Veřejnou zakázku na stavební dozor u projektu parkovacího domu u Městské nemocnice Ostrava vypsalo město už na jaře 2021. I s ohledem na průtahy samotné stavby je však zakázka stále aktuální a Deník má dokumentaci k dispozici. Co stojí za pozornost?

První soutěž rada města vyhodnotila na začátku dubna 2021, vítězná firma K4 však odmítla podepsat smlouvu za vysoutěženou částku 2,97 milionu korun bez DPH. Město tehdy neoslovilo druhého v pořadí (sdružení firem Inkos a JS Property – soutěžilo s částkou 2,42 milionu korun, pozn. red.), jak mu umožňuje zákon, ale raději vypsalo ještě v dubnu téhož roku novou soutěž na tuto zakázku a částečně upravilo parametry.

Snímek ze stavby parkovacího domu u Městské nemocnice Ostrava na Fifejdách. Vpravo nahoře Zuzana Bajgarová, vpravo dole Radim Babinec.
Kauza Deníku: Získala Ostrava vědomě předražený stavební dozor? Šlo o miliony

Zajímavé je v tomto kontextu to, že když Ostrava před lety hledala architektonické návrhy na proměnu bývalých městských jatek v galerii umění, dohodla se tehdy rovněž po odstoupení vítěze soutěže s náhradním uchazečem – polským studiem KWK Promes Roberta Konieczného - více zde.

Jak postup vedení města hodnotí Petr Leyer, právník a člen Správní rady Transparency International?

Byl tento postup – neoslovení druhého v pořadí v první zakázce, vypsání nové soutěže a zadaní zakázky vítězi s mnohem vyšší cenou – v souladu s postupem řádného hospodáře?
Nenašel jsem specifické zdůvodnění, jež by zadavatele vedlo ke zrušení první zakázky. Domnívám se proto, že tento krok nebyl v souladu s postupem řádného hospodáře. V opačném případě by muselo být jasně zdůvodněno, proč zadavatel nepřistoupil k výběru druhé nabídky v pořadí, a musel by pro to mít pádný důvod. Postup zadavatele byl v tomto ohledu vadný a neodůvodněný. Když je zakázka vypsána znova, zadavatel vstupuje do rizika, protože neví, jestli se někdo přihlásí, jestli zakázka nebude dražší, neprotáhne se apod. Z mého pohledu novým vypsáním soutěže plynou pro zadavatele spíše rizika, která se nyní potvrdila a zakázka skutečně byla znatelně dražší.

Jak na vás celá situace působí? Lze v tom vidět vedle zanedbání péče řádného hospodáře nebo náznaky korupčního jednání?
Vzbuzuje to otázky, proč k tomu došlo, čím bylo nové vypsání soutěže motivováno. Zda je to neznalostí či neobratností zadavatele či z důvodu nějakého korupčně vlivového charakteru. Rušení soutěží je praktika, která byla v minulosti často využívána k ovlivňování řízení. Mohl být nastrčený dodavatel, který dělal ‚křoví‘, vyhrál zakázku s nějakou cenou, odstoupil a zadavatel přistoupil k výzvě druhého v pořadí. Často se manipulovalo se zadávacím řízením, ať už o tom sám zadavatel věděl, nebo ne. Mnohdy existovaly dohody dodavatelů či různá spojení mezi nimi. V poslední době se s tím v praxi tolik nesetkáváme, prostředí se v tomto ohledu narovnává a směřuje k větší transparentnosti. Tento případ však v sobě nese náznaky praktik, které byly v minulosti vídány k ovlivňování zadávacích řízení.

Výstavba parkovacího domu u Městské nemocnice Ostrava, 6. října 2023, Ostrava.
Parkovací dům na Fifejdách: Kolik a kdy bude stát? Ostrava se blíží k happy endu

Setkáváte se s podobnými případy často – řeší radnice po odstoupení vítěze raději zrušení soutěže a vypsání nové?
Je obvyklejší a minimálně časově ekonomičtější – a zadavatelé to tak většinou dělají –, že se za standardních okolností přistupuje k výzvě druhého v pořadí. Zákon ale umožňuje zadávací zřízení také zrušit, což se po odmítnutí vítěze podepsat smlouvu stalo. Představoval bych si pak ale jasně deklarovaný důvod zrušení, proč se tak stalo. Obecně vzato tedy zadavatelé ke zrušení běžně nepřistupují a nechtějí celý proces opakovat.

Měla radnice zrušit i druhou soutěž, když byly nabízené ceny výrazně vyšší než v první soutěži a vyšší než byla odhadovaná cena?
Obecně lze zakázky rušit pouze z jasně daných důvodů. Zakázku, aniž by byla postižena vadou nebo incidentem, nelze jen tak z vůle zadavatele zrušit, protože se mu nabídky nelíbí. A to je jedno z rizik, kterým se zadavatel vystavuje, když vypíše druhé zadávací řízení – že obdrží méně výhodnou nabídku, než mohl nabízet druhý uchazeč v první soutěži.

Radnice ve druhé zakázce částečně upravila zadání a například zvýšila hodnotu referenčních zakázek, které měly firmy předložit ke své prezentaci. Přidala také pozici rozpočtáře. Může to být důvod takového prodražení zakázky?
Zvýšení hodnot referenčních zakázek může mít za následek, že dodavatelé nejsou schopni zakázku pokrýt a jsou nuceni přibrat do hry někoho dalšího, což se také stalo a došlo k přeskupení sil uchazečů o druhou zakázku. Tady ale vyvstává otázka, proč by vůbec město mělo najednou navyšovat referenční hodnoty, když zakázka zůstala rámcově stejná, byť s dílčími úpravami, kterých jsem si vědom.