Kliknutím zvětšíteLidé doma připravují oltář s nabídkou jídel nebo záplavou květin, konají se průvody s kostlivcem a maskami a podobně. Účel svátku však zůstává stejný.
Kdy a proč se vlastně Dušičky začaly slavit?
„Dušičky“ jsou podle křesťanské tradice vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nedosáhli věčné blaženosti, jejich duše pobývají v očistci. V křesťanském světě se slaví od 10. století, v roce 998 jej zavedl benediktýnský opat Odillo ve francouzském klášteře Cluny.
Reagoval tak na přetrvávající pohanské obřady. Pravda je, že kořeny svátku jsou starší, historikové předpokládají, že je odvozen z keltského svátku Samhain, kterým pro Kelty končil starý a začínal nový rok. Keltský svátek se slavil v předvečer 1. listopadu.
Keltové věřili, že v tuto noc se svět živých a mrtvých propojuje, a proto zapalovali ohně, aby duše mrtvých přišly, ohřály se a pobyly se svými blízkými.
Vzpomínky na zemřelé se drží ve všech koutech světa, ovšem v podstatně jiné formě než u nás. Nejznámější variantou tohoto svátku, který se postupně dostává i k nám, je Halloween.
Dušičkové zvyky a pověry
Dříve se v předvečer Dušiček sešla celá rodina a naplnila lampu máslem, aby si tak duše mohly potřít spáleniny.
Blízcí lidé se večer napili studeného mléka, aby ochladili své duše.
Na svátky Všech svatých a Dušiček se doma peklo speciální kynuté pečivo dušičky nebo kosti. Bylo ze sladkého těsta, se sušeným ovocem nebo plněné mákem. Tímto pečivem byly obdarovávány děti, ale také žebráci při cestě na hřbitov nebo do kostela.
Pečivo bylo tvarováno také do rohlíků (tzv. navšesvatýrohlíků), jinde tvarované těsto připomínalo písmeno S nebo kosti.
Kněz prochází spolu s věřícími hřbitovem a kropí svěcenou vodou všechny hroby.
Večer se na Dušičky vhazovaly do ohně různé pokrmy, aby se lidé vykoupili z hříchů.
Pokud na Dušičky prší, duše zemřelých oplakávají své hříchy.
A co na to Halloween?
Podle bájí vycházeli duchové nebožtíků z hrobů. Aby se jim Keltové ubránili, nosili masky a převleky.
Zároveň uhasili všechny ohně, aby jejich domovy zůstaly utajeny, někdy pro posílení ochrany upalovali na hranici ty, které považovali za posedlé zlým duchem.
Hlavním znakem Halloweenu jsou vydlabané, vyřezávané dýně osvětlené zevnitř svíčkou, čarodějnice, černé kočky, košťata, příšery, kostlivci atd.
Dýňové svítilně (původně se používaly tuříny) se říká jack-o'-lantern, představuje duše milovaných zemřelých a dříve sloužila jako ochrana proti zlým skřítkům. Tuto tradici do USA importovali irští přistěhovalci v 19. století.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
