Když jste jediný v republice nebo v Evropě, kdo má shodnou krevní skupinu a stejné znaky bílých krvinek jako pacient v bezprostředním ohrožení života, tak se „musíte“ stát dárcem.

Český národní registr dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně ocenily dárce kostní dřeně za rok 2021. V pražském Obecním domě Cenu převzalo cenu celkem 52 dárců z celé republiky. Díky jejich ochotě vstoupit do registru mohla být konkrétním pacientům bez dárce v rodině transplantována jejich kostní dřeň.

Deník upozornil že mezi oceněnými dárci kostní dřeně z celého Česka byli také tři muži z Moravskoslezského kraje. Ocenění převzal Marek Směja z Opavy, Jan Smělík z Lučiny na Frýdecko-Místecku a Martin Šindel z Příbora.

Galavečera se bohužel nemohl zúčastnit čtvrtý hrdina. Dvaatřicetiletý Ondřej Kuhn z Ostravy byl v té době v pracovní neschopnosti. Deník ho požádal, aby čtenářům popsal svou zkušenost. Jak se stát dárcem kostní dřeně? Jaký to je pocit svou dření pomoct neznámému těžce nemocnému pacientovi k uzdravení?

„O možnosti darování kostní dřeně a potenciální záchraně lidského života jsem se dozvěděl už před mnoha lety z televizních spotů, které prezentovaly Český národní registr dárců dřeně. Do registru jsem se hned zapsal společně s kamarádem. Vedla nás k tomu skutečnost, že případně jednou budeme schopni zachránit někoho, komu nikdo jiný pomoci nedokáže. Bylo to rozhodnutí v souladu hláškou z mého oblíbeného filmu: „Když je někdo jediný, kdo může, tak musí!“ popsal svůj příběh Ondřej Kuhn.

Byl si vědom, že registrací pro něj nejspíš všechno skončí. Existuje jen velmi malá pravděpodobnost, aby se v budoucnosti našel pacient se shodnými krevními znaky. Přesto mu po mnohaleté odmlce jednoho dne v dubnu 2021 zazvonil telefon.

„Ozvala se mi lékařka z FN Plzeň. Oznámila mi, že existuje reálná šance naplnit to, pro co jsem do registru vstoupil,“ popsal Ondřej Kuhn okamžik, kdy si uvědomil, že se z potenciálního dárce opravdu může stát skutečným dárcem. Jeho kostní dřeň možná skutečně může vyléčit neznámého těžce nemocného člověka. Nejdřív ale bylo nutné vyhodnotit jeho zdravotní stav a detailně porovnat shodu krve dárcovy a pacientovy.

„Po dobrých výsledcích bylo jasno: VYHOVUJI. Přiznávám, obavy jsem měl. Snad z bolesti, snad z aplikací mnoha injekcí růstového faktoru, ale ani na vteřinu jsem nezaváhal. Nemohl jsem tomu člověku vzít jeho šanci. Po týdnu se vydal opět do Plzně. I přes obavy, které jsem měl ze samotného odběru, který probíhal skrze krevní separátor. Vše proběhlo v pohodě. A především bezbolestně, pouze s lehkým pocitem nepohodlí. Tuto svou zkušenost bych chtěl jako důležitý vzkaz předat všem budoucím dárcům,“ uzavřel Ondřej Kuhn.

Ocenění, které od registru dárců dostal prakticky přesně po roce, ho samozřejmě potěšilo. Ještě víc ho ale potěšila informace, že to všechno dobře dopadlo. Že opravdu svou kostní dření pomohl vyléčit konkrétního těžce nemocného člověka.