Tvrdí také, že je ohrožena existence některých malých nemocnic v regionu. To pojišťovny ale odmítají.

Stovky nemocničních lůžek už byly v Moravskoslezském kraji zrušeny, zmizet mají letos další 460 v nemocnicích zřizovaných krajem a asi pětasedmdesát v dalších zdravotnických zařízeních včetně ostravské fakultní nemocnice. Tak to podle představitelů Moravskoslezského kraje zřizovatelům nemocnic navrhly tři největší zdravotní pojišťovny v kraji Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) a Revírní bratrská pokladna (RBP). Důvodů je více peněz ve zdravotnictví ubývá, nemocnice musí šetřit, mnohá lůžka v nich jsou nevyužitá.

O tom, kdy, která lůžka, oddělení, případně celé nemocnice zaniknou, budou příští týden zástupci všech zúčastněných stran jednat. „Zrušit 460 lůžek jenom v krajských nemocnicích je pro nás nepřijatelné. Považuji to za útok na veřejné zdravotnictví. Návrh je diskriminační. Zdá se nám, že podporuje přesouvání péče do soukromých rukou, hlavně lukrativních oborů. Je to také jakýsi útok na malé nemocnice. Znamenalo by to snížení dostupnosti zdravotní péče,“ prohlásil hejtman Jaroslav Palas.

Němeček: návrh je příliš razantní

Návrh pojišťoven se nelíbí ani řediteli ostravské fakultní nemocnice Svatopluku Němečkovi, který koordinuje ekonomiku krajských nemocnic. „Je příliš razantní a mohl by destabilizovat síť veřejných zdravotnických zařízení. Kraj by letos unesl zrušení tak 150 až dvou set lůžek. To je ale maximum a chceme, aby to vycházelo z návrhů ředitelů nemocnic,“ uvedl Němeček.

Připomněl, že během loňského roku už bylo v nemocničních zařízeních Moravskoslezského kraje zrušeno 227 lůžek. Odborný ředitel ostravské pobočky VZP Michal Vojáček předpokládá, že se na jednání příští týden najde přijatelný konsenzus, pokud jde o optimalizaci lůžkového fondu v Moravskoslezském kraji. Ochotu jednat a dohodnout se vyjádřili i mluvčí ČPZP Elenka Mazurová a RBP Jan Vomlela. Shodně také tvrdí, že nepadl návrh na zrušení některých malých nemocnic v kraji.

Malé nemocnice se rušit nebudou

„Nenavrhujeme rušení některé z malých nemocnic, ale změnu jejich profilu. Perspektivní v těchto nemocnicích je zaměření na jednodenní péči, plánovanou krátkodobou hospitalizaci. Musíme zvolit spektrum péče, které odpovídá vybavení nemocnice, pro každé oddělení najít rozumný program tak, aby se nezhoršila dostupnost péče pro pacienty,“ řekl Vojáček s tím, že tyto plány se týkají například nemocnice v Orlové, Bílovecké nemocnice nebo třeba Podhorské nemocnice v Bruntále.

„V obecné rovině navrhujeme, aby se nemocnice postavily k tomu, že je nízká obložnost na gynekologických odděleních, dětském a novorozeneckém, věnujeme se také „malým“ oborům ORL, neurologii, plicnímu. Navrhujeme řadu dohod v oborech interny, chirurgie a ortopedie,“ upřesnil Vojáček.

Tvrdí, že nejde o diskriminaci veřejného zdravotnictví ve prospěch soukromého sektoru. „Zapomíná se na to, že soukromá zařízení i fakultní nemocnice redukovaly nemocniční lůžka v minulosti. Například soukromá nemocnice v Českém Těšíně letos zrušila celé akutní interní oddělení včetně JIP, Podhorská nemocnice celé ARO,“ podotkl Vojáček.

K TÉMATU

Šest nemocnic, které zřizuje Moravskoslezský kraj, loni celkově hospodařilo se ztrátou 53 milionů korun. Oproti roku 2010 se ztráta snížila o více než 70 milionů. Ve výčtu není zahrnuta novojičínská nemocnice, kterou kraj loni pronajal zdravotnickému holdingu Agel, a Bílovecká nemocnice, která funguje jako akciová společnost. Nejúspěšnější loni byla Nemocnice Třinec, která před zdaněním vykázala zisk přes deset milionů korun. Přes 1,1 milionu korun vydělala i krnovská nemocnice. Nemocnice ve Frýdku-Místku, Havířově, v Opavě a také Nemocnice s poliklinikou Karviná--Ráj skončily ve ztrátě. Úspory v nemocnicích přineslo podle hejtmana Jaroslava Palase snížení počtu lůžek, slučování oddělení či společné nákupy zdravotnického materiálu a energií.