Dušan Behr bude letos končit magisterské studium na Ekonomické fakultě Vysoké školy Báňské. Zatím nemá jasno, co bych chtěl po skončení školy dělat. Inspiraci přišel hledat na veletrh pracovních příležitostí Kariéra Plus.

„Bavilo by mě pracovat třeba v sektoru pojišťovnictví, nebo bankovnictví. Ptal jsem se na práci u stánku České spořitelny a vyplnil jsem tam hned žádost o zaměstnání,“ řekl Behr. Možnosti seznámit se se svými potenciálním zaměstnavateli využila i Karolína Střížová z Opavy.

„Jsem spíše humanitně zaměřená a tady jsou více méně firmy, které hledají absolventy ekonomických nebo technických oborů. Zastavila jsem se ale u stánku charity, centra sociálních služeb a Slezské diakonie. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací a zorientovala v tom, co by mě mohlo bavit,“ řekla mladá žena.

Práci v regionu, ale i mimo něj nabídla studentům zhruba stovka firem. Mezi nimi například společnost ČEZ, Arcelor Mittal, Eiffage, Skanska, Škoda auto, Lidl a další. „Hledáme strojní inženýry, elektroinženýry a absolventy hornicko -geologické fakulty. Na většinu pozic požadujeme vysokoškolské vzdělání. Studenti se o práci v naší firmě zajímají a mají na nás spoustu otázek. Překvapilo mě, že to nejsou pouze chlapci, ale také dívky,“ řekl Karol Magic, specialisty pro rozvoj a vzdělávání společnosti OKD.

Martin Grulák by rád pracoval jako programátor pro zahraniční firmu Tieto. Co pro to musí splnit? „Nezbytná je znalost angličtiny, protože jsme mezinárodní společnost. Pro pozici programátora je také nutná znalost aspoň jednoho z programátorských jazyků a další podmínkou je dokončené nejméně středoškolské vzdělání,“ vyjmenovala Kristýna Wasylkiwová ze společnosti Tieto.
Veletrh pracovních příležitostí pokračuje i v úterý, a to odbornou konferencí, které se účastní i ekonom Jan Švejnar.

Jak se připravit na přijímací pohovor?

„V prvé řadě by měl člověk o firmě, ve které chce pracovat něco vědět. Měl by být také připraven na dotazy, které může během přijímacího pohovoru dostat. Důležité je umět okomentovat jednotlivé body, které vepsal do životopisu. To znamená, že pokud napíši, že jsem flexibilní, měl bych umět popsat v čem konkrétně. Nemělo by to vypadat jako klišé. Oblečení by měl člověk přizpůsobit firmě, o kterou si jedná. Pokud žádám například o místo v bance, určitě je vhodný u mužů oblek, u žen třeba kostým. Obecně platí, že oděv by měl být o jeden stupínek výše, než je běžné. Základní pravidlo při pohovoru pak zní: Být sám sebou, na nic si nehrát, nic nepředstírat. Zaměstnavatel to obvykle pozná a mohlo by vám to spíše uškodit,“ přiblížil Peter Uhrík z pracovního portálu Profesia.cz