Kupodivu jen málo turistů znalých věci zajde právě sem, ačkoliv jde o úžasný a hlavně zachovalý skanzen starého stavebního stylu. Tato část města zcela jistě stojí za prohlédnutí. A to nejen kostel, fara a radnice, ale také nemocnice, takzvané U-hauzy, tržnice, hotel, Štítová a Josefinská kolonie, pozoruhodné domy dělnických kasáren. Ale také průmyslové provozy.

Až bude opraven „Centralhaus“, jak se říkalo zámku, bude celý soubor ještě skvělejší. Když se koncem 19. století budovaly Nové Vítkovice, byla urbanistická koncepce projektu zcela nepochybně na evropské úrovni. Nejen pokud jde o bydlení, ale také o občanskou vybavenost, oblast sociální i společenskou. O takovém vzorovém satelitním sídlišti tohoto typu mohla ostatní průmyslová města rakousko-uherského mocnářství jen snít. Když se po roce 1877 začala stavět část zvaná Westend, byla jeho hlavní součástí Anglická kolonie. Ta vlastně formovala hlavní náměstí, na kterém se už počítalo s výstavbou kostela.

Byla postavena první dělnická kasárna a úřednické domy. Veškerá tato zástavba byla pojata tak, aby na domy svítilo slunce, nicméně se ještě na zdivo používala tradiční omítka. Kasárna a úřednické domy jsou opraveny a v solidním stavu, Josefinská kolonie se postupně opravuje, pouze Anglickou kolonii stihl neblahý osud. Za bombardování v roce 1944 byla poškozena, po válce část blíže k nemocnici v šedesátých letech zbourána, na druhé straně náměstí byl na místě po demolici postaven novodobý hotel.

Poslední část bloku Anglické kolonie vzdálené asi sto metrů od kostela stále ještě stojí, nicméně celý objekt je v zoufalém stavu a dělá centru Vítkovic nesmírnou ostudu. K tomu jen malé varování pro ty, kdo by si zbytek Anglické kolonie chtěli s chutí prohlédnout blíže: majitel nebo nájemce mluvící silným balkánským přízvukem napadá turisty a zájemce o staré vítkovické stavby nejen slovně, ale i fyzicky. Pámbůví, čeho se vlastně tak hrozně bojí.