Ožehavé téma pro všechny zúčastněné a nekonečný příběh tak se dají popsat záměry s památkově chráněným areálem bývalých městských jatek. Město má o objekt zájem, protože jeho využití by podle magistrátu centrum Ostravy umělo oživit.

„V tuto chvíli jednáme se současným majitelem, protože o schůzku máme zájem. Nebyli jsme se ovšem schopni dohodnout na termínu. Více zatím nechci předjímat," vysvětlil ostravský primátor Tomáš Macura (ANO).

Kontroly kulturních památek nemají stanoveny pravidelné intervaly, provádějí se podle potřeby a jsou nařizovány na základě konkrétního důvodu nebo podezření.

9. června 2009 se uskutečnila poslední kontrola celého objektu jatek (všech částí) za účasti pracovníků útvaru hlavního architekta a Národního památkového ústavu

24. dubna 2014 se uskutečnila kontrola pouze v prostoru pod věží bývalých jatek, do ostatních částí nebyl umožněn přístup z důvodu odlišného výkladu vlastníka o rozsahu kulturní památky.

Chátrající objekt, jehož historie sahá až do osmdesátých let devatenáctého století, vlastní společnost Bauhaus, která objekt v roce 1994 od města koupila za bezmála 39 milionů korun, ovšem s areálem nijak nenaložila.

I přes snahu Deníku se vyjádření vlastníka, co s objektem zamýšlí, nepodařilo od konce minulého týdne získat. Podle mediálního zástupce společnosti Bauhaus nebyl ve společnosti k zastižení nikdo, kdo by se k situaci mohl vyjádřit.

Památkáři měli zákaz vstupu

Do památkově chráněného objektu jatek jeho vlastník v minulosti odmítl pustit i památkáře a hájil se tím, že chráněná je jen chladicí věž, nikoli celý areál.

Na jaře tohoto roku ministr kultury rozhodl o tom, že veškeré objekty v areálu jsou památkově chráněny, a památkáři tedy mohou zákonem stanovenou kontrolu provádět. Ta se nakonec opětovně neuskutečnila.

„Ačkoliv byl zástupce vlastníka řádně dopředu vyzván, aby umožnil kontrolu objektu, na jednání se nedostavil. O náhradním termínu se jedná," uvedl ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula.

Vyjádření magistrátu

Jeho slova potvrdil i ostravský magistrát.

„Na duben i květen Útvar hlavního architekta Magistrátu města Ostravy svolal místní šetření, majitel do objektu ale úředníky nepustil a vůbec se nedostavil. Pokuta v souvislosti s objektem jatek dosud nebyla orgánem památkové péče udělena. V současnosti ale magistrát vede s vlastníkem jatek správní řízení pro porušení povinnosti umožnit orgánu státní správy provést kontrolu kulturní památky. Za toto jednání hrozí majiteli finanční sankce až půl milionu korun," řekla mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

Nejasná budoucnost

Prázdný areál už patří k centru města a lidé si na něj za léta chátrání zvykli.

Výstava Archivu města Ostravy ovšem opět rozpoutala diskusi o jeho budoucnosti.

„Je to velká ostuda, že u jatek funguje jen parkoviště. Podle mě zde bylo zanedbáno více věcí a zdá se, že nikdo nemá o rekonstrukci památky zájem. Skoro to vypadá, jako by majitel čekal, až budovy spadnou, a pak prodal lukrativní pozemek v centru Ostravy velice výhodně. Jinak si to neumím vysvětlit," konstatovala sedmapadesátiletá Ludmila Matuščíková z Moravské Ostravy a Přívozu.

Městská jatka: prázdná už od roku 1965

S podrobnou historií budovy bývalých městských jatek v Porážkové ulici se lidé mohli seznámit na výstavě Archivu města Ostravy. K vidění byly dobové dokumenty, fotografie i jednotlivé fáze výstavy objektu.

Jaká byla historie areálu?

Jatka od roku 1881

Areál městských jatek vznikl už v roce 1881 podle návrhu architekta a stavitele Františka Jurečka. Do té doby poráželi řezníci maso lokálně, a odpad tak znečišťoval celé město. Jatka původně tvořily jen dvě části budova jatek a lednice.

Jednalo se pouze o objekty velikosti 7 krát 15 a 14 krát 14 metrů a kapacitu měly zhruba na pět tisíc kusů dobytka. Do konce devatenáctého století byl areál rozšířen o novou chladírnu či chlévy a porážet se zde mohlo až deset tisíc kusů dobytka.

Nové budovy

Na začátku dvacátého století byly přistavěny nové části areálu. Jednalo se o takzvanou dršťkárnu, kde se zpracovávaly vnitřnosti. Budova byla postavena u Valchařské strouhy, tedy vodního náhonu, který v areálu sloužil i jako kanalizace.

V roce 1902 podle návrhu ostravského architekta Ignaze Felixe vyrostla i budova nové chladírny.

Během první světové války plnila jatka významnou roli pro zásobování Ostravy a okolí čerstvým masem. Ve 30. letech 20. století se jatka stala jedním z nejvýznamnějších podniků v okrese.

Rozsáhlá rekonstrukce

Roku 1926 přistoupilo město k další přestavbě, která zasáhla téměř všechny stávající provozy. Zásadní změna proběhla zejména v části u Stodolní ulice, kde byla zbořena nejstarší část areálu hostinec a také budova cejchovního úřadu. Místo nich byla postavena nová masivní budova, jejímž spojovacím prvkem byla unikátní hala. Došlo také k modernizaci prostor a součástí areálu byla například i veterinární laboratoř. Za okupace a během druhé světové války se provoz utlumil.

Po válce objekt spravoval podnik Ostravský průmysl masný. Vznikly další návrhy na rozšíření podniku, avšak byly zamítnuty převládl názor, že podniky, jako jsou jatka, by neměly být dominantami města v plánu totiž byla výstavba sedmipatrové chladírny s mrazírnou. Proto se začal hledat vhodný pozemek jinde. V roce 1965 se pak jatka nadobro přestěhovala do nového moderního masokombinátu v Martinově. Původní areál byl využíván jako provozovny a skladiště. Od roku 1987 je objekt památkově chráněn.

Bauhaus

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz areál jatek v roce 1994 prodal společnosti Bauhaus pozemky za 39 milionů korun a jatka jako „bonus" za 60 tisíc korun. Společnost přislíbila opravu objektu. Z toho nakonec sešlo, protože podmínka opravy nebyla obsažena v kupní smlouvě. Před pěti lety musela být kvůli špatnému technickému stavu stržena jedna z budov. 

Klára Kohutová