Navzdory jednoznačnému postoji vedení města se léta diskutovalo, zda koncertní síň pro Ostravu nakonec bude, nebo ne. Jestli nebude příliš drahá. Zda neskončí projekt v šuplíku, jako už mnoho dalších. Jestli po převratu na radnici nové vedení letitý sen exprimátora Tomáše Macury nepozastaví. Úterý dalo odpovědi.

Radní města vyhodnotili veřejnou zakázku na zhotovitele celé stavby, kterým je sdružení firem IMOS Brno a IPS Třinec (dříve Beskydská stavební). Jde o stejné konsorcium, které na Černé louce postavilo kampus pro Ostravskou univerzitu a které už pracovalo i na první – přípravné – fázi stavby koncertní síně.

„Obdrželi jsme od nich nabídku na 2,789 miliardy korun. Bereme to skutečně jako nabídkovou cenu, se kterou šel uchazeč do veřejné zakázky,“ řekl investiční náměstek primátora Břetislav Riger (Ostravak) s tím, že radní vybrali nejvýhodnější nabídku a z praxe lze očekávat, že cena v průběhu stavby ještě naroste. „Jsou to však renomované společnosti, proto v praxi neočekáváme výrazněji odlišnou cenu,“ dodal náměstek.

Kolik bude koncertní síň stát celkem?

Zhruba 340 milionů korun už Ostrava zaplatila za projekční a nejrůznější přípravné práce, 2,789 miliardy korun má stát samotná stavba. „V částce jsou veškeré stavební práce a pevné věci spojené se stavbou, včetně například sedaček v sále. Nejsou zde zahrnuty jen varhany, které však mohou stát i 50 až 80 milionů korun, a další drobnější vybavení,“ vysvětlil Riger.

Nové vedení města dlouho nechávalo téma otevřené s tím, že rozhodnou právě náklady. Hovořilo se i o částkách přesahující čtyři miliardy korun, a to pouze za samotnou koncertní síň. Nyní se do částky 4,1 miliardy korun chce Ostrava vejít se vším všudy.

„Je to strategická stavba města a počítá se i s revitalizací širšího okolí. Musíme tedy ke zmíněným nákladům připočíst také další stovky milionů korun za parkovací dům (do 600 milionů korun podle návrhu Projektstudia, pozn. red.), za opravu sadu Milady Horákové i předprostor před domem kultury a za odhlučnění tramvajové trati od vibrací. Je to ale důležité území a nechceme mít halu v ošklivém místě,“ popsala širší souvislosti náměstkyně primátora pro strategický rozvoj Hana Tichánková (ANO).

| Video: Youtube

Vedení města zopakovalo, že se vším všudy nechce překročit hranici 4,1 miliardy korun. „Dlouhodobě je to cena, nad kterou nechce nikdo z nás jít. A je to cena, do které se stále chceme vejít a která bude obsahovat už vše, co není součástí této zakázky na nalezení zhotovitele," objasnil Riger s tím, že město v ní obdrželo nabídky od té vítězné až po 3,7 miliardy korun.

Kdo koncertní síň zaplatí?

Ostrava má ve speciálním fondu pro koncertní síň naspořeno 380 milionů korun (z dalších úspor už se čerpalo na první etapu prací), dvě miliardy si chce půjčit z Evropské investiční banky a na ně je navázán grant 500 milionů od Evropské komise. Na základě memoranda dalšími 300 miliony přispěje Moravskoslezský kraj a 600 milionů pošle stát prostřednictvím ministerstva kultury. Od něj Ostrava získala také dotaci 120 milionů z Národního plánu obnovy a 125 milionů ze Státního fondu životního prostředí. Více než čtyři miliardy tedy Ostrava poskládá.

„Přes tři miliardy už fyzicky držíme v rukou,“ konstatoval primátor Jan Dohnal (ODS), který si také rýpl do finančního nezajištění projektu za éry svého předchůdce. Právě opozice, jmenovitě někdejší investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (Jdeto!!!), však nyní obratem zkritizovala alespoň protahování projektu, a to konkrétně zastavení první fáze, která spočívá ve vyhloubení samotné stavební jámy.

Kdy bude koncertní síň stát?

„Dokud si nebudu jistý, že zakázka nepůjde k ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pozn. red.), dokončení první fáze nepustím. Jáma je podepřená dřevem, které má životnost dva roky, a pokud by se zakázka zkomplikovala, máme v centru města přírodní koupaliště. I kdyby se tedy stavba zpozdila o tři čtvrtě roku, je to cena, kterou za to obětuju. Chci eliminovat největší rizika a stojím si za tím,“ vzkázal Břetislav Riger. Podle primátora Jana Dohnala by to obdobně dopadlo i za předchozího vedení. „Ostatně podle původních odhadů sami počítali s tím, že nyní už měla hala nějaké dva roky stát, chci se proto ohradit proti tomu, že bychom způsobili nějaké zpoždění,“ vzkázal Dohnal.

Jaké jsou tedy reálné termíny započetí, potažmo dokončení stavby? Město chce do týdne podepsat smlouvu a dát pokyn k dokončení první fáze (stavební jámy), na což má zhotovitel půl roku. Stavět by se tedy mohlo začít na konci letošního roku. „Po podpisu smlouvy má zhotovitel 36 měsíců na výstavbu. Ideálně do konce roku 2027 by mohla koncertní síň stát, myslím, že by to mohlo být i dřív,“ uvedl investiční náměstek Riger. Opozice kalkuluje s termínem dokončení v roce 2028.

Koncertní sál má mít 1300 míst. Součástí projektu je i menší multifunkční sál pro 515 lidí, divadelní sál s kapacitou 490 míst, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum pro 200 lidí. Stavba počítá i s nahrávacím studiem, restaurací či kavárnou.