„Akorát jednou za čtrnáct dnů umyju okna…“ konstatuje paní Valová, bydlící v Křišťanově ulici podle svých slov od narození tedy sedmdesát roků. Činžák, který obývá, je obecní; pozůstatek kolonie František čítající svého času přes sedmdesát domů a také dvě noclehárny.

SERIÁL DENÍKU: JAK SE ŽIJE…
… U KOKSOVNY

„Dříve to bylo daleko horší,“ říká o zápachu pamětnice, jež ostatně celý život dělala v koksovně u pecí. Její slova víceméně potvrzuje i hrstka obyvatel, kteří se ukázali sdílnými. Žijí u Michalíkova sadu v činžácích v ulici Na Náhonu a Žofie Podlipské (jinak zde zůstávají jen samé firmy).

„K večeru to tu občas zasmrdí po zkažených vajcach,“ nechává se slyšet Petr Rožek, aktivní, sportující padesátník trávící skoro půlku života na dohled od komínů OKK. Problémy, ty vidí spíše jinde: Od chladného bytu, kde topí osm měsíců v roce, až po sociální situaci lokality i její vzhled.

„Smrad jde, pokud jim tam vypne odsávání,“ vysvětluje fundovaně Alfréd Zedník, jenž v koksovně obsluhoval sypací vozy. Z okna se na ni dívá půl století… a dnes by si dokázal představit raději jinou skladbu svých sousedů než čadící provoz, považovaný mnohými za ekologické zlo.

JINÍ NA ZÁPACH POUKAZUJÍ A VADÍ JIM

„Ještěže jsem jen na návštěvě! Když otevřu okno, mám pocit, že uniká plyn,“ tvrdí paní Emília, pobývající v Přívoze třetí týden u syna. Podotýká, že podobné to bývalo v její domovské Žilině, když tam za starých časů provozovali chemičku. Uznává, že být místní, snad by si zvykla.

To nicméně neplatí pro řadu zaměstnanců zdejších firem. Na únik jakéhosi plynu doprovázeného zápachem vzpomínají lidé v jedné z IT firem. Kde prý mají kvůli koksovně ve vzduchotechnice i filtry. A právě po jejich upozornění vzniká i televizní reportáž s názvem Jedy z koksáren.

Do kilometrové vzdálenosti od OKK jsou každopádně dvě základní školy i čtyři školky. Což připomínají diskutující o koksovně na webu pirátské strany. „Provoz dělá při správném větru ostudu i u nádraží a někdy je cítit u radnice, a při vhodných podmínkách i u krajského úřadu,“ popisují.

Naprosto jasno má sdružení Čisté nebe: „Koksovna je pro ovzduší to, co vřed pro žaludek!“ Lze ji prý jen tolerovat a minimalizovat její dopady. „Ale není možné ji trpět ve městě, pokud nemá návaznost na místní průmysl, a to ani před svým špinavým procesem, ani po něm,“ míní ekologové.

K TÉMATU

OKK Koksovny upozorňují, že na ekologii jdou miliardy

Deset let bez výrazného porušení předpisů, dvaadvacet úprav integrovaného povolení k provozu za posledních pět roků ve prospěch životního prostředí, instalace třiceti dalších měřidel emisí v areálu v červnu a červenci… Tak hovoří Jindřich Vaněk z pozice mluvčího přívozské koksovny.

„Názory veřejnosti vycházejí většinou z nepřesných informací o koksárenské technologii, hlavních příčinách nepříznivé imisní situace v našem regionu a způsobu provádění velmi přísného dohledu státních orgánů nad podobně velkými průmyslovými komplexy,“ uvádí s tím, že v uplynulých deseti letech OKK daly více než 3,2 miliardy korun do „proekologických“ opatření (mimo jiné odprášení uhelné služby či třídíren). A letos je modernizace bude stát ještě 135 milionů.

„Stížnosti veřejnosti neevidujeme,“ líčí mluvčí OKK Koksovny a odkazuje i na loňskou dohodu s krajem směřující „k omezování zatížení ovzduší a životního prostředí včetně jeho následků“. Ve srovnání s jinými ostravskými zdroji emisí je podle něj přívozská koksovna minimální zátěž.

Aktuálně v ní pracuje 520 lidí, roční produkce se pohybuje okolo 800 kilotun koksu, což z ní činí největšího výrobce této suroviny pro slévárenství v Evropě. „Bez koksu se moderní svět ještě hodně dlouhou dobu neobejde,“ upozorňuje Vaněk. V budoucnu v OKK počítají s větším využíváním „hlavního“ vedlejšího produktu koksárenského plynu. Ten už je dodáván energetikům do teplárny, vytápí domácnosti v Ostravě.

VODÍK PRO KRAJSKÉ AUTOBUSY?

OKK Koksovny s Moravskoslezským krajem domluvily spolupráci při výrobě čistého paliva pro autobusy. Ty by měly jezdit na vodík produkovaný z koksárenského plynu, tedy velmi ekologicky. „Je to ideální palivo pro pohon motorových vozidel, bohužel je však jeho výroba náročná , a hlavně bez levné elektřiny drahá. U nás však k tomu můžeme využít typicky důlní i koksárenské plyny, které se jinak bezúčelně spalují a zatěžují životní prostředí,“ říká náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Vedení koksoven nabídlo vlastní experty i zázemí a zdroje, na projektu se má podílet i Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Pilotní projekt autobusů na vodík chtějí uskutečnit na Ostravsku a Karvinsku.

EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ, ZNÍ Z OBVODU

Místostarosta centrálního městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz konstatuje, že OKK je „skutečně veliký ekologický problém“. Pro široké okolí. „Formálně prý sice plní značně volné integrované povolení, avšak v reálu je velmi významným zdrojem polétavého prachu, benzo(a)pyrenu a těžkých kovů. Nemluvě o nepříjemném zápachu, obtěžujícím často všechny naše obyvatele,“ vysvětluje Rostislav Řeha.

Koksovna podle něj znepříjemňuje pobyt zdejším rezidentům, odrazuje možné nové zájemce o bydlení či podnikání a snižuje hodnotu nemovitostí i pozemků. „Její areál je obrovskou časovanou ekologickou náloží, kterou v budoucnosti bude muset někdo řešit. Firma sice dává práci zhruba pěti stovkám lidí, ale jen minimum z nich bydlí v okolí. Vedení obvodu dává rozvoji Přívozu v současnosti velikou prioritu, a koksovnu bohužel vidí jako jednu z největších překážek těchto snah,“ uzavírá místostarosta Řeha.

ČIŽP: Jedna pokuta za tři roky
Dvacet tisíc korun platily od roku 2017 OKK Koksovny za neplnění podmínky platného integrovaného povolení. „Pochybení nemělo vliv na úroveň znečišťování ovzduší tedy na vypouštěné emise,“ informovala Jana Jandová za Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která tuto jedinou pokutu ukládala. Předloni neřešila daná instituce žádný „podnět“ na koksovnu, vloni se zabývala jedním a letos dvěma (z toho první přišel z magistrátu a další od občana).