Město se o industriální dědictví nestará, proto tady máme heřmanickou kauzu, říká k věci Jan Lenart, jenž sám neví, jestli se má smát, nebo brečet. „Od revoluce uplynulo 30 let a stále se tady dějí takové věci, jako že je tady nebezpečná chemická skládka vedle hořící hlušinové skládky a do toho se navezou na to místo odpady,“ kroutí hlavou geograf.

Jaká byla vaše první reakce, když jste se o záležitosti dozvěděl?
Nebyl jsem úplně překvapen. Ostravské haldy dlouhodobě sleduji a již jsem na nich zažil vyhořelá auta, nájezdy motorkářů i drobné nelegální skládkování. Kontrola veřejnosti na takových územích je velmi omezená, ne-li nemožná.

Jde podle vás v celé věci spíše o trestní problematiku v tom smyslu, že někdo něco někam navezl, aby se vyhnul placení skládkovného, nebo o skutečnou ekologickou hrozbu?
Toto nedovedu posoudit. Nevím, z čeho přesně se ten navezený materiál skládá. Různé jiné ostravské haldy obsahují spousty materiálů, který by dnes takto ukládat bylo trestuhodné. Doba se změnila a je to v tomto smyslu dobře.

Halda Heřmanice, 20. prosince 2023, Ostrava.
Heřmanická halda očima sousedů. Kdysi království her, dnes plac hrůzy

Takže si netroufáte odhadovat, nakolik může být reálné, že by jáma, která má plnit funkci bariéry, skutečně mohla s ohledem na svůj obsah začít hořet či doutnat a přenést problém na nedalekou skládku kalů?
Toto nedovedu posoudit. Neznám přesné složení toho materiálu.

Ve věci nejen ekologických, ale celospolečenských témat ve městě jste poměrně aktivní. Myslíte si, že podobný přístup chybí městu, kontrolním orgánům či třeba lidem, kteří se v dané oblasti pohybují, když se nezabránilo tomu, aby jen pár kilometrů od centra třetího největšího města v zemi dlouhé roky vznikala taková černá skládka?
V tomto je třeba vnímat širší kontext. Na území Ostravy jsou desítky zajímavých hald s výhledy, přírodními biotopy a celkově výraznou estetikou a jen několik málo z nich je nějakým způsobem zpřístupněných a jen asi na jediné se děje nějaký moderní management ploch. Město, ale také celkově společnost se o toto industriální dědictví nestará, proto také vznikají tyto kauzy, protože třeba do parku, kam jde vidět, by nikdo žádný odpad nevyvezl. Je třeba celkově změnit přístup k industriálnímu dědictví. Není to jen DOV.

Rezonuje toto téma i na univerzitní půdě? Co si o tom myslí kolegové z přírodovědecké fakulty?
Zaznamenal jsem v tomto kontextu tragikomické úsměvy ve tvářích kolegů. Já sám také nevím, jestli se mám smát, nebo brečet. Od revoluce uplynulo 30 let a stále se tady dějí takové věci, jako že je tady nebezpečná chemická skládka vedle hořící hlušinové skládky a do toho se navezou na to místo odpady. Je to selhání především státu, ale také samosprávy, dílem také nulové občanské kontroly.

Halda Heřmanice, 20. prosince 2023, Ostrava.
VIDEO: Ostrava zuří! Chce vědět, kdo dopustil katastrofu na ekologické zátěži

Byl jste se někdy v místě sám podívat, nebo chystáte se k tomu?
Heřmanickou haldu velmi dobře znám, její rozlehlá krajina není oplocená a je dobře průchozí. Ale zrovna do místa vzdušné stěny a třídící linky se dostat nedá, okamžitě vás zastaví hlídač a vykáže vás. Mimochodem zajímavá je také skládka západně vedle heřmanické haldy, kde jsem v loňském roce nafotil odpady až ze středního Polska, konkrétně pytle s tmavou hmotou, které byly označené firemním nápisem polské pískovny. O svou krajinu se nestaráme dobře.

Vše k tématu Kauza Haldy Heřmanice najdete zde.