadu a zahřívají královnu, která si užívá zhruba pětatřiceti stupňů Celsia. I včelky se střídají a přelézají z vnitřních vrstev do vnějších. Když se oteplí, tak se zase rozlezou po úle," vysvětlil chování včelař Jiří Toman. Dodal ale, že podle toho se dají odhadnout pouze krátkodobé změny teploty.

„Dá se tak určit počasí zhruba na týden. Bohužel nic jako dlouhodobou předpověď včely neumí," doplnil včelař.

Nepořídili jsme ani v ostravské zoo. Zvířata tam totiž žijí v podmínkách, které se liší od volné přírody.

„Mají dostatek jídla, a když jim je zima, mohou se ukrýt ve vytápěných pavilonech. Některá zvířata samozřejmě mají zimní srst, ale to nám nenapoví, jak chladná letošní zima bude," uvedla mluvčí ostravské zoo Šárka Kalousková s tím, že mnoho zvířat navíc není původních pro zdejší oblast.

„Například tygři nebo jeleni, kteří pocházejí ze Sibiře, jsou zvyklí i na čtyřicetistupňové mrazy, takže si z nějakých našich minus dvaceti těžkou hlavu nedělají," dodala Kalousková.

Obrátili jsme se tedy na ornitologa. Vždyť ptáci před zimou odlétají do teplých krajin. Nějaký tajný recept na předpovídání počasí přece mít musí.

„Prognózy zatím vypadají tak, že bude hodně krutý leden. Tomu i věřím. Nicméně to nejsou informace, které bych vyčetl z chování ptáků. Studuji je desítky let, a žádné změny v chování, které by napověděly, jaká bude zima, jsem nezaznamenal, a to přišly různé katastrofy a kalamity," komentoval Petr Orel z ornitologické stanice v Ostravě-Radvanicích.

Pokud nám tedy nic neřeknou živočichové, třeba pochodíme u odborníků z Českého hydrometeorologického úřadu.

„Bohužel, sezonní předpovědi počasí neděláme. To jsou spíše experimentální nebo statistické odhady. My pracujeme s matematikou, fyzikálními zákony a rovnicemi. Experimentální metoda takto dlouhodobých předpovědí není na základě vědeckých způsobů schopna s přesností určit, jaké počasí skutečně bude," vysvětlil Tomáš Ostrožilík z Českého hydrometeorologického ústavu.

Zdá se, že alespoň nějakou nápovědu, jaké počasí nás skutečně čeká, mohou skrývat pranostiky.

Jaké bude počasí bude tento týden?

„Pondělní den začne srážkami, které během dne ustanou, a teplota se bude pohybovat kolem osmi stupňů Celsia. Bude to zároveň nejchladnější den týdne. Ostatní dny bude spíše příjemné podzimní počasí s teplotami nad deset stupňů Celsia," předpovídal koncem uplynulého týdne pro Deník Tomáš Ostrožilík z Českého hydrometeorologického ústavu.

Pranostiky na listopad a prosinec

• Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.

• Studený listopad zelený leden.

• Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí.

• Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.

• Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.

• Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.

• Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.

• Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.

Ptákům začíná období hladu. Dobrovolníci je proto dokrmují. Pomáhejte i vy

Členové Moravského ornitologického spolku každoročně vyzývají, aby lidé na zimu ptákům pomohli, a pokud je to možné, zbudovali u domů krmítka a sytili je. „V současnosti ještě nalézají ptáci potravu sami, ale s příchodem sněhu a mrazů už jim přikrmování může zachránit život," vysvětluje místopředseda spolku Jiří Šafránek. Někteří milovníci zvířat ale do krmítek pro ptáky mnohdy dávají nevhodné potraviny. Jeden z nejčastějších prohřešků bývá krmení zbytky jídla. „Do krmítek v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Ptáci by mohli po jejich pozření uhynout," varuje Jiří Šafránek.

Rozdílné chutě

Každý druh ptactva láká něco jiného. Jako doplněk je možné přidávat semínka máku, řepky, prosa, loupaného ovsa nebo pšenice. V obchodech je možné zakoupit různé směsi, ve kterých jsou nejlepší slunečnicová semínka. Například pro sýkorky, brhlíky a strakapoudy je nejsvůdnějším pokrmem zavěšený hovězí lůj. Kosům, kvíčalám, cvrčalám či brkoslavům zase nejvíce chutnají jablka a plody jeřabin.

Ať už však budeme přikrmovat ptáky ve velkém, či jen sporadicky, můžeme jim tím v zimě zachránit život. Pokud si někdo není jist, co přesně má dělat, stačí, aby se obrátil na pracovníky Moravského ornitologického spolku. Ti jim ochotně poradí.