Pátým rokem jste součástí výzkumné skupiny Blood Cancer Research Group, kde se věnujete hematoonkologii. Co je cílem vašeho výzkumu?
Naše výzkumná skupina se dělí na menší dílčí týmy. Já jsem součástí toho, který se zabývá buněčnou terapií. Jde o typ imunoterapie, která využívá imunitní buňky, jenž máme v našem těle všichni. Ty dále vylepšujeme, aby byly schopné efektivně ničit rakovinné buňky. My konkrétně se soustředíme na nádorová onemocnění krve. Předmětem našeho výzkumu je vybavit tyto buňky tak, aby byly cílené na konkrétní typ rakovinných buněk.

Mohou být tyto upravené buňky funkční i proti jiným typům rakoviny?
Ukazuje se, že buněčná terapie je účinná zejména proti hematologickým nádorovým onemocněním, Zatím se zdá, že nefunguje tak dobře proti takzvaným solidním nádorům. To jsou ty, které rostou v pevných ložiscích různě po těle, například rakovina prsu, prostaty a podobně. Když má někdo solidní nádor, třeba u rakoviny prsu, tak se dá poměrně jednoduše vyříznout (buňky jsou pouze v nádoru, pokud se nenachází i v metastázách, pozn. red.). Například u leukémie nejde nic vyříznout. Proto se zabýváme buněčnou terapií, kterou jsme schopni nádorové buňky eliminovat.

Říkala jste, že buňky vylepšujete tak, aby byly schopné ničit rakovinné buňky. Popíšete nám tento proces?
Z krve izolujeme imunitní buňky (NK buňky) zdravých dárců, které dále upravujeme (geneticky modifikujeme) tak, aby na svém povrchu nesly specifické receptory schopné rozpoznat rakovinnou buňku a způsobit její smrt. Takto vytvořené terapeutické buňky v laboratoři dále testujeme proti buňkám rakovinným, které v pak běžně kultivujeme v růstových médiích. Zní to poměrně jednoduše, ale celý proces je nesmírně náročný.

Jak probíhá váš běžný den v laboratoři?
Přijíždím kolem 7 ráno, kde se nejdříve podívám na e-maily a pak pokračuji do laboratoře, kde zkontroluji buňky, které uchováváme standardně v kultuře. Většinou v pondělí ráno naplánuji experimenty na celý týden. Experimenty většinou zahrnují testování cytotoxicity (schopnost buněk nebo chemických látek ničit buňky, pozn. red.) imunitních buněk vůči rakovinám. Zbytek času zjištěná data zpracovávám a připravuji podklady pro články, ve kterých publikujeme naše výsledky.

Jak jste se k výzkumu dostala?
Začala jsem se studiem biofyziky, ze kterého jsem byla nadšená, kde jsem k výzkumu přičichla nejvíce, ale pořád jsem chtěla studovat i medicínu. Takže jsem v prvním ročníku magisterského studia (ve čtvrtém ročníku studia biofyziky, pozn. red.) podala přihlášku na medicínu a začala jsem to studovat souběžně. V prvním ročníku na lékařské fakultě jsem poznala kolegyni, která tady v Blood Cancer Research Group pracovala a seznámila mě s profesorem Romanem Hájkem, který je přednostou kliniky hematoonkologie ve Fakultní nemocnici Ostrava. Ten tuto výzkumnou skupinu založil. Dohodli jsme se, že se k nim připojím už v průběhu studia, ještě před doktorátem a od té doby jsem tady.

Co máte na své práci nejraději?
Máme skvělý mezinárodní tým, skvělého šéfa a vysoce kvalitní výzkumné zázemí, což mi umožňuje bádat ve velmi širokém spektru oblastí. Nejlepší je však ten pocit, že člověk svou prací tvoří něco, co může sloužit celé společnosti. Představa, že náš výtvor pomůžete prodloužit život vážně nemocnému člověku, je nesmírně naplňující.

Kromě výzkumu se stále věnujete dvěma školám, které studujete. Daří se vám vše skloubit?
Zatím se mi to daří, a tím, že jsem už v posledním ročníku na obou školách, tak mohu říct, že se mi to i v minulosti dařilo dobře. Výhodou je to, že studuji medicínu na lékařské fakultě tady v Ostravě. Tím, že převážná část výuky probíhá ve FNO, kde máme i výzkumnou laboratoř, tak se celý den pohybuji po areálu dle potřeby. Musím říct, že mi v práci i ve škole vycházejí vstříc a umožňují mi skloubit tyto dvě aktivity dohromady, za což jsem velmi vděčná.

Stíháte i rodinu?
Musím říct, že mám úžasnou rodinu, která mi pomáhá. Bez nich by to bylo o hodně těžší všechno stíhat. Jsem vděčná i příteli, že mi hodně pomáhá, abych časově zvládala výzkum, studium a k tomu i domácnost.

V tomto roce budete dokončovat studium. Budete se dále věnovat hematoonkologii?
Přála bych si zůstat tady, kde bych pokračovala ve výzkumu a zároveň bych fungovala na pozici lékařky na hematoonkologii ve FNO.

Lákala by vás například i stáž nebo práce v zahraničí?
Určitě o stáži do budoucna uvažuji, láká mě to. Co se týká práce v zahraničí, tak nikdy neříkej nikdy, ale v současné době pro nejbližší budoucnost takové myšlenky nemám.

K TÉMATU

Sandra Charvátová
Narodila se v Ostravě. 15 let se věnovala tanci. V roce 2019 zakončila magisterské studium Biofyziky na Ostravské univerzitě. Nyní dokončuje magisterské studium všeobecného lékařství a doktorské studium biologie na Ostravské univerzitě. V roce 2020 získala ocenění Stipendista města Ostravy a o dva roky později byla oceněna jako Talent roku. Loni si vysloužila i Cenu rektora Ostravské univerzity 2022 za mimořádnou vědecko-výzkumnou činnost studentů OU.