Systémová pochybení, nehospodárnost a podnět na policii na prošetření veřejné zakázky na dodávku nemocniční kuchyně. K takovému závěru dospěl audit města, který proběhl v Městské nemocnici Ostrava.

Vedení města si ho vyžádalo kvůli podezření, že v nemocnici docházelo k protiprávním jednáním, a to mimo jiné i v souvislosti s kauzou lobbisty Dědice. „Největší pochybení jsme zjistili u zakázky na vybavení nemocniční kuchyně. Zde jsme shledali nestandardní postup, kdy nemocnice podepsala smlouvu s firmou, která byla asi o milion dražší než firma vítězná. Proto primátor podal trestní oznámení na neznámého pachatele na okresní státní zastupitelství," vysvětlila Renata Gembíková, vedoucí odboru interního auditu a kontroly ostravského magistrátu.

Podle jejích slov jde o zakázku z roku 2012. Vítězná firma tehdy nabídla, že dodá vybavení kuchyně za 3,1 milionu (bez DPH). Přesto nemocnice nakonec podepsala smlouvu s dodavatelem na druhém místě, který byl o 900 tisíc korun dražší.

Výběrově řízení zprostředkovala externí poradenská firma Seller Moravia. Posouzení, zda byly důvody k vyřazení vítězné firmy opravdu závažné, je nyní na policii.

Vedoucí obchodního odboru Městské nemocnice Ostrava Radim Dembiňák uvedl, že podle výsledků výběrového řízení vítězná firma neposkytla součinnost. Podle zákona proto zprostředkovatel společnost Seller Moravia oslovil druhou nabídku v řadě, přestože byla dražší.

„Jednali jsme v souladu se zákonem, externí společnost Seller Moravia navíc v té době najímalo také město. Neměli jsme proto důvod se obávat, že může dojít k nějakému pochybení," řekl Deníku Radim Dembiňák.

Jednatel společnosti Seller Moravia Roman Tyl se však k zakázce odmítl vyjádřit, protože je údajně vázaný mandátní smlouvou. „Žádné informace vám k tomu nebudeme poskytovat," uvedl v krátkosti jednatel.

A jaké další nedostatky audit odhalil? Podle Renaty Gembíkové chybělo třeba k některým fakturám doložení toho, za co konkrétně byly proplaceny. Jiné byly vystaveny zase za konzultace po telefonu a nedalo se prokázat, o jaké konzultace šlo. O tom, jak velká tato pochybení ve srovnání s jinými organizacemi města jsou a zda a jaká vznikla v nemocnici škoda, odmítá spekulovat.

„Žádná příspěvková organizace města není tak velká jako nemocnice. Proto se to nedá srovnat a říct, že je tam méně nebo více nedostatků," říká o nemocnici s obratem 1,5 miliardy korun ročně, která patří ke dvaceti největším v republice.

„U jiných příspěvkových organizací města se ale s takovými nedostatky setkáváme velmi málo. V případě domovů důchodců skoro vůbec. Možná u kulturních zařízení," dodává.

A od srpna nově jmenovaný ředitel nemocnice Tomáš Mrázek ji doplňuje: „V žádném případě není v nemocnici bordel," říká s tím, že závěry z auditu, což je i pro něj čerstvá informace, zabuduje do změn, které by chtěl nastavit po svém nástupu do funkce. „Rozhodně se to ale nedotkne pacientů," uzavřel.

Primátor Ostravy Petr Kajnar na závěr dodal, že novému řediteli Tomáši Mrázkovi město nabídlo veškerou součinnost. „Ať už ze strany legislativně právního oddělení a také ze strany oddělení interního auditu, který tam kontrolu prováděl. Tak, aby nedostatky, které tam byly nalezeny, byly odstraněny. Nový ředitel na to bude mít zhruba tři měsíce, za tu dobu by měl být systém nemocnice nastaven tak, aby k takovým problémům nedocházelo," uvedl k situaci primátor.

Hrozí stop dotacím z EU?

Podle primátora Petra Kajnara takové nebezpečí hrozí především u zakázek Dopravního podniku Ostrava. „Vím, že se o tom jedná. Mluvil jsem s ředitelkou regionální rady. V současné době se činí kroky, které regionální rada musí i z preventivních důvodů učinit vzhledem k ochraně evropských peněz. Dnes existuje šest nebo sedm zakázek, které vyšetřuje policie, a u kterých lze předpokládat, že bude financování ze zdrojů Evropské unie minimálně pozdrženo. Je to záležitost, která není příjemná," řekl primátor Kajnar.

Doplnil, že existuje několik scénářů, jak se může situace dále vyvíjet. „Já doufám v ten nejlepší. Souvisí to ale nakonec s tím, co policie na zakázkách, které vyšetřuje, prokáže, popřípadě neprokáže. Kdyby prokázala, že tam docházelo k trestné činnosti, pak by bylo evidentní, že ty peníze bude město muset vrátit, pokud už byly proplaceny, pokud ne, tak je proplaceny nedostane a hrozí tam až stoprocentní pokuta na finančním úřadu," uvedl k situaci primátor města Petr Kajnar.

Michal Sobek, manažer vnější komunikace Regionální rady Moravskoslezsko, uvedl, že Evropská komise si vyžádala podklady o vyšetřovaných projektech a došlo k preventivnímu odložení jejich certifikace. „Regionální rada Moravskoslezsko již dříve u těchto projektů rovněž preventivně odložila proplacení závěrečných žádostí o platbu. Proplácení dotací z regionálního programu příjemcům jinak standardně a plynule běží dál. U vyšetřovaných projektů s dalším postupem čekáme na výsledky vyšetřování Policie České republiky," uvedl Michal Sobek s tím, že certifikace je administrativní krok, kdy Evropská unie ověřuje platby za již uskutečněné projekty. „Odložení certifikace je dočasné, neznamená odejmutí již poskytnuté dotace, vytváří pouze prostor pro provedení dalších kontrol na projektech," doplnil Michal Sobek.

POZNÁMKA MARTINA PLEVY

Zakázku dáme, komu chceme…

Stal se z toho bohužel v minulých letech docela rozšířený nešvar. Stručně řečeno jde o zadávání zakázek přes externí firmy, které prý mají s těmito záležitostmi „větší zkušenosti". V praxi se to má tak, že instituce, která potřebuje něco vysoutěžit, se obrátí na prostředníka, který za ni vše potřebné udělá.

Nebylo by na tom vlastně nic špatného, kdyby se přitom občas nestávalo, že zakázku pak nedostane ten, kdo ji de facto vyhrál, ale někdo další v pořadí. Vítěz se prostě vyškrtne, protože když se chce, nějaký důvod nebo aspoň malá chybička se u něj vždycky najde. A že ty externí firmy umí nalíčit do zadávacích dokumentací různé pastičky, o tom k jejich výše zmíněným zkušenostem není pochyb.

K zakázkám se pak dostávají firmy, které si je vzhledem k nabídnutým cenám či zkušenostem nezaslouží. Jenže ruka ruku myje, a tak za to vlastně ani nikdo nemůže. Instituce se mohou hájit tím, že prostě v dobré víře svěřily zakázku někomu zkušenému, externí firma obvykle tvrdí, že není oprávněna se k celé věci vůbec vyjadřovat. Hotovo. To, že by se daly věci realizovat daleko levněji, ani jednu z těchto stran samozřejmě netrápí.

Zakázka na nemocniční kuchyň je jeden z mnoha ukázkových případů. Vyhrála ji firma, která takovéto projekty realizuje řadu let. Nakonec ale musela od válu, protože zkrátka pro některé nebyla tím vhodným uchazečem. Aniž by se tedy nadála, měl smlouvu v kapse druhý v pořadí, bratru s o třetinu vyšší cenou, než nabídla ona.

Zakázku na kuchyň v městském špitálu teď bude šetřit policie. Uvidíme, jak její práce dopadne. Snad to ale povede k tomu, že zaběhnutý systém „dáme to, komu chceme" přestane ve městě fungovat. Při té příležitosti by totiž nebylo od věci podívat se i na několik dalších zakázek v Ostravě dělaných podobným způsobem. Seller Moravia nebyl jen u této věci a navíc určitě není jedinou firmou, která to prostě se zakázkami umí…

martin.pleva@denik.cz