Průměrně šest nemocných dětí a pět dospělých pacientů ve všední den vyhledalo letos pomoc zdravotníků sloužících pohotovostní službu v Porubě. Na pohotovostech v Hrabůvce je situace podobná šest dětí, osm dospělých. O víkendu jsou tato čísla trochu vyšší, pohybují se kolem dvaceti. Loňské statistiky jsou podobné. Právě nízké vytížení poboček pohotovosti vedlo představitele města a městské nemocnice, která lékařskou pohotovostní službu v Ostravě provozuje, k rozhodnutí je příští rok zrušit.

„Průměrná návštěvnost těchto pohotovostí je v řádech jednotek pacientů, přitom musíme platit nájmy, platy lékařů a sester, takže celý provoz se stává neekonomickým," vysvětlil mluvčí Městské nemocnice Ostrava Jiří Maléř.

Nemají potřebné vybavení

Ředitel nemocnice, který zároveň šéfuje městské záchrance, Tomáš Nykel, vysvětluje i medicínské důvody stojící za tímto krokem.

„Zpravidla lékaři LSPP posílají pacienty na další specializovaná vyšetření přímo do nemocnice, protože nemají k dispozici potřebné vybavení. Pro pacienty to znamená odkládání vyšetření a také dvojí regulační poplatek, tedy 180 korun," tvrdí Nykel s tím, že navíc si nemocní po návštěvě těchto poboček stejně museli jet pro léky do pohotovostní lékárny na Fifejdy nebo do porubské fakultní nemocnice.

Kde najdou nemocní lidé mimo ordinační hodiny svých lékařů po zrušení poboček pomoc? Zachována zůstane pohotovost pro dospělé, včetně dětské a zubní pohotovosti v sousedství městské nemocnice na Fifejdách ve Varenské ulici.

„Pokud pacient bude odtud poslán na další vyšetření, bude ošetřen přímo v areálu městské nemocnice a nebude muset platit dvojí regulační poplatek. To už, mimochodem, platí i v současnosti," upozornil Nykel. Dodal, že pacienti se také mohou obrátit o pomoc přímo na odborníky v ostatních ostravských nemocnicích.

Zrušení poboček pohotovosti v Porubě má podle něj přinést pacientům i výhodu. „Dojde k výraznému posílení výjezdové služby. Nyní když si pacient zavolá sanitku s lékařem domů (nejde o akutní případy), tak lékař nejdříve ošetří pacienty v čekárně pohotovosti, a až poté vyráží k nemocnému domů. Po zrušení poboček se tato pomoc zrychlí," vysvětlil Nykel.

Už od ledna?

Původně se pobočky pohotovosti měly rušit už od 1. ledna. „Termín se ale posune zřejmě na březen, aby pacienti byli včas a podrobně informováni o tom, kde najdou pomoc, a také se na novou situaci mohli v předstihu a v klidu připravit," řekl Nykel.

Mluvčí Vítkovické nemocnice Hana Szotkowská uvedla, že tuto změnu pravděpodobně nemocnice pocítí na dětském oddělení. „Jsme ale připraveni pacienty ošetřit. Určitě se nebude jednat o nápor v podobě desítek pacientů, ale s určitým nárůstem počtu nemocných během víkendu počítáme a jsme na něj přichystáni," konstatovala Szotkowská.

Pokud se rozhodnutí zrušit pohotovost v Porubě a v Hrabůvce příští rok uskuteční, zareaguje ostravská fakultní nemocnice podle svého mluvčího Tomáše Oborného podle situace a potřeb pacientů.

K TÉMATU

Když před devíti lety zrušil Moravskoslezský kraj polovinu pohotovostí, které provozoval, a lékařskou službu první pomoci hlavně z ekonomických důvodů převedl do svých třinácti nemocnic a zdravotnických zařízení, vyvolalo to vlny protestů. Nejen pacienti, ale i lékaři a starostové některých měst a vesnic se obávali, že se pro mnohé zhorší dostupnost a kvalita lékařské péče. Mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková tvrdí, že situace se brzy uklidnila a s odstupem času se ukázalo, že šlo o správné rozhodnutí. „Byl to správný krok, pohotovosti pod nemocnicemi mají lepší zázemí, poskytují pacientům kvalitnější péči a pomoc," uvedla Vlčková. (mch)