„Od začátku prázdnin jsme v laboratoři AGEL v Ostravě měli 1 případ u pacienta z Třinecka, kde jsme prokázali v moči antigen specifický pro Legionella pneumophilla. V Novém Jičíně bylo případů 5,“ říká například vedoucí laboratoře klinické mikrobiologie AGEL v Ostravě-Vítkovicích Hana Bílková Fránková s tím, že na střední Moravě je záchytů ještě více – celkem 14 od začátku roku, z toho 8 přibylo jen během prázdnin.

Klidnější mají být v příštích letech lidé při otočení kohoutku s vodou na mytí rukou, nádobí či sprchování. Například získají jistotu, že jim nehrozí onemocnění zákeřnou legionářskou nemocí. 
V nemocnici v Ostravě musí studenou vodu ohřívat, v teplé je legionella

„Onemocnění má dvě formy - mírnou, která vypadá jako běžné respirační onemocnění a většinou odezní samo i bez antibiotik, nazývá se pontiacká horečka, ale pokud není provedeno vyšetření na původce, ani se to nedozvíme,“ dodává primářka Laboratoře lékařské mikrobiologie v prostějovské nemocnici Ivana Kohnová.

Infekce v Polsku

V Polsku infekce řádí od poloviny léta. „Při epidemiologickém šetření jsme zjistili, že první případy se vyskytly 30. července, přičemž vrchol výskytu byl zaznamenán mezi 12. a 16. srpnem letošního roku,“ uvedl ředitel okresní hygienické a epidemiologické stanice v Rzeszowě Jaromir Ślączka. Původ nákazy se neustále zjišťuje, spekuluje se o šíření z obecního vodovodu.

Voda z kohoutku. Ilustrační snímek
V Polsku se šíří legionella. Nebezpečná bakterie zabila už přes deset lidí

Většina nakažených byla ve věku šedesát až devadesát let. Vyšší věk ale není tím hlavním rizikovým faktorem.

„Častější výskyt je pozorován u mužů, diabetiků, imunosuprimovaných, u osob s maligními onemocněními nebo kuřáků a alkoholiků,“ shrnují epidemiologové v dokumentu Manuál praktické epidemiologie. 

Bakterie se přenáší vzdušnou cestou, aerosoly. Nejen dechem, ale i skrze klimatizace, chladící věže, fontány, zvlhčovače vzduchu nebo třeba mycí linky či sprchy. Vyloučit se nedá ani cesta přímým polykáním vody.

Příznaky legionelly

Nákaza má různé podoby. Jednou je těžká pneumonie, tedy těžký zápal plic. Může skončit až respiračním selháním, neurologickými komplikacemi, případně selháním ledvin. Slabší průběh připomíná chřipku. Mezi příznaky patří kromě potíží s dýcháním i průjem, zvracení, bolesti břicha či zmatenost. Velká část infekcí je ale bezpříznaková, udává se, že až pětina populace má protilátky.

V Česku počty nakažených v posledních dvou dekádách výrazně stouply. Podle údajů Informačního systému infekčních nemocí zachytili lékaři v roce 2021 přes 240 případů. O deset let dříve to bylo pod šedesát. Ještě dříve, v roce 2005, onemocnělo legionelózou necelých třicet lidí.

Nebezpečné šetření

Důvodem je i snaha lidí ušetřit za energie, kdy snižují teplotu vody v bojleru. A vytvářejí tak podmínky pro množení bakterií.

„Ideální teplota vody pro množení bakterií druhu legionella se pohybuje od 25 do 45 stupňů Celsia. Teplota studené vody by se tedy měla pohybovat pod 25 stupňů a teplota teplé vody ideálně nad 50 stupni Celsia. Existuje riziko, že ve snaze ušetřit na ohřevu vody si bakterie nevědomky ve svých vodovodech a zásobnících vody pomnoží především drobní uživatelé,“ upozornila lékařka z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotnického ústavu Kateřina Fabiánová. Většina onemocnění vzniká v létě a na podzim.

Klidnější mají být v příštích letech lidé při otočení kohoutku s vodou na mytí rukou, nádobí či sprchování. Například získají jistotu, že jim nehrozí onemocnění zákeřnou legionářskou nemocí. 
Kontrola kvality kohoutkové vody v Česku se zpřísní. Kvůli legionelle i olovu

Teplotu bojleru podle odborníků nesnižujte, ať už chcete šetřit nebo vám teplá voda přijde v teplých dnech zbytečná. Zvláště, pokud neznáte stav rozvodů.

„Optimální je, aby se pohybovala kolem 50 až 60 stupňů Celsia s možností pravidelného krátkodobého přihřátí nad 70 stupňů Celsia, což je teplota, která bakterie ve vnitřních prostorách bojleru zcela vyhubí,“ poradil technický ředitel Družstevních závodů Dražice Lukáš Formánek. 

Nebezpečná je také stojatá voda, prevence šíření bakterií spočívá i v chemické dezinfekci, která ze zařízení odstraní sedimenty, sliz a biofilmy.