„Zastupují jednotlivé handicapy a zároveň ukazují, jak je lze díky moderní technice dnes již překonávat,“ říká hlavní tvůrce výstavy Petr Vitásek.

Život na vozíku: strašákem jsou schody a písek

Jednatřicetiletý Jan Maršálek (na snímku níže) si po úrazu polámal páteř a před dvanácti lety byl odkázán na invalidní vozík. Nebylo to pro něj snadné, ale s odstupem času už opět plný optimismu vykládá, s jakými každodenními nástrahami se musí potýkat.

Jan Maršálek je po úrazu na invalidním vozíku. Ve Světě techniky pracuje jako animátor.

Svůj handicap vnímá jako součást života, na který si ještě coby náctiletý musel zvyknout. Čekalo jej přizpůsobení novým pořádkům. „Všechno je o zvyku,“ povídá ve sportovním duchu Honza Maršálek. „Setkáváte se s bariérami, ale záleží, jak se s nimi poperete. Já jsem ještě poměrně mobilní, mám ochrnuté pouze nohy, ale mohou to být i ruce a to je pak těžší,“ říká soucitně o lidech, kteří si z pomyslného kalichu hořkosti upili ještě víc.

PRÁCE S VÁHOU TĚLA

Během každodenního života se musí potýkat se spoustou nástrah a situací, které zdraví lidé berou mnohdy až lehkomyslně jako samozřejmost. Kamkoliv vyrazí, musí zkoumat dostupnost, podmínky a terén.

„Třeba dlažební kostky nejsou snadné, ale za tu dobu už vím, jak je projet, přizpůsobit jízdu a stabilitu a pracovat s váhou těla, abych dorovnával nerovnosti,“ vykládá Honza a jako hlavního strašáka zmiňuje samozřejmě schody. „Když jste před nimi sám, nemáte šanci. Existují různé pomůcky a plošiny, ale ty nemáte vždycky,“ říká muž, který od letošního podzimu pracuje ve Světě techniky jako animátor, tedy právě ve chvíli, kdy zde otevírají novou výstavu zaměřenou právě na handicapy. Její námět schvaluje všemi deseti.

TECHNIKA POMÁHÁ

Technika přitom handicapovaným lidem ulehčuje život nejen v případě pomůcek, ale i díky internetu. „Vždy si musíte naplánovat, kam jdete a internetové mapy se street view (interaktivními pohledy do ulic, pozn. red.) jsou nedocenitelný pomocník. Prohlídnete si trasu, zjistíte, jestli se někam vůbec dostanete,“ zmiňuje Honza zlepšováky moderní doby.

Kromě schodů se vyhýbá také písku, ale když si chce udělat výlet třeba do westernového městečka, těžko se mu vyhne. „Kolikrát zapadnete na místě a točíte se jako křeček v kleci,“ bere to s nadhledem. „Nebo třeba spadnete v restauraci z vozíku a teď vidíte, jak všichni ztichli a vyděšeně vás pozorují. Ale vždyť se nic nestalo, jen jste spadl,“ zmiňuje některé situace z běžného života.

VÝSTAVA PŘIBLÍŽÍ SVĚT HANDICAPŮ

Expozice, která se otevřela v tomto týdnu a potrvá do konce července, vyšla na pět milionů korun a poutavou formou nabízí pohled na život s handicapem. K vyzkoušení je připraveno několik protéz dolních končetin, simulátor jízdy na invalidním vozíku na různých površích nebo třeba střelnice pro nevidomé.

Výstava Tělo a technika - jak technika pomáhá handicapovaným začala 12. prosince 2018 ve Světě techniky v ostravských Dolních Vítkovicích.

„Dědeček byl upoután na vozík, takže mi život vedle handicapovaného přišel zcela normální. Zažil jsem ale spoustu případů, kdy to zdravým lidem až tak normální nepřišlo. Často v nich pak vznikal soucit a těžce se jim to chápalo. A právě toto má výstava vystihnout,“ vysvětluje její smysl ředitel Světa techniky Jakub Švrček.

Mezi prvními, kteří na výstavu po jejím zahájení zavítali, patřila i malá Adéla Slouková, která si vyzkoušela jízdu na invalidním vozíku v terénu. „Otáčet není zase tak těžké, ale dlažební kostky jsou už těžší a největší problém pro mě byl práh,“ popsala dojmy.

Snažila se jej přejet asi pět minut, než dostala radu, aby přes něj nacouvala. „Výstava v tomto směru hodně naučí,“ přiznala Adéla, která zde hned po vernisáži dorazila s kamarádkou a její maminkou na vozíku. „I proto trochu vím, jaké to je, a dokážu pochopit, s čím se musí vyrovnávat,“ řekla až dospěle.