V letošním roce se vedení FF OU rozhodlo rozšířit nabídku nepovinných exotických jazyků o korejštinu. „Příčina je prostá. V regionu se staví největší evropská automobilka korejské firmy a dá se předpokládat, že znalost základů tohoto asijského jazyka se bude velice cenit,“ řekla děkanka FF OU Eva Mrhačová.

Jistě najdou uplatnění Vedení fakulty je přesvědčeno, že absolventi jazykových oborů orientovaných na hospodářskou sféru, zejména absolventi hospodářské angličtiny, najdou v této firmě, která má při rozjezdu výroby zaměstnat na tři tisíce zaměstnanců, dobré uplatnění. Korejštinu již začala studovat první skupinka studentů. Vysokoškolsky vzdělaného rodilého mluvčího se prozatím najít nepodařilo, proto korejštinu vyučuje česká absolventka koreanistiky z pražské Univerzity Karlovy.

„Učí studenty gramatice tohoto obtížného jazyka, korejskou konverzaci je přichází učit Korejec Kim, který na ostravské filozofické fakultě studuje kurs češtiny pro cizince. Styk s rodilým mluvčím mají tedy studenti přece jen zajištěn,“ doplnila Mrhačová. Spolupráce s Korejci V budoucnu by se podle ní mohla korejština v Ostravě zdárně rozvíjet. Vedení Filozofické fakulty totiž už navázalo spolupráci s korejskou Fakultou středoevropských a východoevropských studií.

Její děkan Kim Kiuchin navštívil v létě Ostravu a přislíbil všestrannou pomoc. Díky tomu, že se fakultě podařilo získat pro výuku všech zmíněných exotických jazyků vysokoškolsky vzdělané rodilé mluvčí, kteří se navíc projevili jako výborní pedagogové, většina studentů u studia „svého“ zvoleného jazyka zůstává po celé čtyři semestry. „Máme z toho radost, vždyť znalost i základů takového jazyka láme bariéry, sbližuje lidi,“ řekla s pýchou děkanka a dodala, že všichni cizinci, kteří učí arabštinu, čínštinu, japonštinu a vietnamštinu, hovoří dobře česky, romský lektor je dokonce v doktorském studiu na Masarykově univerzitě v Brně.

Rozšíří si obzory „Znamená to, že tito pedagogové mohou studenty zasvětit i do historie a kultury dané země, daného národa. A co může být cennějšího pro rozšíření obzoru mladého člověka, co ho může lépe vyzbrojit proti prvkům xenofobie a rasismu než takové přímé, nezprostředkované poznání,“ zdůraznila Mrhačová.