Jak reagovala vaše žena poté, co skončily volby a muselo jí být jasné, že vás další čtyři roky doma moc neuvidí?

Že mi ten úspěch sice přeje, ale že by byla radši, kdybych prohrál.

Máte čas na rodinu a svoje dvě malé děti?

Toho času je opravdu hodně málo. Vidím je ráno, kdy jsme ale byli spolu na výletě, si teď těžko vzpomenu. Naposledy snad v srpnu na dovolené. David má pět, Matyáš tři roky, žena pracuje ve své ordinaci a pomáhá nám chůva.

Dcera Zuzana z prvního manželství je populární herečka, hraje teď třeba v televizních seriálech, díváte se na ni?

Byl jsem nedávno na její svatbě, občas se vidíme. Televizní seriály ale nestíhám, ani nevím, ve kterých přesně hraje.

A nejstarší syn Petr?

Ten mě teď udělal dědečkem, i s ním jsem se ale viděl naposledy na Zuzanině svatbě. Když náhodou jedu do Prahy, tak to většinou na nějakou schůzku s nimi nevyjde, protože se snažím vrátit zpět, abych byl do půlnoci doma. Teď se spíš musím starat o ty menší děti, co mám.

Primátorský post přináší stres. Jak ho ventilujete a jak dlouho jste schopen v tomto rytmu ještě vydržet?

Čtyři roky to ještě vydržím. Na relaxaci a koníčky ale prostor nemám. Kdysi jsem chodil jednou týdně na Lysou horu, malého Davida jsem tam nosil na zádech. To bylo fajn, vyčistil jsem si hlavu. Teď tam ale nemůžu kvůli noze (Kajnar měl rozdrcenou patu – pozn. redakce). Věřím však, že se to zlepší a že příští rok bych na tu Lysou mohl zase začít chodit. Ten pohyb mi chybí, trochu jsem i přibral.

Na Lysou horu teď sice nechodíte, v Beskydech ale přece jen trávíte dost času díky tomu, že žijete v domě své ženy ve Frýdlantu nad Ostravicí. Hnutí Ostravak, které je teď v opozici, vám před volbami vytklo, že jako primátor nebydlíte v Ostravě. Jak tento rozpor vnímáte?

Moje žena není ve věku, kdy by jí muž mohl říkat, co bude dělat. Má dům, má čtyři děti, má tam ordinaci – ona se kvůli mně stěhovat nebude. Kdyby se mi to nelíbilo, tak můžu zůstat v Ostravě. Takže pokud je chci vidět, tak za nimi musím přijet. Byt v Porubě ale stále mám.

Kde se tedy cítíte doma?

Jsem Ostravák. Vždyť já tady ve městě trávím čas od osmi od rána do desíti do večera. A to mnohdy i v sobotu. Někdo jezdí o víkendu do hor na chalupu, já tam jedu za ženou a dětmi.

Vraťme se k předchozímu období, kdy jste byl primátorem. Co se podle vás povedlo?

Dokázali jsme najít výbornou spolupráci s vysokými školami. Na některé jejich projekty jsme přispěli víc, na některé méně, ale všechny budou mít přesah do dalších let. Ostravská univerzita získala fakultu medicíny, což by klidně mohlo být vepsáno do další bronzové destičky na Masarykově náměstí. Vysoké škole báňské jsme pomohli, aby se dostala k prostředkům z programu Výzkum a vývoj pro inovace. Díky tomu se bude stavět nová budova elektrofakulty, což má velký význam pro výchovu lidí, kteří budou pracovat v oboru nových technologií. Dokázali jsme investovat do budoucnosti a do rozvoje, z čehož mám velkou radost, i když se nám to nevrátí v okamžité popularitě.

Co naopak nevyšlo a zůstalo jako rest z minula?

Nepodařilo se nám vykoupit pozemky pro další rozšíření Vědecko-technologického parku kvůli nedostatku peněz. Naše představa je, že ty pozemky připravíme a pak tam soukromí developeři připraví pracoviště a laboratoře tak, aby tam fungoval výzkum a vývoj, v němž najdou uplatnění absolventi vysokých škol. Zájem investorů o to je, musíme dohnat ten výkup. Zbývá získat pět hektarů, připravit pak celkem dvacet. Je to práce na čtyři roky, pak tam ale bude moci pracovat deset patnáct tisíc lidí, kteří by mohli dělat padesát miliard hrubého produktu kraje. Byla by to náhrada těžkého průmyslu, proto jde o projekt z mého pohledu tak důležitý.

Náhrada těžkého průmyslu by jistě přinesla i zlepšení životního prostředí. Proč se stále nepodařilo tento nejbolavější problém města vyřešit?

Podíl těžkého průmyslu na znečištění ovzduší je zhruba čtyřicetiprocentní. Třicet procent jsou lokální topeniště, třicet procent je doprava. V osmdesátých letech průmysl na Ostravsku produkoval tři sta tisíc tun polétavého prachu, dneska je to šest tisíc tun. Padesátkrát se to zlepšilo. I těch šest tisíc tun pořád škodí, dokládá to však, že už se technologie podniků hodně zlepšily. Pokud se má snížit i ten zbytek, chce to mnohem vyšší investice. Tomu může napomoci tlak na firmy, ale i finanční pobídky. Stát musí investovat velké prostředky, musí finanční pomoc vyjednat v Evropské unii.

A co opatření pro zmiňovanou dopravu a lokální topeniště?

V dopravě by pomohla nezpoplatněná dálnice, ekologičtější autobusy, ze zákona zaplachtovaná auta převážející sypký náklad, intenzivnější čištění cest. To vše pomůže o půl procenta, je potřeba ale za tím jít. Lokálním topeništím nemůžeme zakázat topit. Chce to však větší kontroly, ale i pomoci s plynofikací, dát těm lidem pobídky. Pracovat s metodou cukru a biče. Musíme o to všem jednat s vládou, prudit ji, aby tomuto regionu pomohla. Bez její pomoci to nepůjde.

Už jsme zmínili opoziční hnutí Ostravak, které má deset členů v zastupitelstvu města a hned na první zasedání je bylo slyšet. Dokážete si s nimi představit nějakou spolupráci? Bude se velká kolice zabývat jejich podněty?

Určitě si spolupráci představit dovedu. Budou členy komisí, a když i přijdou s dobrými návrhy, tak výborně, rádi je použijeme. Ocením, když navrhnou něco, co nikoho nenapadlo. S opozicí jsme spolupracovali i v minulém období, často na poradách vedení klubů chodili s připomínkami, které jsme vnímali. Pokud měli pravdu, materiály pro zastupitelstvo jsme stáhli a předělali. Uvidíme, jak se bude profilovat Ostravak.

A co váš tým, který stanul v čele radnice? Někteří náměstci už si vysloužili kritická slova kvůli svému mladému věku a neodbornosti pro dané resorty.

Alexandr Veliký ovládal ve svých třiadvaceti letech svět od Španělska po Indii. Já chápu, že každý není Alexandr Veliký. Na druhé straně řeknu, že za dvacet let sedělo na radnici mnoho lidí v úctyhodném věku, za kterými nezbyla vůbec žádná práce. Uvidíme za půl roku za rok, pak tyto mladé náměstky můžeme hodnotit.

Takže vám nevadí, že například osmadvacetiletý Aleš Boháč, který dostal na starost dopravu, dosud neměl s tímto odvětvím takřka nic společného?

On má v sobě určitě obrovský elán, díky kterému třeba může pohnout s mnoha věcmi, které se dosud nepodařily udělat. Určitý handicap má, ale je velmi pracovitý, nemá žádné zažité stereotypy. Myslím, že to může fungovat. Jak jsem řekl, zkusme to hodnotit za rok.

Podívejme se ještě na větší projekty, které přecházejí z minulého období do toho nadcházejícího. Co bude s přeměnou Černé louky, když Ostrava neuspěla v boji o titul Evropské hlavní město kultury 2015?

Přihlásili jsme se k tomuto projektu jak my, tak ODS, ale i KSČM a TOP 09. U Ostravaka si nejsem jistý, většinovou podporu v zastupitelstvu to ale mít bude. Budeme v tom pokračovat podle peněz, protože to bude skutečně výjimečné a může to posunout Ostravu dopředu. Budeme se držet konceptu vítězného ateliéru Maxwan, který zrealizujeme postupně. Nemusí to být drahé, přitom to bude špička.

Další takovou vizí stále bez reálných obrysů je nový fotbalový stadion…

Bez města se fotbalový stadion nepostaví, takže do toho musíme jít. Jeho stavbu vnímáme jako důležitou, vůle pokračovat v tomto projektu je. Musíme ale nejprve opravit tribuny ve Vítkovicích kvůli atletice. Přinejhorším se fotbal dočasně může hrát tam, protože nový stadion do roku 2012 nebude, to už je teď jasné. Myslím si ale, že Ostrava skutečně potřebuje speciální stadion čistě pro fotbal. Je to můj názor, fotbal je přece nejpopulárněj­ší sport.

>> Petr Kajnar má čtyřiapadesát let, je ženatý, s manželkou Monikou vychovává dva malé syny, Davida a Matyáše. Z předchozího manželství má dospělého syna a dceru. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, obor technická kybernetika, je absolventem kurzu MBA pro výkonný management ve Francii. Mluví anglicky a německy, pasivně také rusky a polsky. Pracoval v Severomoravské energetice, byl ředitelem Vojenského opravárenského podniku, zástupcem generálního ředitele Ostravských vodáren a kanalizací, výzkumným a vývojovým pracovníkem ve Výzkumném a vývojovém ústavu pozemních staveb.

Ve vedení města je od roku 2002, kdy byl náměstkem primátora Ostravy pro investice, poslední čtyři roky vykonával funkci primátora. Byl signatářem Charty 77, po sametové revoluci zakládal v Ostravě Občanské fórum, poté působil v Občanském hnutí. Do ČSSD vstoupil v roce 1997, v současnosti je předsedou moravskoslezských sociálních demokratů.

MARTIN PLEVA, MIRKA CHLEBOUNOVÁ