U Olšan u Prostějova byl nalezen mrtvý vlk. Krásný samec ve výborné kondici s největší pravděpodobností doplatil na blízkou dálnici, kterou se patrně pokusil přeběhnout.
Poblíž Brandýsa nad Labem místní spatřili medvěda. Šelmy si všiml před půl osmou ráno u silnice mezi Čečelicemi a Konětopy řidič autobusu, který vezl děti na plavání. Kolem poledne měli mládě zvířete vidět lidé v lesoparku Houšťka.
Dvě zprávy o výskytu velkých šelem z uplynulých dnů. Takové případy by se daly očekávat v pohraničních horách, staly se však na Hané a ve středních Čechách. S tím kontrastuje situace v Jeseníkách, kterým se velké šelmy „vyhýbají“. Zatímco na Broumovsku žije populace vlků a v Beskydech se pravidelně rozmnožují rysi, jednou z mála zpráv o velkých šelmách v regionu Jeseníků je loňská potulka ochočeného rysa z Polska po Zábřežsku a Hanušovicku.
Zvláštnost vzhledem k podmínkám
„V Jeseníkách velké šelmy usazené nejsou. Na rozdíl od jiných blízkých srovnatelně zalesněných území, jako jsou Orlické hory nebo Beskydy. Že Jeseníky občas proběhne nějaký vlk, takové záznamy občas máme. Ale trvale tam pravděpodobně žádná šelma nežije. Což je vzhledem k přírodním podmínkám zvláštní,“ řekl Miroslav Kutal, akademický pracovník na Mendelově univerzitě v Brně, který se věnuje velkým šelmám.
Jeseníky a na ně navázaná pohoří mají přitom stále poměrně velké množství klidných území a obrovskou potravní nabídku. Nevedou tudy žádné železniční koridory nebo dálnice, které by pohyb velkých šelem omezovaly. Populace vlka a rysa jsou schopny existovat na daleko osídlenějších místech a mnohem blíže člověka, než by měli v Jeseníkách.
„Vychází z toho jediná odpověď, že musí negativně zasahovat člověk. Houbař to nebude, cyklista ani paraglidista také ne. Bude to člověk, který má v ruce zbraň. Je to takový výklad, ale nikdo mi doposud neřekl nic lepšího,“ zauvažoval vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.
Pytláctví nemáme jak prokázat
Stejné vysvětlení zmínil i Miroslav Kutal.
„Zpočátku to může být náhoda. Šelmy osídlují území náhodně. Ale s přibývajícím časem je stále menší pravděpodobnost, že se jedná o náhodný jev. Největší hrozbou pro šelmy a tím, co jim brání v rozšiřování nebo trvalému usazení, je pytláctví. Vyšší míra pytláctví se na tom nějakým způsobem podílí,“ vysvětluje absenci trvalé populace rysů nebo vlků v Jeseníkách.
„Nemáme to jak prokázat, žádné upytlačené zvíře z Jeseníků nemáme, ale žádné rozumné vysvětlení neexistuje. Přírodní podmínky mají šelmy v Jeseníkách ideální,“ dodal Miroslav Kutal, který v rámci Hnutí Duha koordinuje práci dobrovolníků při monitoringu velkých šelem.
Sporadický výskyt
Dlouhodobý monitoring probíhá i v Jeseníkách. Ani data z terénu nenaznačují, že by v nejvyšších moravských horách velkých šelem přibývalo.
„U Jeseníků je to víceméně pořád stejné. Výskyt je sporadický. Nepozorujeme vzrůstající množství záznamů. Ročně je to pár nálezů,“ dodal Miroslav Kutal.
Petr Šaj věří tomu, že se v Jeseníkách populace velkých šelem nakonec zabydlí.
„K horám patří a určitě by to pomohlo. Velké šelmy mohou velmi dobře pomoci v tlaku na množství zvěře. Hlavně jelení, která se negativně podepisuje na stavu lesa. Nejen v tom, že by šelmy zvěř konzumovaly. Postupem času změní její chování. Bude se muset starat o svou bezpečnost,“ doplnil Petr Šaj.
