Stále do větších hloubek se při hledání vody dostávají studnaři. Michal Vojtásek z havířovské firmy VBV Geo upřesňuje, že běžně se studnaři dostávají do hloubky 30 až 35 metrů.

„V Třinci jsme nedávno vrtali studnu hlubokou 65 metrů a v Hluku (Zlínský kraj) jsme se dostali až 100 metrů pod zem,“ upřesňuje Michal Vojtásek.

Studna. Ilustrační foto.

JE TO HORŠÍ

Podle něj se situace v porovnání s loňskem rozhodně nezlepšila, spíše naopak. A tomu odpovídá i poptávka zákazníků po nových studnách.

„Když jim vysvětlíme, že to pro ně bude nevýhodné nejen finančně, ale i s ohledem na zásobování vodou z dlouhodobého hlediska, tak se většina rozhodne pro novou studnu,“ doplnil s tím, že se projevuje i nový trend.

Prozíravější zájemci si totiž nechávají vyvrtat nové studny třeba o pět nebo deset metrů hlouběji, než se v současnosti podzemní voda nachází. Počítají totiž s tím, že hladina spodních vod bude nadále klesat.

Ilustrační foto.

Zájemce o novou vrtanou studnu hlubokou třicet metrů musí počítat s náklady v řádu desítek tisíc korun. Cena za metr se pohybuje zhruba od 2,5 do čtyř tisíc korun.

Rudolf Švidernoch z ostravské firmy Geo Trade Silesia upřesnil, že pokud vrtají studny na horách, pak už se voda hledá v hloubce 25 metrů a níže.

„Existuje přímá úměra čím větší nadmořská výška, tím větší pokles hladiny spodních vod. V horských oblastech je podzemní voda místy až o deset metrů níže, než bývala před deseti lety. V údolích a širších pánvích, třeba na Ostravsku, ten pokles sledujeme také, ale je daleko menší,“ dodal Rudolf Švidernoch z firmy Geo Trade Silesia s tím, že vrtání studny se rozhodně vyplatí svěřit odborníkům.

„Tedy zkušeným řemeslným studnařům, případně hydrogeologům. Když lidé kývnou na lacinější nabídku a nechají si vyhloubit studnu takzvaně načerno a bez papírů, k vodě se nedostanou a často jim zbudou jen oči pro pláč,“ upozorňuje odborník firmy Geo Trade Silesia.

.