Zeleň z hnědých popelnic na bioodpad putuje z městských obvodů na kompostárnu, kde bylo za minulý rok vyrobeno dva tisíce osm set tun kompostu a tři tisíce tun substrátu. Zatímco papír vykupují papírny a sklo míří skláren v Kyjově, velká část plastů poslouží v upravené formě jako palivo.

Společnost OZO z vytříděného plastu z průmyslové výroby i z komunálního odpadu vyrábí palivo Palozo, které následně odebírají cementárny a vápenky.

„Je to podrcená pomletá směska plastu, papíru, dřeva, textilu či všeho, co má vysokou výhřevnost a nízký obsah chlóru. To, co vyhovuje spalování v cementářských pecích,“ uvedl jednatel městské odpadové společnosti OZO Ostrava Karel Belda. Tlak na efektivnější zpracování plastů z celého regionu se zvyšuje i kvůli tomu, že Čína už delší dobu vyhozené plasty nevykupuje.

Za loňský rok vyprodukovali obyvatelé Ostravy o bezmála deset tisíc tun více než v roce 2016. „Ekonomická stabilita a zvyšování životní úrovně obyvatel Ostravy se odráží i na růstu množství odpadu,“ řekla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Svou roli podle ní hraje ale také větší množství sesbírané zeleně a odpadu z objemových kontejnerů. „Loni jeden Ostravan vyprodukoval tři sta devadesát kilogramů komunálního odpadu, zatímco v roce 2016 to bylo tři sta padesát tři kilogramů,“ dodala Šebestová.

Snahy o opětovné využití odpadů ale nekončí. Do roku 2035 má Evropská unie za cíl snížit množství směsného komunálního odpadu putujícího na skládku na deset procent, energetické či materiální využití odpadu pak chce zvýšit na pětašedesát procent.

Autor: Markéta Sulková