Předpovídání počasí je práce náročná a také nevděčná. Meteorologové jsou pod drobnohledem nejen svých amatérských kolegů, ale i široké veřejnosti, která každý večer usedá před televizní obrazovky s otázkou: Tak jak bude? A běda, když jim druhý den místo slunečních paprsků skropí hlavu studená dešťová sprška.

„To víte, že nám pak volají a stěžují si," říká klimatolog Pavel Lipina. On i jeho kolegové v sobotu trpělivě po několik hodin odpovídali na dotazy návštěvníků, kteří využili Dne otevřených dveří a přišli se podívat do Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorolo­gického ústavu v Ostravě-Porubě. A stejnou možnost měli i v případě meteorologické stanice na Lysé hoře.

Už od ranních hodin se lidé chodili vyptávat na vše, co je zajímá kolem počasí, prohlédnout si starší i nejmodernější techniku, kterou meteorologové využívají a klást stovky dotazů. Třeba jaké bude jaro, které v neděli přebírá vládu od zimy.

„Tak to vám nepovím," dozvěděli se a odcházeli s nepořízenou. „Nejpřesnější předpověď s pravděpodobností, že se naplní z 90 až 80 procent, se dělá na dva až tři dny," vysvětlil vedoucí porubského pracoviště ČHMÚ Roman Volný.

A dodal, že teploty se dají relativně přesně předpovědět až na sedm dní. „Problém je ale předpověď srážek, zejména v jejich lokalizaci," doplnil.

Počítačové programy sice z množství dat vyhodnotí, že zaprší, ale kdy a kde přesně dešťové kapky spadnou, se neustále na základě nepřetržitých dodávek aktuálních měření ze stovek stanic upřesňuje.

Takže se podle Romana Volného stává, že sice zaprší, ale ne ráno, nýbrž odpoledne a třeba o pár kilometrů dále, než se to jevilo před několika hodinami.

Více se dočtete v pondělním tištěném vydání Moravskoslezského deníku.