Letos je tomu 75 let od doby, kdy skupina spojeneckých zajatců z tábora Stalag Luft III. v Saganu (dnes polské městečko Źagan), uprchla skrze tajně vyhloubený tunel na svobodu. Neměli štěstí, protože v noci na 24. březen 1944 napadl sníh, Když se rozednilo, hlídky na strážních věžích objevily stopy a spustily poplach. Slavný útěk byl námětem pro několik knih a film. O osudu zajatců zadržených na Moravě napsal podrobnou studii ostravský historik Mečislav Borák. K tomu jen dodatek: před několika dny zemřel ve Velké Británii poslední z uprchlíků, Richard Churchill, měl 99 let.

ÚTĚK ZE SAGANU

Zajatci, kteří se dostali do našeho regionu, byli kanadský poručík Gordon Artur Kidder a britský major Thomas Kirby-Green. Byli tedy účastníky slavného hromadného útěku zajatců. Tři tunely se v Saganu hloubily již v roce 1943, přičemž jeden byl prozrazen. Vůdci chystaného úniku rozhodli, že bezpečnější bude hloubit jediný. Mělo jím proniknout na svobodu dvě stě dvacet osob. S přípravou útěku bylo mnoho práce, šily se nové oděvy, vyráběly fotografie a falešné doklady. Rozhodující den nastal 24. března 1944, kdy uprchlo 76 zajatců. Kidderovi a Greenovi přálo zpočátku štěstí. Když byli na nádraží v Saganu kontrolování policejní hlídkou, tvrdili, že jsou španělští dělníci. Falešné dokumenty obstály. Dostali se do protektorátu a 29. března se ocitli ve Zlíně. Tam ale jejich chabá španělština byla odhalena, policie je zatkla a předala gestapu. Když se o hromadném útěku dověděl Hitler, vydal nařízení zvané Kugel Erlass tedy výnos o kulce. Z tohoto důvodu bylo 50 uprchlíků po dopadení zastřeleno, dvacet tři se vrátilo do tábora.

OSTRAVSKÝ OSUD

Kirby a Green skončili ve věznici v Uherském Hradišti, o jejich zadržení informoval šéf zlínského gestapa Hans Ziegler nadřízeného kriminálního tajemníka gestapa v Brně Ottu Koslowského. Ten přikázal, že zajatci budou převezeni do Moravské Ostravy a cestou popraveni. Jak celá exekuce proběhla, vyšlo najevo po válce z výpovědi řidiče zlínského gestapa Bedřicha Kiovského. Podle něho úředník gestapa Erich Zacharias uvedl, že budou zabiti. Auto se zajatci vyrazilo z Uherského Hradiště brzy ráno a před šestou se blížilo k Moravské Ostravě. Nedaleko Hrabůvky vyvedli zajatce k příkopu, prý „na malou“. První střílel Zacharias, druhý pak úředník gestapa z Brna. Řidič ostravského gestapa Emil Schreier mrtvé odvezl do krematoria. Urny s popelem byly zabaveny.

Poprava uprchlých zajatců vyvolala velké rozhořčení. V souvislosti s těmito vraždami se konal v Hamburku v roce 1947 soudní proces, patnáct gestapáků, mimo jiné také Erich Zacharias, bylo odsouzeno ke smrti oběšením. Mimořádný československý soud stanovil trest smrti také pro Ottu Koslowského a Bedřicha Kiovského. Šéf gestapa ve Zlíně Hans Ziegler byl souzen ve Velké Británii.

Z iniciativy generála Zdeňka Škarvady a plukovníka Jana Pavlíčka byly po roce 1990 u kostela Růžencové Panny Marie v Hrabůvce vybudovány dva malé pomníčky věnované zastřeleným pilotům RAF Greenovi a Kidderovi. Konají se zde pravidelně pietní vzpomínky.