Usměvavý, pozitivní, pozorný, empatický. Setkání s Ondřejem Jančárem je vždy milé a příjemné. Jeho výklad k podávanému vínu a jeho pozorný servis vám dává pocit výjimečnosti. Koordinátora banketů a konferencí najdete v ostravském hotelu Mercure Ostrava Center. Když se všeobecně hovoří o pracovnících v hotelnictví a gastronomii, v povědomí lidí je zakódováno, že jsou vyučení v oboru nebo vystudovali střední školu s maturitou.

Ondřej Jančár je ale výjimka. Jako absolvent Vysoké školy podnikání a práva užívá před jménem titul inženýr…

"Vzal jsem to doslova z gruntu. Vyučil jsem se kuchařem-číšníkem, pak jsem si dodělal maturitu a vystudoval obor Řízení hotelového provozu. Zároveň jsem také studoval angličtinu na Slezské univerzitě v Opavě, znalosti v oblasti ekonomie a souvisejících oborů jsem si doplnil kurzem celoživotního vzdělávání a své inženýrské studium jsem úspěšně absolvoval na Vysoké škole podnikání a práva v Ostravě," říká v úvodu našeho rozhovoru.

Nemůžu se nezeptat, přece jen vaše vzdělání je na vyšší úrovni než práce, kterou děláte. Nebo se mýlím? Přece jen to není obvyklé. Proč se se svým vzděláním věnujete právě tomuto povolání?

Jsem velice rád, že se ptáte. Už mi tuto otázku kladlo několik lidí a já mám velice jasnou odpověď: Mám hotelnictví velice rád, protože kombinuje v podstatě několik různých oblastí a činností. Co se klasických komunikačních dovedností týká, naprosto klíčová je znalost cizích jazyků. Člověk také musí být i psychologem, který dokáže přizpůsobovat styl jednání typům hostů. V souvislosti s novým restauračním projektem Winestone využiji zase některé ze znalostí z oblasti marketingu a prodeje. Nutná je také kreativita.

Ovládáte angličtinu, němčinu, španělštinu. Dokonce jste spoluautorem Vícejazyčného slovníku odborné terminologie v gastronomii…

Angličtina je na prvním místě, jsem schopen plynně hovořit, němčinu jsem si vylepšil pobytem ve Švýcarsku, kde jsem pracoval v malé rodinné restauraci, můj další pobyt v Německu byl také přínosný. Slovník jsem vytvořil ve spolupráci s vyučujícím ze Slezské univerzity v Opavě a podařilo se nám jej vydat v roce 2014. Byl součástí tehdy mé absolventské práce na vyšší odborné škole a nenapadlo by mě, že se jednou vydá jako publikace. Dnes se slovník například používá jako výukový materiál na dané univerzitě. Španělsky dokážu hovořit, ale není to v úrovni mé angličtiny. Dost jsem už od svých studií na jazykové škole zapomněl.

Pracoval jste v hotelích v Německu, Švýcarsku. V čem jsou zásadně jiné než ty naše? V čem je jiný host?

Obě země mají svá specifika. Úroveň švýcarských hotelových a gastronomických služeb je velice vysoká, je to dáno historicky a také systémem nastavení, řekl bych, smysluplnějšího školství. Přesněji řečeno, rozhodující orgány vědí, o čem a jak mají rozhodovat. Host je jiný v tom, že je pokornější vůči pracovníkům hotelu a zná dobré mravy. Nebere pracovníky hotelu jako své „posluhovače“, s čímž se bohužel u nás potýká většina pracovníků v gastronomii. V zahraničí jsem se naučil větší samostatnosti, zlepšil jsem si své jazykové dovednosti a především jsem dostal větší nadhled. Naučil jsem se více naslouchat hostům, klientům.

Máte za to, že tato profese je v naší společnosti dostatečně ohodnocena? Ať už finančně, či morálně?

Pokud se někdo snaží a dokáže něco obětovat, přináší to růže. Ve všeobecné rovině ale určitě ne. Práce v hotelnictví je dosti podhodnocena a mnohdy bohužel považována za tu horší. Je nutné si uvědomit, že je to profese velice náročná především fyzicky a časově, pokud to člověk myslí vážně, a nejen jako zdroj příjmů. Samozřejmě ale existují výjimky.

Kromě toho jste absolvoval spoustu kurzů, které patří k vaší profesi. Zaujala mě Vinařská akademie či kurz o doutnících…

Víno mám velice rád a mnohdy jsem si tak při skleničce říkal, co mi asi jeho chuť připomíná… Co se týká doutníků, jsem sice nekuřák, ale doutník si někdy rád vychutnám. Není to totiž jen běžné kuřivo, ale je to umění požitku a jedinečnosti okamžiku zapálit si nějaký kvalitní. Velkou výhodou je, že je dnes snadno k dostání široká škála doutníků různých značek.

Vaše pozice v Mercure hotelu se nazývá Banqueting Coordinator, v překladu koordinátor banketů a konferencí. Co si má pod tím čtenář představit? Co je vaší náplní práce?

Jsem zodpovědný za realizaci kongresů, mítinků, banketů a dalších akcí v hotelu, jejich propagaci. Nyní jsem také pověřen společně s týmem novým restauračním projektem Winestone, který je jediný v celé České republice, a to jen u nás v hotelu Mercure Ostrava Center. Naše původní restaurace Janak restaurant & bar již neexistuje, ale je to nově Winestone. Hlavním smyslem je nabídnout hostům jedinečný gastronomický zážitek v moderním prostředí restaurace. Slovo Wine (víno) odkazuje na širokou nabídku kvalitních vín, stone (kámen) zase odkazuje na servis pokrmů, z nichž se některé podávají na speciálních břidlicových „talířích“, ve Francii zvaných les planches.

Jak vypadá váš pracovní den?

Každý den bývá trochu jiný, ale pokusím nějak zjednodušit. Ráno bývám v hotelu už před šestou hodinou, připravím s kolegy snídaně a nutně si dám espresso. Poté si zkontroluji přípravu konferenčních místností, v mezičase nějaká kancelářská práce (e-maily, komunikace s projektovým manažerem konceptu Winestone, komunikace s architekty, grafiky) a pomáhám se servisem v naší hotelové restauraci. Během odpoledních směn se také věnuji servisu vín v naší restauraci. V hotelu jsme jeden tým, který táhne za jeden provaz a pomáhá si. Baví mě komunikace s hosty, jen se mi někdy ráno dost těžko vstává.

Jaké jsou na tuto práci hlavně kladeny požadavky? Co musíte ovládat?

Člověk musí být časově flexibilní, umět zvládat stres, někdy i chaos. K tomu všemu je důležitá také rychlost, preciznost a smysl pro řád. Ovládat musím cizí jazyky, práci s pokladním systémem, základy práce s rezervačním systémem, znát funkce konferenční techniky. Musím mít znalosti z historie budovy hotelu, vědět, co se děje ve městě. Zároveň je vyžadována alespoň jakási znalost o hotelovém řetězci Accor Hotels, jehož součástí je náš hotel.

Kterého nejzajímavějšího hosta jste měl příležitost poznat osobně?

V našem hotelu bývají například často jak zahraniční, tak čeští umělci. Když jsem ale pracoval ve Švýcarsku, navštívil nás jednou s rodinou Karl-Theodor zu Guttenberg, bývalý německý ministr obrany, se svou ženou Stephanie zu Guttenberg.

Prozraďte, co vás na této práci nejvíce těší?

Když je host či klient spokojen a opakovaně se k nám vrací. Víte, říká se, že dobrý produkt je tehdy, když se nevrací onen produkt, ale zákazník. V hotelnictví bych to poupravil. Dobrá nebo kvalitní služba je pouze jen tehdy, když se opakovaně vrací spokojený klient či host.

Čím jste chtěl jako dítě být?

Pilotem letadla. Hodně na mě totiž zapůsobilo, když jsem jako malý měl možnost letět poprvé letadlem do Spojených států. Na základní škole jsem pak uvažoval o oboru, kterému se věnuji. Měl jsem touhu zkusit to.

Co neumíte, ale chtěl byste umět?

Chtěl bych se naučit další jazyky. Například francouzsky díky tomu, že pracuji pro francouzský řetězec.

Každý potřebuje občas „vypnout“. Jak si nejlépe odpočinete?

Má práce je zároveň i mým koníčkem, tak je to mnohdy velice těžké. V letních měsících rád jezdím na naši chatu na venkov, kde se věnuji lehké cyklistice a nějaké té práci na zahradě. Upřednostňuji dovolenou, která kombinuje poznávání s mým oborem. V zimě pak rád chodím s přáteli si posedět. Rád si také poslechnu dobrou hudbu.

Umíte vařit?

Vařit umím a baví mě to. Ale musím mít náladu. Tím, že pracuji v hotelu, je to komplikovanější. Člověk je obklopen množstvím různých specialit, může je degustovat, a tak se doma k plotně zrovna nehrnu.

Co a koho byste si vzal na pustý ostrov?

Z hlediska přežití by to určitě byl nůž a zápalky. Kdybych to měl brát jen tak, bylo by to nějaké dobré víno a doutník.

Je nějaké heslo, rčení, moudro, kterým se řídíte?

To první vyřkl Francouz Auguste Escoffier, kterému se říkalo Král šéfkuchařů, šéfkuchař králů. Ten řekl, že „nejúžasnější pokrmy jsou ty nejjednodušší“. Marcus Tullius Cicero zase řekl, že „praxe je nejlepší učitelka“.

KDO JE ONDŘEJ JANČÁR? Narodil se v 27. srpna 1988 v Ostravě. Absolvoval Střední školu hotelnictví, gastronomie a služeb SČMSD v Šilheřovicích a Vyšší odbornou školu v Opavě, obor Řízení hotelového provozu. Své další znalosti si rozšířil dvousemestrálním kurzem Ekonomika a management na Slezské univerzitě v Opavě Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné a dále vysokoškolským inženýrským studiem v oblasti ekonomika a management na Vysoké škole podnikání a práva v Ostravě. Pracoval v bývalém hotelu Polský dům v Ostravě a pro cateringovou společnost. Absolvoval odbornou stáž na Swiss School of Tourism and Hospitality (SSTH) ve Švýcarsku, kde byl zaměstnán v rodinném hotelu. Rok nato odcestoval do Německa a působil v hotelu Baltic Sport- und Ferienhotel. V současné době pracuje jako Banqueting Coordinator pověřený novým restauračním projektem Winestone v hotelu Mercure Ostrava Center. Jako externí konzultant se věnuje překladům v oboru gastronomie. Nikdy nechtěl být lékařem, a obdivuje ty, kteří se nenechají jen tak ovlivnit a mají svůj názor, který si umí obhájit. V životě se neobejde bez rodinného zázemí a přátel. Dokáže dělat kompromisy. Říká o sobě, že je přátelský, empatický a má smysl pro řád. V životě se řídí realitou a fakty, nevěří na zázraky. Má rád cestování, hudbu, posezení s přáteli. Rád si vychutná dobrou kávu (ráno si nedokáže představit bez espressa) a víno. Říká o sobě, že je požitkář.