Kliknutím zvětšíteSotva dozněl mezinárodní rozruch způsobený provokací agresivních henleinovců v Ostravě v polovině září 1938, situace se dále vyostřila teroristickými činy v pohraničí, kde byli napadáni a vražděni čeští policisté a úředníci.
Hitler otevřeně hrozil vojenským vpádem. Poblíž našich hranic v Německu i Rakousku se shromažďovaly vojenské jednotky. Vláda ČSR získala informace, že polská armáda přisunuje k hranicím Těšínska stále nové jednotky.
VYDEJTE POHRANIČÍ
ZASTRAŠOVÁNÍ. Když v říjnu 1938 obsadilo Německo i obce v okolí Ostravy, zastrašovali henleinovci svými pochody české obyvatelstvo. Foto: Ostravské muzeum
K hrozbě útoku Německa na Československo došlo sice již na jaře 1938, ale v květnu se situace poněkud uklidnila. V červnu schválila vláda ČSR zákon o autonomii pro menšiny, což byl především ústupek, který měl uklidnit Sudetoněmeckou stranu (SdP). To ale Konrád Henlein odmítl.
Francie a Anglie se snažily přimět Československo k dohodě s Německem, Jugoslávie veřejně prohlásila, že ČSR nepomůže. Henleinovci prosazovali referendum o připojení Sudet k Německu.
Násilnosti v pohraničí vedly k tomu, že československá vláda Sudetoněmeckou stranu zakázala. V Ostravě se roznesla zvěst, že pohraniční pevnostní pásmo bude vydáno bez boje. Francie a Anglie pohrozily vyvázáním ze smlouvy o pomoci a přiklonily se k tomu, že Československo by mělo podstoupit území, kde žije více než padesát procent Němců.
Hitler ve svém projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku otevřeně vyhrožoval tím, že Německo zasáhne vojensky. Plán byl takový: 2. armáda wehrmachtu vedená generálem Gerd von Rundstedtem měla do ČSR proniknout ze Slezska a zaútočit na Olomouc a Brno. Bruntálsko měly obsadit výsadkové jednotky. V ústrety jim měly vyrazit 14. armáda generála Wilhelma Lista. Útok měl být zahájen 28. září 1938.
MOBILIZACE
Na to reagovala československá vláda tím, že večer 23. září vyhlásila ve 22,50 hodin všeobecnou mobilizaci. Již pár desítek minut poté, co rozhlas přinesl tuto informaci, hlásily se u svých útvarů v Ostravě stovky mužů odhodlaných bránit republiku.
Odcházeli z nočních směn rovnou do mobilizačních středisek, jiní se rozloučili s rodinami a připojili se k nim. Půlnoční ulice Ostravy byly přeplněné zástupy mlčenlivých mužů. Po tomto jednoznačném kroku Anglie a Francie vypověděly smlouvu o vojenské pomoci. V ranních českých novinách se na titulních stranách objevila hlavní zpráva: Jsme sami!
Dne 29. září 1938 byla podepsaná Mnichovská dohoda. Československo pod obrovským tlakem její závěry přijalo v tom smyslu, že Německu budep odstoupeno pohraničí. Zrada byla dokonána. Již o dva dny později se dala vojska do pohybu. Došlo k okleštění Ostravska. Státní hranice se posunula k řece Odře, součástí Německa se staly obce Antošovice, Petřkovice, Koblov, Lhotka, Hošťálkovice, Svinov, Poruba, Třebovice, Pustkovec, Martinov, Plesná, Polanka nad Odrou a Krásné Pole.
Polský zábor odkrojil kus Těšínska, přičemž hranice našeho státu vedly přes Heřmanice, Michálkovice, Radvanice a Šenov. V Ostravě se shromažďovali utečenci ze zabraných území. Celkem jich bylo v Ostravě přes čtyřicet tisíc umístěných v sedmnácti táborech. Na zabraných územích pochodovali henleinovci v uniformách polního četnictva a zastrašovali tak Čechy. Na radnice obsazených obcí byli dosazeni němečtí starostové.
O týden později navštívil pohraničí Adolf Hitler, v Bruntále byl vítán s obrovským nadšením. Každý věděl, že je jen otázkou času, kdy Německo obsadí i zbytek státu.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
