Jejich práci pozorně sledovalo na druhém konci republiky na šest stovek našich i zahraničních lékařů. V Praze se konal již 40. ročník Angiologických dnů, prestižní vzdělávací akce pro zdravotníky. Vítkovická nemocnice zde v rámci programu nabídla nejen přednášky, ale také několik živých přenosů vysílaných z operačních sálů v Ostravě přímo do pražského hotelu Diplomat, kde se akce konala. 

Operace: dvacet minut a hotovo

Na operačním stole leží čtyřiapadesátiletý muž po lehké mozkové mrtvici. Je při vědomí a komunikuje s lékaři, přestože mu tito právě zprůchodňují téměř ucpanou krční tepnu. Právě on se stal v pátek jedním ze tří pacientů, jejichž zákrok sledovaly v Praze stovky zdravotníků na Angiologických dnech. Vítkovičtí lékaři v přímém přenosu předvedli kolegům takzvanou MoMa metodu zprůchodnění tepen, kdy je ošetřovaný úsek ucpané tepny odstaven od průtoku krve a mozek zásobují zbylé tepny.

Tato metoda je k pacientovi šetrnější, ale není vhodná pro všechny a nepoužívá se často. Ve Vítkovické nemocnici, která se tímto zákrokem řadí k top centrům ve světě, neboť s ní má stoprocentní úspěšnost, jich provádějí 10 až 15 ročně.

„Endovaskulární léčba (uvnitř cév) je preferována tam, kde to z nějakého důvodu není možné chirurgicky, případně pacienti chirurgickou léčbu odmítnou nebo jsou velmi nemocní a nemohou podstoupit anestezii," říká lékař Jiří Kozák z Vaskulárního centra Vítkovické nemocnice. Právě on spolu s kolegou, lékařem Martinem Válkou zákrok před kamerou prováděl. Velmi zjednodušeně řečeno – v oblasti třísel lékaři zavedou až na potřebné místo systémem tepen do těla pacienta stent – kovovou síťku, která překryje usazený sklerotický plát, a také balonek, který stent ve zúženém místě roztáhne do požadovaného průměru. Balonek se pak vyfoukne a vyjme z těla ven. Pacient je po celou dobu při vědomí a lékaři bedlivě monitorují jeho životně důležité funkce.

„Tento muž měl devadesátiprocentní zúžení pravé vnitřní krční tepny. Tím, jak lidé stárnou, dochází k ucpávání cév. V tomto případě se z plátu, který tepnu ucpal, oddělovaly drobné částečky a ty dále putovaly do mozku. Tam následně ucpávaly drobné periferní tepny," vysvětluje lékař Jiří Kozák a pokračuje: „Tepnu jsme vyztužili stentem a roztáhli balonkem na původní průměr 5,5 milimetru. Nyní je arterosklerotický plát překrytý a tepna je volně průchozí. Zlepší se tak průtok krve a minimalizovali jsme i riziko další embolie." Přestože zákrok vypadá jednoduše, pacient bude v několika následujících týdnech bedlivě sledován a navíc musí brát léky na ředění krve a cholesterol, pokud jej má vysoký.