Větve popadané na cestách, dlouhé pokácené kmeny naházené na hromadách a v lese spousta pařezů. Tak to v těchto dnech vypadá v lesním komplexu Březí přezdívaném Porubský lesopark.

Ničení přírody?

Ten se nachází na katastrálním území Poruby, hraničí s Pustkovcem, Krásným Polem a Vřesinou. Motorová pila je z něj slyšet na stovky metrů daleko. Lidem, kteří ho využívají k pravidelným procházkám s pejsky či kočárky, se to ale nelíbí. Podle nich je to ničení přírody.

„Většina lesů na našem území je hospodářská. Kladu si ale otázku, zda konkrétně v tomto lese nepřevažuje společenský zájem nad zájmem hospodářským. Musím se proto ptát, bylo opravdu potřeba tyto krásně vzrostlé stromy vykácet? Byly nemocné? Bylo je potřeba odstranit, aby se mohla obnovit přirozená skladba lesa? Byl ekonomický výtěžek tak velký, že by jej příslušný městský rozpočet nedokázal pokrýt?" řekl čtenář Deníku Martin Horský.

Vzápětí dodal, že jako laik není schopen na tyto otázky odborně odpovědět.

„Přesto se domnívám, že odpověď není ani v jednom případě kladná a jedná se tak jen o další zbytečné ničení přírody, které zrovna v Ostravě nemáme na rozdávání. Na druhé straně lesa se navíc právě staví obchvat Prodloužená Rudná," doplnil Martin Horský.

Mýtní těžba

Lesní komplex Březí mají na starosti Lesy České republiky, soukromí vlastníci a zhruba třiašedesát hektarů patří městu. A právě to o kácení rozhodlo prostřednictvím společnosti Ostravské městské lesy a zeleň.

„Těžba je prováděna v souladu s lesním hospodářským plánem schváleným pro Ostravské městské lesy, a tudíž v souladu s lesním zákonem. Jedná se o úmyslnou mýtní těžbu, protože stromy jsou ve zralém věku a začíná se u nich zhoršovat zdravotní stav. Kácením předchází městské lesy možnosti pádu stromů, u kterých se v kmenové části objevuje hniloba, mají proschlé koruny, a případnému zranění návštěvníků lesa. Do dvou let bude tato část znovu zalesněna," uvedl k situaci na závěr ředitel společnosti Ostravské městské lesy a zeleň Vladimír Blahuta.