Jejich majitel – společnost Heimstaden – mluví o nutné revitalizaci, s tím, že chce na stejném místě chce postavit domky nové. Jenže pro lidi to bude znamenat minimálně dočasné stěhování.

K zemi půjdou stovky domků

Informaci, která je stará jen několik desítek hodin, potvrdila Deníku starostka Doubravy Dáša Murycová. „Je to skutečně tak. Dnes jsem jednala s lidmi ze společnosti Heimstaden, takže vím, že chtějí chtějí postupně tyto nájemní domky revitalizovat,“ řekla v pondělí odpoledne starostka.

A potvrdila to i mluvčí společnosti Heimstaden Kateřina Piechowicz. Do roku 2028 má prý společnost provozující nájemní bydlení postupně revitalizovat zhruba 400 takovýchto nájemních domků napříč regionem, například v Horní Suché nebo Petřvaldu. A právě v Doubravě plánuje Heimstaden rozjet pilotní projekt. První staré finské domky by měly jít k zemi už příští rok

„Obecně řečeno je revitalizace nutná, protože tyto nemovitosti jsou poměrně staré a zpravidla ve špatném stavu. Navíc mají zastaralý systém vytápění. Revitalizací chce Heimstaden naplnit svůj závazek nahradit do roku 2028 ve svých nemovitostech kotle na tuhá paliva moderními způsoby vytápění,“ vysvětlila Kateřina Piechowicz.

Připouští, pro nájemníky je to situace nepříjemná, ale dodala, že až budou nové dřevostavby stát, současní nájemníci budou mít přednostní právo si je pronajmout.

Do paneláku nechceme

Renata Szarowská bydlí v jednom z domků, které mají jít k zemi jako první. Původně dřevěný domek, má novou fasádu, z mobilhausu je garáž, upravená zahrada a trávník, za plotem dva psi. O všechno toto zřejmě za pár měsíců přijde. Když spolu celou záležitost probíráme, mluví potichu. Je na ní vidět, že se z prvotního šoku ještě nevzpamatovala. Nájemní smlouvu má na dobu určitou a končí jí v lednu.

„Kam půjdeme? Nevím. Nic zatím nevím. Něco nám zřejmě nabídnou, ale nechceme do paneláku,“ řekla Szarowská s tím, že schůzku se lidmi z Heimstaden má ve středu.

Sousedé Peškovi prý od středy, kdy se to dozvěděli, pořádně nespí. „Byl to šok. To je podraz. To přece nemůžou oznámit jen tak po telefonu, že už tady nebudeme bydlet. Máme smlouvu na dobu neurčitou, nedáme se,“ říká paní Pešková.

Zpráva se kolonií šíří rychlostí zvuku a Pešková přiznává, že už si se sousedy pobrečeli. „To nám přece nemůžou udělat. Bydlíme tady 24 let a za vlastní peníze jsme si ten domek zvelebili. Na kolik to přišlo. Půl milionu? To přidejte!“ říká mi manžel paní Peškové.

Také oni jsou ze všeho šokovaní a o to víc nechápou, jak je možné, že přímo naproti nim před pár týdny koupil někdo pozemek, na kterém chce stavět dům.

Vylepšení za vlastní peníze

V doubravské kolonii je přes 70 finských (dřevěných) domků a tzv. desetidomků, tedy zděných staveb. Bydlení v kolonii nepatřilo nikdy k největšímu luxusu. Pro lidi z paneláků je to ale splněný sen. Mají svůj prostor, byť stísněný, malou zahrádku, domácí zvířectvo, psa.

Pravda, k tomu občas na černo postaveno garáž nebo kůlnu, ale všichni jsou tu spokojeni. Navíc si řada lidí vylepšovala obydlení, včetně větších stavebních zásahů za vlastní peníze. Ty už ale zpět nikdy nedostanou.

„Úplně jsem předělal koupelnu, loni jsem koupil bazén. Kam ho v paneláku dám? Na balkon? Anebo sekačku? Co s ní?“ rozčiluje se další z mužů, když se bavíme o tom, jaký osud tuto kolonii v nejbližších letech čeká. Říká, že likvidací kolonie odejde polovina současných obyvatel Doubravy.

Štěpán Brunovský také patří ke starousedlíkům, bydlí tu skoro čtvrt století. Že domeček, který si za ty roky za vlastní peníze zrenovoval, bude zřejmě muset opustit, mu samozřejmě vadí.

„Štve mě to. Loni jsem udělal fasádu, letos okapy, ještě září novou. Ale když to nepůjde jinak, půjdeme se ženou do paneláku. Věci rozprodám na Aukru, jen nevím, co udělám se psem,“ pohlédne se na svého rotvailera hlídkujícího za plotem.