VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Landecké venuši, jediné štíhlé v Evropě, je 60 i 23.000 let

Praha, Ostrava – Je méně známá, o více než polovinu menší a asi o 2000 až 6000 let mladší než Věstonická venuše. A nalezena byla 28 let a jeden den po své jihomoravské sestře. Necelých pět centimetrů vysoká a na 23.000 let stará Landecká venuše (zvaná též Petřkovická venuše) je ale jedinou štíhlou venuší v Evropě.

14.7.2013 4
SDÍLEJ:

Landecká venušeFoto: Deník/Miroslav Kucej

Landecké naleziště navíc drželo až do poloviny 90. let 20. století celosvětový primát v nálezu nejstaršího použití uhlí jako topiva. Landecká venuše byla objevena na ostravském vrchu Landek před 60 lety, 14. července 1953.

Bezhlavé, 4,6 cm vysoké torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele (hematitu) objevil archeolog Bohuslav Klíma pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkostí bylo nalezeno mnoho dalších artefaktů a úlomků. Stáří sošky je odhadováno na 23.000 let.

Hlavu zřejmě nikdy neměla

Landek Park. Ostrava - Petřkovice. Landecká Venuše. Hodně zvětšená kopie. Vyrobená pračlověkem, krevelu. Národní památka.

Landecká venuše, která je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně, pravděpodobně zobrazuje tělo mladé dívky na počátku těhotenství. Venuše nemá hlavu a odborníci se domnívají, že ji nikdy neměla. Na rozdíl od jiných venuší možná nebyla symbolem ženské plodnosti, ale představovala mladou štíhlou dívku. Neobvyklý je i materiál: zatímco většina paleolitických plastik je z kostí nebo kamene, zde umělec použil krevel, tedy železnou rudu.

Spolu s hliněnou soškou Věstonické venuše, která je stará 25.000-29.000 let, patří Landecká venuše mezi unikátní příklady pravěkého umění. Historická cena obou je nevyčíslitelná. Dosud nejstarší známou figurkou člověka na světě je Švábská venuše, šesticentimetrová soška ženy s obrovskými prsy z mamutí kosti, kterou pravěký umělec vytvořil asi před 40.000 lety. Objevena byla v září 2008 v jeskyni Holhe Fels u Schelklingenu v pohoří Švábská Alba.

Sídliště lovců mamutů

Na protáhlém kopci Landek (počeštěný německý výraz Land-Ecke, kout země) v Petřkovicích, který ležící ve slezské části Ostravy nad soutokem Odry a Ostravice, se začalo s archeologickým průzkumem v roce 1924. Na sídlišti lovců mamutů ze starší doby kamenné (stará asi 30.000 let) zde byly nalezeny třeba opracované pazourky, valounky, zlomky kostí, mamutí stoličky a střepy nádob. Podle odborníků se jedná o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy", což je pás nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska.

Po skončení prvního kola bádání v roce 1937 se zde mnohem důkladněji zkoumalo v letech 1952-1953, kdy zde podnikl nové výkopy Archeologický ústav ČSAV ve spolupráci se Slezským muzeem v Opavě. Pracovníci pod vedením Bohuslava Klímy odkryli sondami na 170 čtverečních metrů a zkoumali několik popelišť a zahloubených ohnišť.

V roce 1952 pak zde byly objeveny zlomky kamenného uhlí z doby asi před 25.000 lety, což byl důkaz o dosud nejstarším použití černého uhlí jako paliva. Až do poloviny 90. let 20. století tak drželo landecké naleziště v tomto ohledu celosvětový primát. V roce 1996 bylo z jihofrancouzské lokality Les Canalettes oznámeno použití hnědého uhlí (lignitu) jako paliva již ve středním paleolitu, tedy zhruba před asi 73.000 let.

Jak k objevu Landecké venuše došlo?

V Klímově výkopovém deníku stojí: „V 10:30 nález sošky ženy, Venuše. V zahloubené jamce, ve které byla i soška, je mnoho nálezů, jsou nakupeny hlavně na dně jamky, jeden na druhém." O dva dny později pak sepsal Klíma protokol: „Dne 14. července pracovalo se v sondě B při zkoumání kulturní vrstvy … Ve středu sondy byla čištěna mamutí stolička, připravovaná pro vyzvednutí en bloc … Při čištění se objevila větší část ženské sošky, jíž chybí hlava a která je neúplná … Hlavičku se nepodařilo nalézt, avšak našel se zlomek s levým prsem a druhý úlomek pravé horní části sošky." Později Klíma také napsal: „I při ladnosti a útlosti uměleckého projevu je soška dokladem kultu plodivé síly a matky roditelky."

Poslední výzkumy se na Landeku prováděly v letech 1994-1995. Již v roce 1966 zde byla vyhlášena národní přírodní památka Landek, je zde třeba Hornické muzeum či rozhledna.

Autor: ČTK

14.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V Ostravě začal prodej kaprů. Je jich málo a jsou dražší

Ilustrační foto

Betlémské světlo 2017

Dolní Vítkovice hlásí rekord. Padla hranice 1,5 milionu návštěvníků!

Poslední dva roky se Dolní Vítkovice mohly vždy pyšnit návštěvností přes milion turistů, díky čemuž si udržovaly statut nejnavštěvovanější mimopražské turistické lokality.

Už zítra zazní obrovský chór

Už zítra se úderem 18. hodiny rozezní na mnoha místech České republiky velké zpívání společných koled pod hlavičkou Deníku.

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

Skupina Doga hlásí: Hard werk

Naší rockové stálici - skupině Doga - vyšla v minulých dnech nová deska. V pořadí desáté studiové album má název Hard werk.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT