Dokud nebude zajištěné financování, stavbu nezačneme. Takto dlouhodobě o koncertní síni hovoří primátor Tomáš Macura (ANO) i jeho kolegové z nejužšího vedení města. Přitom už se zahajuje příprava území pro stavbu síně a rekonstrukci domu kultury a na přelomu zimy a jara se má začít hledat zhotovitel návrhu amerického architekta Stevena Holla.

Na prosincovém zastupitelstvu města však Ostrava odhalila chybějící dílky v otázce financování stavby za 3,2 miliardy korun. „30. listopadu byl schválen státní rozpočet včetně položky týkající se dotace koncertní síně,“ potvrdil zisk 600 milionů korun od státu primátor a na vyzvání zastupitelů přiblížil, kolik za síň zaplatí město a kolik budou externí zdroje.

Dopravní podnik Ostrava, ilustrační foto.
Zastupitelé Ostravy se hádali kvůli dotaci pro DPO. Zaplatí mu přes dvě miliardy

Potvrdil, že s projektem se počítá ve třetím pilíři fondu spravedlivé transformace – fondu, z něhož do regionu poputují patrně i další desítky miliard korun. Ostrava si podle těchto podmínek musí vzít úvěr od Evropské investiční banky, přičemž až 25 procent z něj dostane „gratis“ formou grantu. Ostrava si půjčí 800 milionů korun, k nim pak dostane grant ve výši 200 až 250 milionů korun.

Ostrava zaplatí dvě miliardy, pomohou firmy?

„O grant už máme zažádáno, návazně na to bychom řešili onen úvěr, který je na grant navázaný. Zatím máme zpětnou vazbu, že projekt koncertní síně naplňuje transformační potenciál třetího pilíře fondu, stejně jako že v poptávce po čerpání není přetlak projektů,“ uvedl primátor s tím, že podíl státu ani kraje se městu zvýšit nepodaří, proto musí hledat dotační cesty.

„Průběžně jsme zajistili například 124,6 milionu korun z plánu obnovy ministerstva životního prostředí,“ doplnila jistý zdroj investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová (ANO).

V praxi tak město (z vlastních zdrojů a pomocí úvěru) zaplatí za síň a rekonstrukci domu kultury takřka dvě miliardy korun, tedy přes šedesát procent všech nákladů. Podle primátora je pro případ potřeby ve hře i účast soukromého sektoru.

Ilustrační foto.
Teplo Ostravanům zdraží o polovinu a mohou být rádi. Kolik si ročně připlatí?

„Zájem podílet se na projektu prostřednictvím již založeného speciálního nadačního fondu projevila velká řada firem,“ zmínil primátor.

Opozice si ale našla jiný způsob, jak projevit svůj nesouhlas s projektem. Nelíbí se jí, že v celkových nákladech na koncertní síň nejsou zahrnuty výdaje na stavbu parkovacího domu, který má stát mezi kulturním domem, budoucí černou kostkou a krajským úřadem a jež se začne stavět příští rok.

Dvanáctiminutová kritika

„Parkovací dům vzniká primárně kvůli koncertní síni, jakkoli se snažíte přesvědčit o opaku,“ láteřil zastupitel Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

„Navíc ve zprávě, kterou jsem si od vás vyžádal, si má vaše společnost (Ostravské komunikace, pozn. red.) vzít úvěr na 200 milionů, přidat vlastní zdroje ve stejné výši a dalších 200 milionů má poskytnout město, jež se i zavazuje uhradit případné další náklady. Takže z 300 milionů, které měl parkovací dům stát (oficiálně prezentované náklady byly 450 až 500 milionů, pozn. red.), je dnes 600 milionů, přičemž nikde nevidím kalkulaci a návratnost ve vztahu k úvěru. Stavíme neekonomický parkovací dům, na který budou přispívat všechny parkoviště na území města, aby jej šlo splatit. Vážení radní, jak to s touto společností z funkce řádného hospodáře myslíte vážně?“ vyčetl Boháč.

David Witosz (vlevo) s Alešem Boháčem.
Jak „Boucháč“ zkomolil „Witouše“: v zastupitelstvu Ostravy bylo před Vánoci živo

„Ve vašem dvanáctiminutovém projevu jsem se ztratil, na co vám mám odpovědět?“ reagoval primátor. Opozici však nikdo předložená tvrzení výrazněji nerozporoval – vyjma nesouhlasu s tím, pro koho bude parkovací dům určen (využívat jej mají i okolní firmy, krajský úřad, budoucí Černá kostka a částečně i rezidenti, pozn. red.). Odpovědí také bylo, že by se objekt stavěl, i kdyby projekt koncertní síně neexistoval.

Jak se bude parkovat

Zastupitelé téma koncertní síně a parkovacího domu řešili šedesát minut. „Já jen, že pan ředitel už se může posadit, protože tam chudák už hodinu pořád stojí,“ odlehčil jinak velmi napjatou atmosféru Lukáš Semerák (Ostravak) směrem k balkónu, kde po úvodní odpovědi Aleši Boháčovi u mikrofonu stále postával předseda představenstva Ostravských komunikací Daniel Lyčka. Právě ony mají parkovací dům provozovat.

Jedna z vizualizací chystaného mrakodrapu. Třetí podobu odhalí investor zastupitelům města v lednu. RT Torax nejprve počítal se dvěma věžemi, poté s jednou věží. Nyní se vrátí ke dvěma věžím.
Ostravský mrakodrap, verze třetí: projekt se vrací ke dvěma věžím

Jelikož šlo o informativní bod, kde zastupitelé nic zásadního neschvalovali, nebylo nutné dojít jednohlasnému souhlasu.

„Diskutujeme tady už hodinu o parkovacím domu, možná jste ztratili pojem o čase, přitom jsme stále v bodě jedna,“ uzavřel první z více než padesáti témat Tomáš Macura poté, co zastupitelé byli ujištění že využívání parkovacího domu nezpůsobí dopravní kolaps v ulici 28. října.

Vizualizace parkovacího domu

Pro odhadovaných 400 vozidel s návštěvníky při koncertech filharmonie má totiž pomoci „bleskový“ parkovací systém, který se nyní soutěží.

„Bude ho možné přepínat do různých parkovacích módů. Při koncertech například půjde skenovat SPZ vozidla, takové odbavení potrvá tři vteřiny, platit při výjezdu bude možné různými způsoby,“ popsal radní Miroslav Otisk (ANO). Určitá obava přetrvává v tom, že by si řidiči nacházeli cestu do parkovacího domu přes sídliště Šalamouna.

Ostravská radnice. Ilustrační foto.
Ostrava má opět rekordní rozpočet: 14 miliard. Za co je utratí?

Ostrava rovněž počítá s celou proměnou ulice 28. října v bulvár přívětivý pro pěší i cyklisty poplatný budoucímu významu místa a rovněž s chytrým dopravním systémem, který by v případě masových akcí vytvořil koridor synchronizovaný se semafory v místech největšího náporu. Ten však připravuje už dlouhá léta.

K TÉMATU: Jaké má být financování koncertní síně za 3,231 miliardy korun?
Ostrava (fond pro koncertní halu) 1, 181 miliardy korun  36,6 %
Stát (např. ministerstvo ŽP) 600 milionů 18,6 %
Moravskoslezský kraj 300 milionů 9,3 %
Jiné dotace 150 milionů 4,6 %
Úvěr z Evropské investiční banky 800 milionů 24,8 %
Grant k úvěru výše z transf. fondu 200 milionů 6,2 %
*Zdroj: MMO

Jak je to s úvěrem a grantem?

„Podmínky tzv. Třetího pilíře Fondu spravedlivé transformace, neboli Úvěrového nástroje pro veřejný sektor jsou kombinací zvýhodněného úvěru Evropské investiční banky (EIB) a nenávratného grantu EK a jsou nastaveny tak, že úvěr může být poskytnut až do výše 50% investičních nákladů projektu a k tomu grant ve výši až 25 % sjednaného úvěru. To jsou hodnoty limitní, ve skutečnosti to může být méně, a to buď proto, že investor tolik nepotřebuje nebo hodnotitel projektu přizná nižší procento financování. My v našem realistickém scénáři financování projektu koncertního sálu počítáme s nižšími než limitními hodnotami externích zdrojů, a sice 800 mil. Kč úvěr EIB (cca 25 % nákladů projektu) a 200 mil. Grant (25 % úvěru). Abychom si nicméně vytvořili do budoucna finanční polštář pro případ buď výpadku jiných zdrojů nebo navýšení nákladů projektu, podali jsme žádost o grant ve výši 250 mil. Kč, čemuž skutečně odpovídá úvěrový rámec 1,0 mld Kč. Reálná výše čerpání z obou zdrojů bude (samozřejmě za předpokladu jejich schválení) odviset od skutečné potřeby v daném čase,“ vysvětluje primátor Tomáš Macura.