Jan Světlík je pro nás ohromným motorem

Není to tak dávno, co jste jeho zvučný a příjemný hlas mohli slyšet v jednom populárním soukromém rádiu. Dnes už ale Petr Koudela místo mikrofonu drží v ruce spíše „taktovku“. Jako šéf sdružení Dolní oblast Vítkovice diriguje do zdárného konce hned několik projektů za mnoho miliard korun.

Industriální památky v Ostravě procházejí neuvěřitelnou proměnou a „prsty“ v tom má vaše sdružení Dolní oblast Vítkovice. Jak se zrodila myšlenka zachovat a zpřístupnit lidem stejnojmenný průmyslový areál?

Zakládající myšlenky se zrodily už v roce 2003, ne-li dříve. Stojí za nimi majitel Vítkovic Jan Světlík, který právě v roce 2003 strojírenský podnik zprivatizoval a musel se nějak postavit i k dolnovítkovickému území. Z vizí na papír se ale projekty přemístily až v roce 2007, kdy také vzniklo sdružení Dolní oblast Vítkovice. To jsem u toho ale ještě nebyl přišel jsem až v roce 2009.

Proč vzniklo sdružení, proč prostě Dolní oblast nezačal opravovat přímo Jan Světlík?

Jednoduše proto, že chceme areál otevřít veřejnosti, a tím pádem chceme, aby u toho s námi byly i nejvýznamnější veřejné instituce jako města, kraj a zdejší univerzity. Ty všechny totiž budou z projektů Nových Vítkovic do budoucna také těžit, takže už teď úspěšně a efektivně pomáhají s realizací jednotlivých projektů. Sdružení vzniklo, aby tuto vzájemnou činnost zaštítilo a koordinovalo. Jsem rád, že se nám podařilo získat tak velkou podporu, moc si také vážím spolupráce s ministerstvem kultury pod vedením Jiřího Bessera.

První velký výsledek vaší práce bude vidět na jaře příštího roku, kdy začnou v novém kabátě sloužit hned tři památky v Dolní oblasti. Podívejme se na ně jednotlivě. Co bude ve Vysoké peci č. 1?

Vysoká pec č. 1 je už dnes jedním z nejznámějších symbolů Ostravy. Je to jakýsi totem, který přitahuje pozornost lidí. Atraktivní pro návštěvníky bude od jara příštího roku určitě její skipový výtah, který je naloží a vyveze nahoru na pec, takže si budou připadat jako koks nebo železná ruda (smích). Dokonce jim dovolíme vlézt až do samotného nitra pece, kde bývalo dříve více než 1500 stupňů Celsia. Do budoucna bude toto místo v peci doplněno i o nejrůznější světelné, zvukové a tepelné efekty. O to víc bude celá prohlídka názorná a interaktivní, což je naším cílem.

Velmi zajímavá je přestavba Plynojemu…

To máte pravdu. Dlouho si pan majitel i různí architekti lámali hlavu, co s ním. První, který skutečně nadchl, a pan Světlík byl ihned rozhodnutý, že to je přesně ten směr, kterým se musíme vydat, byl architekt Josef Pleskot.

V čem byl jeho nápad tak jedinečný?

Přišel s tím, že je potřeba Plynojem nadzvednout. Nenechat jej spuštěný, ale vrátit jej do původní polohy, ve které jej dříve udržoval plyn. Prostě do něj vdechnout život. To se v lednu povedlo a pro celé oživení Dolní oblasti to byl významný milník.

Co tedy v Plynojemu bude?

Teď se z něj stává multifunkční aula. Stavební práce jsou v plném proudu. Aktuálně si kromě samotné stavby hlídáme i audiovizuální pojetí tak, aby multifunkční aula s levitujícím sálem byla pokud možno co nejprofesionálněji vybavená. V této chvíli je zcela zásadní dodat špičkovou techniku, která do budoucna pomůže programu v Plynojemu. Musím říct, že v případě Plynojemu pan Světlík panu Pleskotovi bezvýhradně důvěřuje panuje mezi nimi souznění, jeden pro druhého jsou inspirací i motivací zároveň.

Pak tu máme ještě VI. energetickou ústřednu, která zatím zůstává trochu v pozadí. Co ta návštěvníkům nabídne?

Šestá energetická ústředna je vedle vysoké pece jeden z objektů, který už dříve fungoval pro nejrůznější společenské a kulturní účely. Dominantu zde odjakživa tvořila dmychadla, která dominantou zůstanou i nadále. Také ústředna bude plnit roli vzdělávací. Bude místem, kam budou žáci a studenti denně najíždět do učeben, kde si budou hrát a bavit se nad exponáty. Pochopí u toho nejen samotné technologické procesy, ale také průmyslovou historii celého regionu včetně Vítkovic.

Ten projekt má přezdívku Malý svět techniky. Proč?

Chceme v ústředně vytvořit interaktivní hernu, kam se budou učitelé a žáci rádi vracet a trávit výuku, kam se vydají děti se svými rodiči nebo prarodiči o víkendu. VI. energetickou ústřednu chceme udělat jako základní můstek pro vstup do Velkého světa techniky neboli Sience Technology Centra, kde bude plocha daleko větší a kde bude daleko víc hraček.

Sience Technology Centrum je impozantní projekt s velkou zrcadlovou fasádou. Kdy se rozhodne, jestli se bude v Dolní oblasti Vítkovic stavět?

Na projektu Velkého světa techniky pracujeme v podstatě od roku 2009. Do začátku letošního roku jsme dotahovali všechny nezbytné záležitosti, které po nás ministerstvo školství vyžadovalo, aby nám mohlo přidělit potřebnou dotaci. Podle posledních informací se výsledky o přidělení peněz dozvíme už v listopadu.

Takže projekt teď přešlapuje na místě?

To ne, protože čím déle otálí ministerstvo školství s přidělením dotace, tím méně času nám zbývá na samotnou realizaci. A jelikož nevidíme důvod, proč by nám neměla být dotace přidělena, vybíráme už v této chvíli zhotovitele. V prvním čtvrtletí příštího roku bychom rádi začali stavět, abychom byli hotovi do roku 2013.

Celkově bude stát proměna Dolní oblasti miliardy korun, takže bez zmíněných dotací se asi neobejdete…

Přesně tak, bez nich by to nešlo. Financování projektů našeho sdružení je postaveno na dotacích. Ale žádná dotace není stoprocentní, vždycky je k ní potřeba připočítat i další nezbytné takzvané neuznatelné náklady. Na ty musíme buďto vydělat třeba prostřednictvím nájmů , nebo je musíme sehnat od našich členů a partnerů.

Důležité je asi i to, že za vámi stojí strojírenský magnát a ostravský mecenáš Jan Světlík. Je pro vás velkou hybnou silou?

Tou největší. Víte, projekt Nové Vítkovice je obrovský a nevyzpytatelný. Neustále přichází řada nepředvídatelných věcí, se kterými nikdo nepočítal. Ale i přesto se dosud nezasekl, jako tomu je u řady jiných projektů spoléhajících na veřejné finance. Pořád jede kontinuálně a životaschopně vpřed. A to právě díky autorovi celého projektu Janu Světlíkovi a jeho ochotě neustále projektu pomáhat a aktivně jej podporovat. Když vyvstane nenadálý problém, přispěje arzenálem lidí nebo financemi, a zase vše rozpohybuje. Když vidím, kolik energie on sám osobně do projektů vkládá, tak je to nejen pro mě, ale i pro další lidi okolo ohromný motor.

Aktivity sdružení se dnes netýkají už jen Dolní oblasti Vítkovic. Spadá pod vás třeba hornické muzeum Landek Park.

Už jsem to říkal mnohokrát, ale musím znovu. Podle mě je Landek absolutně nejhezčí přírodně-relaxační zóna široko daleko. Je to krásný prostor, který když propojíme se zbývajícími areály podél řeky Ostravice prostřednictvím cyklostezek, vytvoříme logický a atraktivní celek.

Na tamním dole Anselm zprovoznili simulaci autentického fárání. Takové oživení potřebovalo hornické muzeum jako sůl…

S Lumírem Placem, který Landek Park výborně vede, jsme se dohodli, že zkusíme důl ozvučit a rozpohybovat, aby byl pro lidi zajímavější. A povedlo se. Videosimulace pod nohama návštěvníků věrohodně evokuje fárání do dolu kilometry pod zem, stroje se rozhýbaly a dělají rámus, fouká vítr, všechno vibruje, horníci na sebe pokřikují. Takže dneska fárá návštěvník na Landeku jako skutečný horník.

Jen u toho ale asi v tak velkém areálu nechcete zůstat…

Další ambice Jana Světlíka i architekta Pleskota je dobudovat hornický skanzen o další prostory, které by mohly být přístupné veřejnosti. Chceme také přeorganizovat sportovní areál tak, aby zde lidé mohli skutečně plnohodnotně trávit svůj volný čas.

Ostravany sledovaná je také výstavba Nové Karoliny, kde zaštiťujete rekonstrukci starého Trojhalí. Kdy a jak bude sloužit návštěvníkům tohoto nového centra města?

Trojhalí má složitou historii a my jsme se k němu dostali až na poslední chvíli. Teď se společně s Vítkovicemi, městem a krajem snažíme projekt dotáhnout do úspěšného konce. V pondělí jsme získali územní rozhodnutí, teď musíme v relativně krátkém čase získat stavební povolení a zažádat o zhruba třísetmilionovou dotaci.

Takže tady jste nasedli do rozjetého vlaku…

I když je vše dost narychlo, díky Vítkovicím se i tento projekt postupně daří realizovat. Za své vlastní prostředky už totiž zadaly projektovou dokumentaci. Zbývá tedy získat peníze, vybrat zhotovitele a začít stavět. Pleskotův projekt, který z Trojhalí udělá zastřešené náměstí, pak Ostravě přinese unikátní druh veřejného prostoru, kam se budou lidi chodit bavit na jarmarky, koncerty, festivalovy a kde naleznou také zázemí pro rozmanité sportovní aktivity.

Jméno známého architekta Josefa Pleskota už tady padlo několikrát. Proč většině projektů načrtl novou podobu zrovna on?

Jeho velká devíza, tedy kromě toho, že je geniální architekt a slušný člověk, spočívá v tom, jak si „sedli“ s panem Světlíkem. Jan Světlík je vizionář, ne každý architekt však měl dar jej pochopit a jeho vize zrealizovat. Spojení SvětlíkPleskot ale funguje perfektně a já to v rámci projektu Nové Vítkovice vnímám jako Pleskotovu největší přidanou hodnotu.

Myslíte, že jeho rukopis dodá Ostravě kvalitní architekturu, která tady léta chyběla?

Je to samozřejmě jeden z nejúspěšnějších českých architektů a pro Ostravu je bezpochyby velice dobře, že tady taková osobnost působí. Víte, i když nejsem architekt, vidím, že návrhy pana Pleskota mají hlavu a patu. Nenabízí pouze hospodárná, ekonomická a pěkná řešení, ale také návrhy, ze kterých je zřejmé, že se snaží vnímat širší vztahy celého území.

Můžete být konkrétnější?

Tak třeba z Plynojemu půjde skutečně vidět na Vysokou pec č. 1 a naopak z pece do Plynojemu. Zdánlivý detail je ve skutečnosti maximálně promyšlená záležitost. Lidé, kteří budou v Plynojemu, tak totiž budou neustále vtaženi do děje celého industriálního světa.

Na čem dalším byste jako sdružení chtěli pracovat spolu s Pleskotem? Jaké jsou vaše další společné ambice?

Pan architekt Pleskot se stal pro Jana Světlíka jakýmsi dvorním poradcem, takže si myslím, že do budoucna bude zatažen do víceméně všech projektů. I kdyby je třeba sám se svým týmem nekreslil, určitě k nim bude mít co říct. Architektonicky musí mít projekty určitou jednotnou spojovací linku, kterou jim právě on dokáže vtisknout.

Když se vrátíme od těchto vizí zpět na začátek, zeptal bych se, jak jste se vlastně dostal k tomu, že šéfujete sdružení Dolní oblast Vítkovice? Co jste dělal předtím?

Vystudoval jsem stavařinu, prošel začátečnickými angažmá ve stavebních firmách, až jsem pak dohlížel na jednu z prvních velkých zakázek dotovaných z Evropské unie, kterou se podařilo zdárně zkolaudovat. Po celou tuto dobu jsem si pohrával také s médii, od studií jsem částečně pracoval v soukromém rozhlase. Pak jsem přešel do rádia naplno. Po třech letech jsem ale začal cítit, že práci v médiích naplno si nedokážu představit napořád.

Takže jste začal hledat cestu, jak se ke stavařině vrátit?

Využil jsem nabídky svého kolegy, který pracuje ve Vítkovicích, abych se stal součástí týmu, který spravuje vítkovický majetek. A panu Světlíkovi možná připadalo zajímavé spojení stavař, řízení investic, zkušenost s evropskými prostředky a zároveň s médii a produkcí akcí. Protože to jsou přesně věci, které naše sdružení potřebuje pro své zdárné fungování. Po testovací etapě (smích) mi svěřil vedení sdružení Dolní oblast Vítkovice. Beru to jako zodpovědný úkol a společně se všemi svými kolegy se práci snažíme dělat tak, jak nejlépe umíme.

Těch věcí, které teď máte na starosti, je spousta. Máte vůbec čas na nějaké koníčky? Čím se nejlépe odreagujete?

Částečně je pro mě odreagováním práce, což je mi doma i často vytýkáno (smích). Je to opravdu úžasný pocit pracovat s lidmi, kteří se na našich projektech jakkoliv podílejí a jsou pro věc tak zapáleni. Ale někdy člověk musí skutečně vypnout. Věnuji se rodině, mou největší radostí je teď určitě můj tříměsíční syn Adam. Mým velkým koníčkem stále zůstávají média a produkce akcí.