Za pětapadesát let vyhrál Pavel Pišťák už spoustu turnajů, z nichž si odnesl i hromadu úsměvných zážitků. Ve svém otci měl zdatného učitele, mariáši holduje i jeho bratr. Nejraději ale vzpomíná na středoškolská léta. Jen co se spolužáky nastoupil do školního autobusu, už to jelo…

„To jsme jezdívali na průmyslovku do Uničova a v autobuse jsme vždycky hrávali na čtyřsedadle. Cestou do školy, cestou ze školy,“ vzpomíná pan Pavel.

S tehdejšími přáteli se stýká a hraje dodnes. Mariáš jej baví stále jako zamlada a pravidelně jej hrává v hospůdce naproti Vysoké školy báňské. A proč by ne, když má na pomyslné pažbě už tolik zářezů. „Jen regulérních turnajů jsem vyhrál okolo dvacítky,“ podotýká rodák z Oskavy na Rýmařovsku.

PARTIE Z ROKU 1967

Za tu dobu prožil s mariášem nespočet historek. Tak třeba tuto, ještě z rané fáze své „kariéry“: „To jsme tehdy v roce 1967, když jsem chodil na ‚báňu‘, hráli jednu partii 36 hodin v kuse. Jak šly listy, to jsi nevstal od stolu. A bažanti ti nosili lahvičky od mlíka, do kterých jsi čůral,“ vzpomíná Pišťák na hru, v níž tehdy vyhrál peníze na své první lyžáky.

Jindy zase musel zvedat a probouzet spoluhráče, který mu spadl ze židle. „No, jo, u mariáše se zkrátka pije, a dost,“ směje se při další vzpomínce.

Ne vždy mu ale bylo do smíchu. „Musím přiznat, že jsem nedávno v pauzírovaném mariáši zaplatil každému po tisícovce,“ přiznává muž, který hře holduje už pětapadesát let!

PARTIE S HOKEJISTOU

A jak to měl „doma“ s podporou či nesouhlasem? „Manželka karty nehraje, ale naučil jsem ji lyžovat, a tím jsem si vybudoval předpoklady k tomu, aby respektovala mé zájmy,“ říká kulantně.

Respektovala je i poté, co kvůli vyřazení mincí z oběhu skončil desetníkový a dvacetníkový mariáš a začalo se hrát s korunami a dvoukorunami. „Není to dražší, v poměru k inflaci a k tomu, jak se pohybují platy, je to zhruba stejné,“ vysvětluje Pišťák.

Jako spousta hráčů mariáše, i on svůj čas dělí mezi něj a taroky. „Víte, já říkám, že taroky hraju pro zábavu a mariáš pro peníze. V tarokách je víc kombinací a nikdy neodehrajete stejnou hru. V mariáši nevyhraješ, když ti nejde lista, v tarokách se udržíš nad vodou jen tím, že to umíš hrát,“ srovnává muž, který si právě taroky zahrál i s Václavem Nedomanským, naším hokejovým průkopníkem v NHL.

„Tehdy jsme rozjeli velmi zajímavou hru. Kdo prohraje, vyběhne co nejrychleji z přízemí do osmého patra a zpátky. Václav tehdy vyhrál, já skončil druhý,“ uzavírá Pavel Pišťák naše povídání symbolicky jedním ze svých mnoha příběhů.