Hlasujte v novém seriálu Deníku 
o největší ostudu Ostravy.
Anketu najdete na konci článku.

Jiří Vidlák je jedním z mála lidí, kteří se v prostoru mezi Přívozem a Mariánskými Horami v Ostravě, ohraničeném z jihu železnicí a ze severu silničním tahem, pravidelně pohybují.

„Jinak tu je prakticky jen nonstop ochranka a občas pracovníci sledující, zda nedochází k šíření kontaminace z lagun," líčí dělník správy lagun státního podniku DIAMO při středeční návštěvě místa, které je trnem v oku jak ekologům, tak obyvatelům sídliště nacházejícího se asi v kilometrové vzdálenosti. Od východní brány (na dohled od bývalých chemiček Zachemo a Ostramo) směrem k západní vrátnici leží laguny R0, R1, R2 a R3, kde se téměř sto let ukládaly odpady z rafinérské výroby, později také z regenerace použitých mazacích olejů.

„O nule se nevědělo. Až na konci 90. let její existenci prokázala analýza rizik a doplňující průzkum. Právě v ní je největší množství kontaminované zeminy smíšené se stavební sutí a ropnými látkami. Větší polovina ze 475 tisíc kubíků zeminy, které se zde v rámci sanace musí odtěžit," pokračuje Kamil Prokeš, jenž je ve s. p. DIAMO vedoucím oddělení Laguny.

Právě konkrétně R0 a R1 byly dříve Tůně jasu a Tůně klidu. „Ze starých mapových podkladů vyplývá, že vznikaly stejným způsobem," říká Prokeš s tím, že tůně bývaly jámami po odtěžení hlíny pro přilehlou cihelnu. Už od konce 19. století sloužily k ukládání odpadů z rafinérie zvané Petrolejka, jež zahájila provoz v roce 1888.

Laguna R2 je vytěžená, zůstaly po ní menší nevábně vyhlížející a zapáchající „jezírka". „V noci na středu kaly zamrzly," uvádí Vidlák na hrázce vedoucí k R3. I z této laguny zmizela značná část odpadů, které posléze posloužily k výrobě palivové směsi. Odtěženo je 200 679 tun ropných kalů, zbývá dalších 91 562 tun. „Ty jsou nadbilanční, původně se s nimi nepočítalo," tvrdí Prokeš.

Lagunami projíždí také automobil společnosti Aquatest. „Dorazily jsme s kolegyní zjišťovat kvalitativní parametry podzemních vod z drenážního systému," popisuje Lucie Marciňová. Nečinná naopak zůstává technologie nepřímé termické desorpce provoz zřetelně viditelný z Mariánskohorské ulice vybudovaný pro dekontaminaci zeminy. „Nelze ji provozovat, neboť již při nízkých provozních teplotách se uvolňovalo velké množství vodíku a hrozil vznik výbušné směsi. Bez úprav a doplnění proto její další provoz není možný," vysvětluje Prokeš.

Další dění okolo lagun závisí na schválení legislativních náležitostí pro umožnění těžby nadbilačních kalů společností AVE CZ, odpadové hospodářství. „Odtěženy musí být do tří let od podpisu smlouvy s podnikem DIAMO, k čemuž došlo už vloni v prosinci. Řešení kontaminované zeminy proběhne v rámci další zakázky," dodává Prokeš.

K TÉMATU

Milánská stěna V pěti etapách od roku 1972 do roku 1992 vystavěli okolo lagun systém nazývaný Milánská stěna zabezpečující okolí proti šíření kontaminace. Podzemní těsnící stěna sahá do hloubky 15 metrů, do nepropustného jílového podloží, široká je 80 centimetrů a její délka činí 1100 metrů. Aby mohla nadále plnit svou funkci, dělá DIAMO dodatečná opatření; například čerpání podzemních vod pro udržení deprese v prostoru lagun.

Smrdí, když se pracuje Zápach obtěžující obyvatele Mariánských Hor a Fifejd se šíří z lagun především, když se zde intenzivně pracuje. „Otázkou vlivu sanací na okolí se zabývají procesy EIA a IPPC řešící dopad na životní prostředí, ty stanoví podmínky tak, aby nežádoucí vlivy při dalším odtěžování byly minimální nebo žádné," informoval ředitel závodu ODRA státního podniku DIAMO Josef Havelka. Půjde například o sledování oxidu siřičitého (SO2). „Pokud dojde k překročení limitů, budou hned práce přerušeny." upřesnil Havelka.

Město: Likvidace je priorita Laguny a veškeré dění okolo nich statutární město Ostrava podle mluvčí radnice Andrey Vojkovské „dlouhodobě pozorně sleduje". Jeho představitelé v listopadu toto téma probrali také se zástupci Ministerstva životního prostředí ČR. „Z jednání vyplynula možnost řešit zpracování analýzy rizika pro tuto starou ekologickou zátěž přímo ze strany města," řekla Vojkovská s tím, že odstranění lagun představuje pro Ostravu jednu z priorit. I proto magistrát rozhodl o zpracování ucelené aktuální studie o znečištění, která napomůže ministerstvům životního prostředí a financí urychlit proces likvidace ekologických zátěží jak v samotných lagunách Ostramo, tak pod někdejší rafinérií stejného jména i pod areálem bývalého podniku Zachemo. Město dříve chtělo, aby v této lokalitě vznikl po sanaci a rekultivaci les. V aktuálních plánech je s ní ale počítáno pro rozvoj lehkého průmyslu.

Anketa (k tématu na straně 3) | Co říkáte na ostravské laguny?

Jiří Hříbek 82 let, Ostrava:
Je to velký bordel, kterého se hned tak nezbavíme. Jeden čas jsem dělal vrátného v Cihelní ulici, kde šly laguny strašně cítit. Osobně se taky obávám, že se konce tohoto problému nedožiji…

Dana Špirutová 57 let, Ostrava:
Čichala jsem je od svých patnácti let, kdy jsem se začala učit aranžérkou. Měli jsme v Přívoze dílny. Je to naprostý hnus i teď. Odporné jsou taky při pohledu z letadla, což se mi nedávno poštěstilo.

Radek Turoň 40 let, Ostrava:
Průser! Ti lidi tam čichají léta smrady a čeká je to ještě spoustu dalších let. Deset? Odstranění lagun se pak bude prodražovat, až bude dvacetkrát dražší, než kdyby se s tím začalo dělat něco včas.

Jaroslav Novohradský 35 let, Ostrava:
Laguny? Co to je? Aha … ty v Mariánských Horách? Moc toho o nich nevím, ale vypadá to jako jeden z neřešitelných problémů.


Zdroj: DeníkSERIÁL DENÍKU OSTUDY OSTRAVYMoravskoslezský deník a server msdenik.cz za všechny obyvatele Ostravy zmapoval současnou situaci a vybral pět největších ostud, které sužují město.
V anketě níže můžete hlasovat pro tu největší a doporučit tak politikům, aby urychleně sjednali nápravu.
Deník je připraven seznam zanedbaných budov, míst a území, které Ostravany štvou, rozšířit!