Ropné laguny – jednu z největších ekologických zátěží v Česku – se nepodařilo zlikvidovat do konce loňského roku, jak bylo původně v plánu, takže těžba bude muset pokračovat i letos.Problém je i s distribucí vyrobeného paliva.

Související články najdete zde:Laguny v regionu a jejich likvidace

„Operativním doprůzkumem provedeným po odtěžení větší části obsahu lagun bylo v závěru loňského roku zjištěno, že se v lagunách Ostramo nachází větší množství surové sludge, než stanovily výchozí průzkumy prováděné zadavatelem zakázky,“ řekla Deníku za sdružení Čistá Ostrava Vlasta Končelová.

Nezodpovězenou otázkou přitom zůstává to, proč se už z původních průzkumů nezjistilo celkové množství kalů v ostravských lagunách. Končelová se k tomu odmítla vyjádřit. Server Aktuálně.cz přitom nedávno zveřejnil, že smlouva ze srpna 2004 obsahuje také ustanovení, ve kterém se Čistá Ostrava zavazuje k takzvanému doprůzkumu lagun.

Předseda Moravskoslezské hornické společnosti Ivo Černý, který je soudním znalcem v oboru hornictví a těžby nerostů, Aktuálně.cz řekl, že považuje za naprosto nesmyslné, aby nebylo předem jasné, jak velké množství kalů laguny obsahují. „Možná chtěli ušetřit, a proto průzkum odbyli. Nebo v tom byl nějaký jiný záměr,“ sdělil.

Vznikne na lagunách skládka paliva?

To, že bude těžba kalů obtěžovat obyvatele okolních sídlišť i v letošním roce, přitom není jediný problém. Čistá Ostrava totiž zároveň naráží na úskalí s vývozem z lagun vyrobeného paliva s názvem Geobal 4. Proto v rámci nového integrovaného povolení žádá Moravskoslezský krajský úřad o to, aby mohla mít až sto tisíc tun tohoto paliva uložených v areálů Ostrama po dobu jednoho a půl roku.

„Je to čerstvá věc, takže to ještě není z naší strany uzavřené, ale můžu říct, že v žádném případě nevyhovíme tomu, aby tam bylo dlouhodobě nějaké překladiště. Může tam vzniknout mezisklad, který se bude průběžně vyvážet, ale ne že to bude sklad na rok a půl. Ani na rok ne,“ řekl důrazně náměstek hejtmana Miroslav Novák.

Ke skladování paliva má podmínku i město Ostrava. Na kraj poslalo návrh, aby v případě vydání integrovaného povolení musela Čistá Ostrava složit vratnou kauci ve výši hodnoty vyrobeného paliva. Kdyby se sdružení nepodařilo palivo ve lhůtě udat, mohlo by se město z těchto jeho peněz postarat samo o nápravu situace.

„Ať vytěží zhruba osmdesát tisíc tun kalů, o kterých se dříve nevědělo, ale ať nejprve složí zálohu ve výši hodnoty paliva. Nechceme riskovat, že nám to tady zůstane natrvalo. Kdyby nebyla Čistá Ostrava schopna se tohoto produktu zbavit, mohl by to za její peníze udělat někdo jiný,“ vysvětlil primátor Ostravy Petr Kajnar.

Podle Miroslava Nováka nemá kraj k této podmínce výhrady, zatím ale není jasné, jestli je vůbec možné něco takové do integrovaného povolení zahrnout. „Těžbu zbylých kalů v lagunách každopádně hodláme povolit, protože kdyby to tam zůstalo, bylo by to ještě horší,“ dodal Novák.

Dočkají se lidé kompenzací? To se stále neví

Sdružení Čistá Ostrava mohlo na konci loňského roku dostat mnohamilionové penále za to, že kaly z lagun nevytěžilo v termínu a bude s pracemi muset pokračovat ještě letos. Společnost Diamo jako zadavatel zakázky jim ale nakonec pokutu neudělila. To, co měli udělat, totiž údajně stihli včas, a s tím, že je v lagunách více kalů, se prý předem nedalo počítat…

Deník zkusil zjistit, jestli aspoň Čistá Ostrava nechce nějaké peníze poskytnout na kompenzace lidem z okolních sídlišť, kteří zápachem z lagun dlouhodobě trpí, když už „ušetřilo“ na neudělené pokutě. „Naše smluvní závazky se zadavatelem veřejné zakázky nezahrnují povinnost kompenzací, nicméně jednáme o možnostech spolupráce se zástupci dotčených ostravských městských obvodů,“ sdělila Vlasta Končelová ze společnosti Geosan, která je lídrem sdružení Čistá Ostrava.

Centrální ostravský obvod, pod který patří část fifejdského sídliště sousedícího s lagunami, však tvrzení o tom, že by probíhala nějaké jednání o kompenzacích, nepotvrdil. „Nikdo o tom s vedením našeho obvodu zatím nejednal,“ řekla mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková. Dodala, že jediný krok, který mohl v této věci centrální obvod udělat, bylo loňské podání trestního oznámení ve věci obecného ohrožení z důvodu úniku škodlivých látek do ovzduší. Podle aktuálních informací to ale policie odložila.

Obyvatelé přilehlých sídlišť si mohou odpočinout od zápachu

V areálu bývalé chemičky Ostramo je teď klid. Sanace ropných lagun jsou teď na nějakou dobu zastaveny. Klid tak mají i obyvatelé přilehlých sídlišť, které při těžbě kalů sužuje nepříjemný zápach. A to takový, že mnohdy nemohou ani otevřít okna.

„V létě to bylo šílené. To se opravdu nedalo vůbec větrat. Z toho zápachu až bolela hlava. Teď je to mnohem lepší. Myslela jsem si, že to už odvezli a bude úplně klid, ale manžel říkal, že se to jen zastavilo,“ říká Marta Černohorská, která bydlí v ulici Generála Hrušky.

Rostislav Šilhavý pozoruje dění na lagunách přímo z okna svého bytu. „Teď je tam klid, bagry stojí, nic se neděje,“ říká Šilhavý. Smrad, který je z lagun cítit, se podle něj dá rozdělit na dva druhy.

„Když se laguny vypařují, je cítit ropný zápach, který není tak strašný a dá se vydržet. Horší to je v době, kdy se bagruje. To je takový spíše hnilobný smrad. A ten je nepříjemnější,“ popisuje Šilhavý a dodává: „Teď když práce nepokračují, tak kaly třeba nejsou cítit vůbec. Posunutí termínu sanace mu prý až tolik nevadí. „Budu rád, až to bude pryč. Když už jsme to vydrželi tak dlouho, tak to ještě rok zvládneme,“ říká rezignovaně.

Vladimír Kadlec bydlí v Ahepjukově ulici. Tvrdí, že na smrad z lagun si za tu dobu tak zvykl, že ho téměř nevnímá.

„Vím, že o tom lidé hodně mluví, že si stěžují, že hlavně v létě to hodně smrdělo, ale já mám klid. Nemám pocit, že by mě zápach nějak omezoval, jsem už zvyklý. Více jej cítím, třeba když se vracím domů po delší době. Oba synové jsou ekzematici, nikdy jsem to nedával do souvislosti s tím, že bydlíme v okolí lagun, ale je možné, že to nějaký vliv mělo,“ míní Kadlec.

Matka dvou malých dětí Irena Jandáková uvažuje, že by se kvůli lagun s celou rodinou z fifejdského sídliště odstěhovala.

„Je zima, nesmrdí to, ale co bude až se oteplí a až s tím sajrajtem zase začnou pracovat. Říkali jsme si s manželem, že to vydržíme a že už bude klid, ale když ty termíny stále protahují, bojím se, aby někdy kaly vůbec zmizely. Moc tomu nevěřím,“ říká Jandáková s tím, že má strach hlavně o zdraví svých dětí.

TEREZA KRUMPHOLZOVÁ

Tématu se podrobně věnujemev pátečním vydání Moravskoslezského deníku.

Vychází s pravidelnou páteční přílohou TV Magazín.