„Stížnosti občanů jsou minimální, protože jsme přestali s aplikací vápna do surových kalů, což zápach způsobovalo. A při právě probíhajícím odtěžování hlinky a její úpravě pojivem Dastit žádný výrazný zápach nevzniká,“ uvedl Martin Jaroš za AVE CZ, odpadové hospodářství.
Ta dostala zakázku na odstranění svinstev hromaděných bezmála sto let v areálu chemických fabrik (Petrolejka, Zachemo, Ostramo). „Odtěžili jsme a vápnem neutralizovali všechny kaly v lagunách. Na jejich finální likvidaci máme ještě dva roky,“,vysvětloval Jaroš.
Konec mísení kyselých dehtů s vápnem, což bylo hlavním zdrojem obtěžujícího smradu, podle něj však neznamenal stop monitoringu lokality složitým systémem, kvůli němuž při zvyšování koncentrací chemikálií v ovzduší přerušovali činnost. „Areál pečlivě sledujeme i nadále,“ podotkl Jaroš.
Ani práce se tady nezastavily, AVE je nazvala „vícepracemi“, tedy činnostmi nad rámec původního projektu.
„Při odtěžování ropných kalů se ukázalo, že v lagunách se oproti odhadům nachází přibližně desetkrát více hlinky. S ní se nepočítalo, a také tu musíme odtěžit a odstranit,“ pokračoval.
Hlinku zeminu obsahující ropné látky z procesu rafinace olejů začala AVE upravovat speciálním pojivem, aby z ní vznikla hmota vhodná ke spálení (stejně jako stabilizované kaly). Páchnout by to nemělo. „Nejzazší termín pro ukončení těchto prací je 30. června 2019,“ zdůraznil Jaroš.
AVE každopádně oznámila záměr využít areál lagun Ostramo jako meziskládku upravených kalů před jejich odvážením a spalováním v tlakové plynárně ve Vřesové na Sokolovsku. „Z hlediska zatížení a ochrany životního prostředí je to nejlepší a nejšetrnější řešení,“ tvrdili zástupci společnosti.
Tu mezideponní v Ostravě (původní měla být až v Čáslavi) povolil Moravskoslezský kraj a souhlas s ní vyslovily i Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. V areálu lagun tedy zůstalo asi sedmdesát tisíc tun „sypké nezapáchající hmoty“, jež prý nemá představovat problém. Celkem měla AVE v zakázce odstranění asi dvaadevadesáti tisíc tun bez ohledu na to, jestli kalů nebo hlinky.
K TÉMATU
Penále versus dodatek AVE skončila první etapu sice už 21. prosince, ale do plánovaného termínu 22. neodvezla všechno pryč z Ostravy, a 23. jí začalo tudíž nabíhat penále. A to kvůli nesplnění smlouvy se státním podnikem DIAMO. „Stále není podepsaný její dodatek, který kromě víceprací zahrnuje i mezideponování upravených kalů na místě,“ informoval Jaroš za AVE. Té prý nezbývá než čekat, jelikož dodatek smlouvy chystá DIAMO. Státní podnik přes mluvčí Janu Dronskou sdělil, že usilovně pracuje na tom, aby „další postup odpovídal požadavkům a doporučením“ ministerstev životního prostředí a financí i zákonu o veřejných zakázkách. „Je zadáno zpracování právního rozboru k případnému dodatku ke smlouvě, výsledek očekáváme ve druhém lednovém týdnu,“ dodala Dronská s tím, že DIAMO musí fakturovat peníze za každý den prodlení. A to do doby, dokud právníci nenajdou řešení přijatelné pro obě strany a v souladu se zákony…
Sousedé jsou rádi
Lepší dárek k loňským vánočním svátkům jsme si nemohli přát! Ale jen, aby to skutečně už nesmrdělo… Tak hodnotili dokončení odtěžování a stabilizace kalů jejich sousedé z Mariánských Hor a Hulvák. Starosta Patrik Hujdus se v této souvislosti nechal slyšet, že obyvatelé obvodu by si za léta „trpění“ vedle ekologické zátěže zasloužili odškodnění. „Stát by si to měl uvědomit a jednat,“ dodal Hujdus s tím, že i jeho předchůdkyně na radnici Liana Janáčková usilovala (zatím bezúspěšně) o finanční kompenzaci pro občany. „Pokud tady mají kaly zůstat, je samozřejmě důležité, aby už dále nikoho neobtěžovaly a byly opravdu do dvou let pryč,“ konstatoval Hujdus.
Tuplovaná ostuda Areál lagun Ostramo se stal hanbou Ostravy sám o sobě… avšak i uvnitř se našla stavba, která ostudu ještě potuplovala. Totiž objekt, kde měla pro dekontaminaci kalů fungovat technologie termické desorpce.
„Nikdy ji nespustili, protože by to celé mohlo vyletět do vzduchu! Už při nízkých teplotách se tam uvolňovalo hodně velké množství vodíku, vznikala výbušná směs,“ popisovali pamětníci s tím, že pro doplnění a úpravy provozu se nikdy nikdo neodhodlal. Zbytečnou linku postavili hned vedle Mariánskohorské ulice, stále je pěkně viditelná. Existuje šance, že by mohla být využita časem při sanaci zemin z lagun.
Tůně jasu a klidu…
Tak říkali v Ostravě před rokem 1888 místům, kde straší dnešní už prázdné laguny R0 a R1. Původně to byly jámy vzniklé dobýváním hlíny pro zdejší cihelnu. Pak postavili rafinerie a chemické provozy, a do Tůně jasu i Tůně klidu se začaly ukládat odpady z výroby, ale též regenerace použitých olejů. Ropných kalů tady bylo okolo 292 tisíc tun! Uložených v lagunách R0 (o které se nevědělo až do 90. let minulého století), R1, R2 a R3. Okolí zabezpečovala proti šíření kontaminace takzvaná Milánská stěna těsnicí systém sahající až do patnáctimetrové hloubky. Okolí obtěžovaly laguny Ostramo jak odérem připomínajícím „vyjetý olej“, tak zápachem oxidu siřičitého (SO2).