Už šestý rok radili odborníci v rámci akce Den bez dluhů lidem, kteří mají problémy se splácením svých závazků. Lidé, kteří se potýkají se splácením svých dluhů, se mohli na 35 kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR po celé republice zdarma poradit s odborníky, jak řešit svou obtížnou finanční situaci.

Jan KuchařOrganizátorem celého projektu je společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), hlavním partnerem akce byl Úřad práce ČR. Jedním z odborníků, který radil zájemcům v Ostravě, byl Jan Kuchař (na snímku vpravo) ze zmíněné společnosti. Ten Deníku odpověděl, jak jsou na tom z pohledu zadlužení lidé v Moravskoslezském kraji, jestli pořád platí, že za takzvaně „malou půjčkou“ se skrývá velké nebezpečí i na další otázky.

Z výsledků výzkumu společnosti KRUK vyplývá, že téměř polovina obyvatel splácí ČR nějaký úvěr. Průměrná zadluženost Čechů v rámci spotřebních úvěrů (bez hypoték) je 26,5 tisíce korun. Jaká jsou čísla za severní Moravu a Slezsko?

Z pohledu lidí, kteří splácí nějaký úvěr, je to 44 procent, tedy stejně, jako je celorepublikový průměr. Zadluženost je o necelých 500 korun nižší, než je průměr v ČR a dosahuje 26 005 korun.

Jak dlouho lidé z našeho kraje tuto částku v průměru splácejí?

Doba splácení se velmi liší podle aktuální situace daného člověka, vždy záleží na výši příjmu. Někteří lidé dokáží dluh splatit jednorázově, popřípadě v několika splátkách. Mnoho zadlužených lidí se ale potýká s těžkou finanční situací, takže splácí svůj dluh v nízkých splátkách v řádech stokorun.

Na co by ale měl člověk pamatovat, když se rozhodne pro půjčku. Existuje rada, kolik si může jedinec nebo spíše rodina půjčit, aby byla schopna ji splácet?

Každý by si měl vyhodnotit, zda bude schopen půjčku splácet, zda to bude zvládat i v případě, pokud by došlo k nenadálému výpadku příjmu, zda ví o někom, kdo mu v takovém případě může pomoci. Nejhorší jsou bezúčelové půjčky na elektroniku a cestování. To znamená, že je člověk nutně nepotřebuje, ale vidina rychle získaných peněz je velká a v tu chvíli někteří lidé nad splácením ani neuvažují

Lepší se finanční gramotnost obyvatel a jsou už při braní půjček uvážlivější?

Věřím, že lidé, kteří měli možnost a hlavně zájem se na tuto problematiku zeptat a řešit ji, uvážlivější jsou. Plošně to nedokážu říci. Tím, že se lepší ekonomická situace v zemi, totiž na nějaký úvěr dosáhne více lidí a je větší riziko vzniku zadluženosti.

Platí pořád, že za takzvaně „malým dluhem“ se může ukrývat velké nebezpečí?

Rozhodně, nejčastěji k nám lidé chodí právě s dluhy do 10 tisíc korun, které má jeden člověk klidně i u pěti různých společností. Na Ostravsku je hodně specifické neplacení jízdného a z toho vzniklé dluhy v řádech stovek tisíc, což mi přijde naprosto nepochopitelné. Zvláště, když těch dluhů u dopravního podniku má člověk několik a mnohdy je to jediný závazek, který lidé mají. Několik let vyhýbání se uhrazení je pro ně likvidační a v podstatě malichernost, jako je „jízda na černo“, člověka zadluží po zbytek života.

Co má člověk udělat, když už je zadlužený a ví, že půjčku splácet nezvládá?

Určitě se spojit s věřiteli a snažit se to řešit, nedoporučuji splácet dluhy zadlužením se „někde jinde“. Převážně lidem radíme, ať si ve svých závazcích udělají „pořádek“. Mnoho lidí přijde, že má spoustu závazků, ale nejsou schopní sdělit v jaké výši a ani kde všude dluží. Situace se dá vždy řešit. Spousta z nich je opravdu neřešitelných hlavně proto, že sami lidé je řešit nechtějí a jsou smíření se situací, jaká je. Právě z toho důvodu funguje Den bez dluhů, mnoha lidem pomůže už jen to, že se s nimi někdo na toto téma pobaví, existují možnosti, o nichž vůbec netuší, že by jim mohly pomoci. Stačí rada kam zajít, koho kontaktovat…