Když se na jaře na ostravské radnici konal převrat, spekulovalo se, zda to neodnese vlajkový projekt v podobě koncertního sálu. „‚Prožene‘ se soutěží, u možného zhotovitele se zjistí reálná cena stavby a podle toho, kolik seženeme externích zdrojů, se v projektu buďto bude pokračovat, nebo nebude,“ řekl tehdy Deníku pozdější primátor Jan Dohnal (ODS).
Od 2,8 do 3,7 miliardy
Den D pro Ostravu právě nastal. Končí plány, nebo ne? „Dnes jsme ukončili veřejnou soutěž na generálního dodavatele stavby budoucího koncertního sálu. Město obdrželo celkem 5 nabídek v rozmezí od 2,8 do 3,7 miliardy korun,“ potvrdil Deníku primátor s tím, že radní by soutěž rádi vyhodnotili do ledna příštího roku a definitivně vybrali zhotovitele.
V únoru nebo březnu by měla začít další etapa prací na rekonstrukci domu kultury (součástí ceny, pozn. red.), stavba samotného koncertního sálu by mohla navázat od listopadu. „Stát se může samozřejmě spousta věcí, můžeme projít nabídky a z nějakého důvodu vyloučit všechny uchazeče, ti se také mohou ‚donekonečna‘ napadat u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS),“ počítá s možnými komplikacemi primátor. Cenové nabídky, které posouvají koncertní síň dál přes soukolí nástrah, však považuje za příznivé. Poslední odhady totiž hovořily o částce zhruba 3,7 miliardy korun.
Jména přihlášených firem Ostrava před vyhodnocením soutěže nezveřejní. „Vzhledem ke skutečnosti, že kritéria veřejné zakázky mohly splnit pouze renomované společnosti, neočekávám v podaných nabídkách vážnější nedostatky, které by mohly jednotlivé účastníky diskvalifikovat,“ doplnil náměstek primátora pro investice Břetislav Riger (Ostravak).
VIDEOANKETA: Souhlasíte s výstavbou koncertní síně v Ostravě?
Mají na to peníze?
Klíčová otázka však přesto zní, zda na takto nákladnou stavbu má Ostrava peníze. Léta šetří a ve speciálním fondu pro tyto účely má naspořeno 380 milionů korun (z dalších úspor už se čerpalo na první etapu prací), dvě miliardy si chce půjčit z Evropské investiční banky a na ně je navázán grant 500 milionů od Evropské komise. Na základě memoranda dalšími 300 miliony přispěje Moravskoslezský kraj a 600 milionů pošle stát prostřednictvím ministerstva kultury. Z něj Ostrava získala také dotaci 120 milionů z Národního plánu obnovy a 125 milionů ze Státního fondu životního prostředí.
Suma sumárum – víc než čtyři miliardy (vše bez DPH). Zatímco výběr zhotovitele je v kompetenci radních, souhlas s úvěrem musí vyjádřit nadpoloviční většina zastupitelů. „Chtěli bychom jej získat na prosincovém zasedání,“ uvedl Jan Dohnal. Ostrava chce, aby stavba, které bude dominovat sál pro 1300 posluchačů, byla hotová v roce 2026.
V rámci probíhajících prací na rekonstrukci domu kultury je v daném úseku až do 8. prosince uzavřena ulice 28. října ve směru do Poruby. Oficiální objízdná trasa vede po ulicích Železárenská a Výstavní.
