Obec Vrchy na Novojičínsku už dokonce zakázala lidem napouštět pitnou vodou bazény, používat ji k zalévání zahrádek či mytí aut.

„Máme vlastní vrty, ze kterých naplňujeme vodojem. Hlídáme si to, a když se vodojem nestíhá doplňovat, poznáme to," uvedla starostka Vrchů Jiřina Pešlová s tím, že obyvatelé obce mají v posledních dnech větší spotřebu vody, než kolik jí do vodojemu stihne natéct.

Dlouhotrvající sucha a tropické dny se projevily i na zaplněnosti přehrad v Povodí Odry.

„Zásobní objem Těrlické přehrady je zaplněn z 94 procent, Slezská Harty z 91 procent, Kružberku a Olešné z 84 procent, Žermanic ze 76 procent a Morávky ze 75 procent. Přehrada Šance má zásobní objem zaplněn ze 40 procent, tento nízký objem je částečně způsoben snížením hladiny kvůli probíhajícím stavebním pracím, částečně je důsledkem nedostatku srážek," upřesnil obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.

Horko vadí také zvířatůmO víkendu nezaznamenali na záchrance ani na pohotovosti Městské nemocnice Ostrava žádný neobvyklý nárůst počtu případů kolapsů či dalších potíží vyvolaných horkem či dehydratací.
„Byl to obvyklý letní víkend," říká Jaroslav Baďura, mluvčí nemocnice.
A tak zatímco se zdá, že lidé, kteří mají zdravotní problémy, se už naučili, jak se ve vedru chovat, jiné je to v případě jejich domácích mazlíčků. Také oni ve velkých vedrech trpí, někdy i vinou jejich páníčků.
„Problémy nastávají zejména u štěňat a také starších psů. I mezi nimi jsou kardiaci, kteří horka špatně snášejí," říká ostravský veterinář Jan Nytra.
A doplňuje, že v ordinaci se nyní objevují majitelé se psy, kteří kolabují z horka. Nebo trpí průjmy či záněty horních cest dýchacích, jež jsou následkem snížené imunity. „Lidé psy koupou také v rybnících, kde jsou třeba sinice nebo řasy, a ty mohou způsobit zase kožní problémy," říká veterinář.
Za nejhorší ovšem považuje, když majitelé zamknou v horku psa v autě a jdou nakoupit do supermarketu.
„Setkal jsem se s případy, kdy psa doslova upekli."
V horkých dnech proto radí pejsky venčit brzy zrána, než nastanou vedra. Nejnáchylnější k přehřátí jsou podle něho ti, kteří mají krátký čenich, jako jsou například francouzský buldoček nebo mops. Naháče je třeba zase ošetřovat krémem s vysokým UV-faktorem. 

Nízké průtoky

Uvedl také, že průtoky v řekách v celém povodí se pohybují v rozmezí 270- až 364-denní vody (pozn. red.: Statistické číslo, které vypovídá, že takový průtok bývá v uvedeném případě 270 až 364 dnů v roce; čím vyšší je toto číslo, tím méně vody v řece teče). Jedná se o nízké průtoky.

„V obou částech povodí se vyskytují i průtoky nižší v jesenické části například na Střední Opavě ve Vrbně pod Pradědem nebo na Kočovském potoku ve Valšově, v beskydské části povodí například na Baštici nad vodní nádrží Baška nebo na Jičínce v Novém Jičíně, kde jsou průtoky nižší než 364 denní. Situace celkově není dobrá nikde, průtoky jsou nízké všeobecně," upřesnil Čestmír Vlček.

Zároveň ale dodal, že i když hladiny v přehradách klesají, současná naplněnost umožňuje dodávky vody vodárenské i průmyslové bez omezení.

„Aby se hladiny řek dostaly do normálu, byly by potřeba srážky v úhrnu 60 až 80 milimetrů za 48 hodin. Nikoliv však v podobě přívalových srážek. Pro přehrady platí totéž pro zastavení nebo obrácení klesajícího trendu hladin, pro doplnění zásobních prostorů by pak srážky byly potřeba po delší časové období s úhrnem nad 100 milimetrů," dodal obchodní ředitel Povodí Odry.

Málo prší

Na některých zdrojích pitné vody, z nichž Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK) zásobují město, zaznamenává vodárenská společnost už několik měsíců sníženou vydatnost z důvodu dlouhodobějšího srážkového deficitu.

„Jedná se například o Důlňák a takzvaný II. vodovod v Bělském lese. Množství jímané vody je však řízeno automatikou na nastavené hladiny. To znamená, že daný deficit vody z podzemních zdrojů je vyrovnán objemem vody dodané ze zdrojů povrchových. V této souvislosti nemusí mít občané žádné obavy, neboť Ostrava je zásobena v běžném provozu ze zhruba 40 procent ze zdrojů podzemní vody provozovaných naší společností a ze 60 procent je voda nakupována od společnosti Severomoravské vodovody (SmVaK) z povrchových zdrojů (Kružberk, Šance)," uvedla mluvčí OVAK Radka Vanková.

Podle ní v současnosti OVAK neuvažují o žádných omezeních týkajících se například zákazu napouštění bazénů, zalévání zahrad či postřikování trávníku.

„Pouze lidem doporučujeme, aby bazény napouštěli pozvolna, plynule a mimo odběrové špičky. Napouštění bazénů je proto vhodné předem konzultovat s pracovníky centrálního dispečinku společnosti Ostravské vodárny a kanalizace na telefonním čísle 597 475 711 nebo 800 202 700.

Ani Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK) nechystají žádná mimořádná opatření pro omezení spotřeby vody. Uvedla to mediální zástupkyně společnosti Eva Kijonková.

„Rozhodující podíl (více než 94 procent) vyrobené pitné vody dodává SmVaK z centrálních zdrojů v rámci jedné z nejrozsáhlejších vodárenských soustav v ČR Ostravského oblastního vodovodu. Jako hlavní velkokapacitní zdroje povrchové vody slouží tomuto systému údolní nádrže Kružberk v Jeseníkách, Šance a Morávka v Beskydech. Zásoba vody v nich je dostatečná. Vedle toho se SmVaK stará také o dodávky v obcích, kde fungují místní zdroje vody. V nich, pokud je hladina ve vodojemu v dané obci nižší než obvykle, zajišťují vodohospodáři plynulé doplňování vody z centrálních zdrojů. Ani v těchto případech tak nebylo a není nutné sahat k omezením spotřeby," dodala Eva Kijonková.

Zahrádkáři

Oslovení zahrádkáři většinou uváděli, že pokud to jde, k zalévání používají vodu, kterou „nachytali" do sudů a dalších nádob v období, kdy ještě pršelo. Dlouhé období bez srážek ale jejich zásoby rychle tenčí.

„Když jsou sudy prázdné, musíme použít pitnou vodu. Při zalévání našich zahrádek se pak samozřejmě snažíme šetřit. Třeba švestky, u zeleniny pak okurky a také papriky ale zalévat musíme, jinak by nebyla žádná úroda," uvedl zahrádkář ze Slezské Ostravy.

Ruben Oborný ze Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Ostravě-Zábřehu řekl, že část osady zahrádkářů nemá k dispozici pitnou vodu.

„Ti chytají vodu, která stéká ze sousedních garážových střech, do velkých betonových jímek. Ty mají objem odhadem osm až devět kubíků. Zatím ještě mají odkud brát, zásoby se ale rychle zmenšují," dodal zahrádkář.